Nejčastějším námětem u akčních her je druhá světová válka. Zvláště v poslední době vychází hry s touto tématikou jako na běžícím pásu. I když Battlefield v době, kdy se objevil na trhu, velkou díru neudělal, moc se o něm ani nemluvilo. Zlomový zvrat  však přišel o pár měsíců později, kdy se začali tvořit první komunity, vyznávající tuto velice chytlavou, tak trochu taktickou  online akci.

Po spuštění hry zhlédneme nezvykle dlouhé ale výborně udělané intro, které nám nenápadně naznačí co všechno můžeme od hry očekávat. Battlefield je zvláštní hra, nedá se označit jako válečný simulátor, ale ani jako bezduchá střílečka ve stylu nesmrtelného Seriouse Sama. Je to takový mix, který si z těchto dvou stylů vybral to nejlepší.

Hru popohání dnes již pradědeček mezi enginy - Quake III Arena. Z názvu je vám již patrně jasné, že žádné grafické orgie se zde konat nebudou. Bohužel Q III A nepodporuje ani shadery takže vše je takové strohé a hranaté. Zvláště některé mapy by si zasloužili nějakou tu estetickou úpravu, někdy jsem si připadal že se pohybuji někde na měsíci neboť vše bylo takové  sterilní, nepřirozené, ale některé mapy se autorům velice povedly jak do hratelnosti, tak i do vizuálního zpracování.

Mnohdy budete mít také problémy rozlišit na dálku nepřátelské jednotky od těch vašich, naštěstí se vám po zamíření na určitou osobu objeví barevně zbarvený nápis, podle kterého jí už jasně identifikujete. Modrá – vaši spoluhráči, červená – osa „zla“. Setkáte se zde se čtyřmi herními módy. V první řadě je to Conquest, který najdete i v singleplayeru, jedná se o dobývání území. Dále je to Team Deatmatch a CTF s klasickými pravidly. A poslední, druhý nejhranější mód Coo-op, kde živé bojovníky doplní boti, aby nám na tak rozlehlých mapách nebylo smutno. 

Kromě multiplayeru zde najdeme i singleplayer, který si asi každý nejprve vyzkouší než se vrhne do víru multiplayerových bitev. Jenom pro úplnost podotknu, že singlplayer obsahuje tytéž mapy jako multiplayer, takže je lepší si ho nejdřív vyzkoušet, aby jste potom nevypadali jako lamy. V singleplayeru nám živé spolubojovníky nahrazují počítačoví boti. Měli by být schopni plně nahradit živé hráče, ale jak všichni dobře víme až na pár světlých výjimek (kde se boti lidským soupeřům opravdu svým IQ přiblížili)  se to žádné hře dostatečně nepovedlo. Battlefield je v tomto ohledu další tuctovou hrou, kde se boti nechovají tak, jak by jsme si přáli. Po pár odehraných mapách zjistíte, že autoři je bohužel neobdařili dostatečně velkým IQ.

Narazil jsem zde i takové věci, které mě skutečně rozesmály, např. bot přiběhl asi tak tři metry před tank a začal na něj házet granáty, osazenstvu tanku to zřejmě bylo šumafuk protože po chvíli lelkování odjelo, nebo dva snipeři schovaný za kamenama kousek od sebe, se navzájem hezkou dobu odstřelovali. Skončilo to tak, že kolegu snipera to už přestalo bavit, tak vstal a utekl. Nebo šíleně špatně umí ovládat bojovou techniku, pokud s ním vlezete do jednoho vozidla, málo kdy se dostanete k nějaké bitvě. Většinou po chvíli začne nesmyslně jezdit dopředu, dozadu a nakonec se zastaví. Nejhorší na tom je to, že  ve většině případů nemůžete obsadit jeho místo, protože bot tam sedí a absolutně na nic nereaguje. Vám nezbude nic jiného než se poohlédnout po nějakém jiném vozítku a nebo se vydat pěšky k určenému cíli. Také se mi velice nelíbí, jak rádi nabíhají do střel, jako králíci. Abych jen nehanil, našli se i chvíle (zvláštní je, že to bylo většinou jenom v určitých mapách), kdy mi boti velice pomohli, ovšem to se stávalo jen zřídkakdy.

Můžete si vyzkoušet kampaň, kde si projdete společně s boty všechny dostupné mapy pěkně postupně a nebo si zvolíte rychlou hru, kde si sami vyberete mapu, která se vám líbí. Výběr bitev zahrnuje asi to nejznámější, co druhá světová válka zaznamenala jako např. Tobruk, Stalingrad, Midway, Berlín… Mapy jsou velice pestré, kromě pěších bitev si můžete zalétat letadlem, zaplavat lodí, nebo si zařídit ponorku.

Na rozdíl od jiných akčních her podobného zaměření si sami můžete během hry změnit povolání, podle aktuální situace. Máte zde na výběr z průzkumníka, raketometníka, ženisty snipera a toho nejdůležitějšího – zdravotníka.

Vozidel si zde užijeme do sytosti, vybrat si můžete z třiceti pěti kousků, které jsou rozděleny podle bojujících národností jako je Japonsko, USA, Británie, SSSR a Německo. Na souši si můžeme vzít např. jeep, tank, obrněný transportér. Přičemž některá vozidla pojmou i několik vojáků najednou(jeden, řídí, druhý střílí nebo může obsadit kanón či kulomet.), čímž se stávají velmi nebezpečnou zbraní. Ve vzduchu zase kralují letadla ať už spojenecká či nepřátelská. Kromě pilota se do nich většinou vejde i kulometčník, který vše kropí z nebeských výšin. Na moři kromě flotil můžeme potkat i letadlové lodě, čluny či ponorky, která mají velice silná torpéda, nepřítele jsou schopny během chvilky poslat nekompromisně ke dnu. Jako obrana proti lodím jsou na pevnině umístěné betónové střílny, které se při zuřících bitvách ukazují jako velice dobří pomocníci.

Zvuková kulisa zde také není k zahození. Orchestrální hudbu slyšíte bohužel jenom v menu a při nahrávání mapy. Zvuky zbraní jsou realistické, vozidla jsou na tom podobně. Výborné je, že každý národ mluví vlastní řečí, nikoliv jak bylo do nedávna zvykem, nějakou zkomolenou, málo srozumitelnou angličtinou. Skvělé je, že se dá ve hře také zapnout 3D rozhraní. Jistě si dokážete představit jaký to je pocit, když vám z nenadáli těsně nad hlavou prosviští protitanková střela.

Herní pravidla jsou zde šalamounsky vyřešeny. Každá strana  dostane na začátku určitý počet kreditů, které se vám odečítají za své padlé bojovníky a přičítají za obsazené soupeřovi základny. Výborné na tom je také to, pokud vás někdo sejme, můžete si vybrat  na mapě místo kde se chce respawnovat, pokud máte zájem můžete si i změnit povolání. K dispozici jsou samozřejmě místa, která váš tým ovládá. 

Ukojit své bojové touhy můžete zde na šestnácti velice velkých mapách. Někdy mě až přišlo, že to autoři s rozlehlostí trochu přehnali, ale na druhou stranu, pokud se tam má solidně vměstnat šedesát čtyři lidí nedá se s tím asi moc dělat. Velikou výhodu je možnost mimo spojenců hrát také za osu, čímž se počet map opticky jednou tak zvětší. Možná máte dojem, že je to kec, ale pokud jste hráli např. minulý díl NFS: HP2 kde byla mimo jiné možnost zajet si mapu, také z druhého konce, sami mi jistě dáte za pravdu, že se v podstatě jednalo o úplně novou mapu. Mapy jsou velice dobře zpracované a  výborně hratelné.

Skoro jako všechny multiplayerové hry  i Battlefield 1942 se zařadil do rodiny velice dobře modifikovaných her současnosti. Jako zdařilý příklad nám může posloužit velice známá a často hratelná modifikace Desert Combat.

Závěrem bych jen dodal že Battlefield je výbornou hrou pokud hrajete s živými hráči ať už po netu či pouze LAN. Boti zde jsou jenom proto, aby jste si mohli mapy v klidu  doma odzkoušet než vyrazíte na net. Kupovat si hru jenom kvůli singlu nemá cenu, jsou to zbytečně vyhozené peníze. 

« Autor článku »

Pat


Tématické články:

Battlefield 1942 svojí multiplayerovostí nepřímo konkuruje například Unreal Tournamentu 2003


« QuickBoX »


Vývojářské studio:

Digital Illusions

Battlefield 1942 je první hrou, kterou se toto vývojářské studio prosadilo.

Pohled do budoucna ...

Brzy po vydání hry byly vydány dva datadisky, hra Battlefield: Vietnam a druhý díl se již připravuje.


Hru doporučujeme těm, kteří ...

Z nějakého důvodu nesnáší současné majoritní multiplayerové tituly (CS, UT, Q3), nebo chtějí zkusit něco nového. 

Modifikovatelnost:

Ano, veliká

Multiplayer:

Ano, hlavně.


Hrací doba:

třeba do konce života

RUB/LÍC

Grafika: 5/8
Zvuky: 4/8
Hratelnost: 7/8
Příběh: 1/8
Invence: 6/8

(ne každá stránka hry má na výsledné hodnocení stejný vliv - záleží hlavně na žánru)

« Hodnocení »

+

 

Zábavnost v multiplayeru, nové nápady

 

-

Nuda v singlu, průměrné technické zpracování.

To znamená, že:

Battlefield je alternativa, ne nutnost.

Lokalizace:

Amatérská na www.cestiny.cz