Prorážím i v Games. Hry, třeste se!

Již antičtí dramatici (alespoň to Augustus tehdá vyprávěl na schůzi - tedy v té části, kdy jsem ještě nespal) rozdělovali literární žánry na vysoké a nízké. Kdybychom toto pravidlo zavedli na diskamagovou scénu obecně, typickým zástupcem nižší sorty by byly úvodníky. Dokud jsem nepřišel já a neudělal z jinak pokleslé a stereotypní formy skutečný žánr na úrovni. A já se vás ptám, co tedy dokáži udělat z bez toho velice vznešeného a váženého slohového útvaru? Však uvidíte.

Jelikož je toto moje první herní recenze, rád bych do ní shrnul několik zásad, kterých se budu při psaní řídit. Tak za prvé: budu hodnotit zcela subjektivně, což by mohlo některým šťouralům připadat jako ostrý rozpor s definicí tohoto žurnalistického žánru, což ovšem příliš nevadí, poněvadž naprostá většina čtenářů (byť sami tvoří mag) se v oboru triviální literární teorie naprosto neorientuje. Dále se budu vyjadřovat na úrovni. Někteří čtenáři si o mne udělali obrázek jako o vesnickém buranovi, poněvadž rád používám nespisovná a (co si budeme namlouvat) vulgární slova. Ano, budu tak psát i nadále, ale pouze do nižších literárních žánrů, jako jsou úvodníky či příspěvky do Návštěvních knih (což jsou, co se mé osoby týče, svébytné slohové útvary, které svědčí o "inteligenci" jejich autora), ale v herních recenzích si budu vybírat výrazy ze zcela jiných vrstev slovní zásoby. A poslední a nejdůležitější zásada - budu psát o méně známých titulech, o kterých pravděpodobně nenaleznete články v žádných jiných magazínech. Rád totiž vnáším osvětu a nové skutečnosti do nejrůznějších oborů lidské činnosti. Tuším, že to byl můj přímý předek, kdo zavlekl chřipku mezi indiány.

O krev ve hře není nouze.

Blade: The Cole - revoluční přístup ke spojení filmu a hry

Byli jste svědky mediální masáže ohledně hry Enter the Matrix? Herci dabovali postavy, ti rusky znějící bráchové od W psali scénář a videosekvence byly vesměs nepublikované záběry z filmů. "Pche," řekl si David S. Goyer, scénárista Bladeovské série filmů, to zvládnu tak a líp. A udělal to.

 

»Pche«

David S. Goyer (nejsme si jistí doslovností citátu)

Možná si ještě vzpomínáte na legendární výrok duchovního otce Bladea, který zaznamenal i český odborný tisk: "Ano, čtvrtý díl jsme měli v plánu již od roku 1999. Bladeovská trilogie měla mít původně skutečně čtyři díly." A na důkaz toho, že opravdu nekecá, začal smolit scénář. V té době dostal geniální nápad, vedle námětu filmu, rozpracoval i pokračování, které se mělo stát předlohou pro hru. Slyšíte dobře, Blade: The Cole je plnohodnotné pokračování filmové série a začíná přesně tam, kde čtvrtý Blade skončil! Údajně by příběhu hry neměl ubírat na kráse ani fakt, že původně plánovaná čtyřka se nikdy nenatočila.

Tento zádrhel se projevil i v jiných částech hry, hlavně je to vidět na videosekvencích, které jsou vystříhané z předešlé filmové trilogie a doplněné novým dabingem. Nové postavy jsou do nich tak trošku nešetrně vkresleny nějakým grafickým editorem (řekl bych, že to bylo přímo  Malování). Budete si na to muset chvíli zvykat, ale při outru vám ani nepřijde, že je tam něco "navíc".

Dějový most

Jak jsem se již zmínil, Blade The Cole přímo navazuje na děj čtvrtého filmu, který nikdy nespatřil světlo světa a tmu kinosálů. Abychom my, hráči, byli v obraze a mohli pochopit všechny rozměry příběhu, který budeme prožívat, můžeme si v Read me přečíst děj přímého předchůdce hry. Mohl bych vám ho převyprávět, ale bude autentičtější (a pohodlnější - pozn. Nicka), když vám ho do recenze rovnou nakopíruji.

 

Frost ve hře není, Slowlyho jsme také nezahlédli o ovcích ani nemluvě.

Poté, co se Bladeovi podařilo vyhubit zákeřným virem celou populaci severoamerických upírů, nastěhovali se do USA tři velcí upírští lordové: Chau-ti-cu, Chvostokoj a Kožený. Blade se stahuje do ústraní, poněvadž je znechucen neustálým zabíjením upírů, kteří se stejně množí rychleji, než nadržení potkani. Blízce se spřátelí s chlapcem Frankem, který se léčí po setkání, které zanechalo stopy na jeho duši i těle, po setkání s jedním bývalým králem. Králem popu. Bledeovo přesvědčení, že je nejlepší zůstat v izolaci, nezmění ani vypjatá chvíle, kdy jeden z čínských upírů doslova vypije jeho mladého zneužitého kamaráda před jeho černými okuláry. Vytrvá i když si přečte v novinách, že skupina výrostků s podezřele dlouhými špičáky a ruským přízvukem terorizuje domov důchodců. Bod zlomu přijde až v okamžiku, kde se bude snažit zpeněžit své akcie Harvardských investičních fondů.

Následuje půl druhé hodiny akce, na jejímž konci sličná Sally (v původním návrhu obsazení filmu ji měla hrát Elizabeth Cooprová - miss Alabama za rok 2003 a amatérská pornoherečka - pozn. autora) Objeví radioaktivní záření, které neškodí lidem, ale pro upíry je smrtící. Film končí detonací viditelnou z vesmíru a nápisem:

Od této chvíle jsou všichni upíři na Zemi mrtví. Vážně.  

Jak z toho ven?

Postup aplikace brokolicového extraktu

O čem tedy hra je, když jsou všichni upíři mrtví? Nebo snad byl zrovna nějaký upír na oběžné dráze? Tyto otázky jsem si kladl také. S. Goyer to však vymyslel šalamounsky. Upíři sice vymřeli, ale předci upírů zůstali na živu. Jsou sice o něco málo méně inteligentní, ale zato mrštnější, rychlejší a takřka nezničitelní. Jsou to upíří psi! Mimochodem ve videosekvencích nejsou namalováni jako ostatní nové postavy, ale vykradeni z jiných pořadů. Hlavní dva bosové se nápadně podobají Rexovi (z Komisaře Rexe) a Maxipsu Fíkovi. Brzy si vytvoří novou populaci upírů, která je imunní vůči všemu, co těm starým vadilo. A navíc mají úplně nové schopnosti!

Vedle této globální dějové linie se nabízí samozřejmě i personální, která sleduje osudy Bladea a jeho nových společníků. Na setkání občanské organizace s názvem Jacksone, upadl ti nos! se sličný černoch seznamuje s postavičkou, která je známá v podsvětí jihu Severní Dakoty (nebo severu Jižní Dakoty?) pod jménem Fat Joe. Další vedlejší postavu, která bude lovce upírů doprovázet po celou hru, uvedl scénárista hry slovy: "Diváci čtvrtého dílu filmové trilogie velice želeli absenci Whistlera, který se v důsledku toho, že v předchozím díle již nadobro umřel, v dobré polovině snímku vůbec nevyskytoval. Proto jsme se rozhodli zařadit do děje Whistlerovo příbuzenstvo a myslím si, že jsme projevili tvůrčí odvahu, když jsme nezvolili jeho dceru, která by se do komerčního umění hodila mnohem více, nýbrž jeho matku." Na otázku: "Kolik diváků vidělo onen čtvrtý nikdy nenatočený díl?" však mistr neodpověděl.

Právě Whistlerova matka je klíčovou personou celého děje, poněvadž přijde na způsob, jak s novou hrozbou bojovat. Nalezne látku, které se upíři nejen štítí, ale má na ně dokonce (stejně jako na mnohé obyčejné lidi) zhoubné účinky. Touto zbraní proti upírům je samotný podtitul hry - The Cole - Brokolice.

Mise, úkoly, questy, levely, score, gamestary ...

Hra by se dala definovat jako mlátička s prvky adventury, což znamená, že se kromě bezhlavé akce dočkáme též učení nových úderů a comb a řešení upírských puzzlů, které jsou mnohdy banální, ale jindy zaujmou originalitou, jako například tento: "Dospělý upír musí denně vypít alespoň 0,5 litru krve, děti polovic. Za předpokladu, že jeden člověk může poskytnout tři litry krve, kolik rodinných přátel si má vzít pětičlenná famílie na čtrnáctidenní dovolenou, pokud si přibalí tři dvojlitrové transfůze a jednu k tomu, již zpola vypitou?" Originální, skutečně originální, byť to mírně zavání početními příklady ze čtvrté třídy, jen by stačilo za upíry dosadit dělníky JZD a za litry krve pytle obilí.

Samotný herní systém je docela košatý a to v tom smyslu, že vám nabízí mnoho vedlejších a nepovinných questů, za které jste odměňováni novými comby a speciálními bonusy, z nichž asi nejzajímavější je karaoke se smrtelným řevem upíra. To nedoporučuji hrát pozdě v noci, zvláště pokud bydlíte v paneláku. Dejte na moji radu.

Tipy

>>Pokud v levelu "The Tomb" splníte vedlejší úkol pro Mumy Nuny, získáte skvělé kombo výstižně nazvané Feeding, při kterém brokolici vecpete upírům do krku!

>>Zadejte cheat "Fat Joe eat peas":-)

>> Při výslechu upírů občas úplně stačí vytáhnout trochu brokolice z kapsy, hned bude sdílnější.

Funkci munice ve hře plní brokolice, kterou můžete potírat meč, nebo ji přímo cpát upírům do chřtánu. Whistlerova matka, která je absolventkou Oxfordu (asi tam studovala těsně po jeho založení), vám na konci každé mise z přebytečné brokolice udělá extrakt, který vám nabízí další horu možností, jak likvidovat své nepřátele. Asi od poloviny hry získáte díky jednomu dějovému zvratu další možnost, jak brokolici investovat. Na vaší základnu totiž útočí upíři, ale železná zásoba brokolice je z ničeho nic pryč. Bladeova blesková úvaha ihned odhalí původce problému: "Fat Joe, že ty jsi ji všechnu sežral!" Naši spoutanou trojčlennou skupinku nakonec Fat Joe zachrání tím, že si po dobré večeři dlouze, hlasitě a opravdu smradlavě ... se zbaví křečí střev. Merito tohoto speciálního comba je tedy odhaleno, čím více Fat Joea brokolicí krmíte, tím ničivější dopad na okolní upíry bude tento nepříliš dobře časovatelný útok mít.    

Whistlerova matka

Audio, video, stereo, chip, počítač pro každého ...

Samotná hra nevypadá nikterak skvěle, zvláště na větších monitorech vše vypadá tak trochu pixelovatě a hranatě. Hru pohání Švorc engine, což jasně dokumentuje, kolik prostředků vývojářům na technickou stránku věci zbylo. Menší bug bychom nalezli i při podrobném zkoumání dynamického stínování, které sice při pohybu lustru vypadá  docela dobře, ovšem jen do toho okamžiku, než si uvědomíte, že všechny předměty vrhají stíny směrem ke zdroji světla, zatímco v reálu je to obráceně.

Dabing je dost rozporuplný, jelikož vývojáři neměli smlouvu s W. Snipesem, museli jeho hlas nahradit. Udělali to dle nepříliš uctivého úsloví (a teď prosím všechny semitisty, aby zavřeli oči): "Negr jako negr." Do oka (či ucha) jim padl Eddie Murphy, což (přiznejme se) není pro charakter Bladea zrovna nejlepší volba. 

Totální!

Tato hra vám však kromě nelineárního herního systému, zajímavého příběhu a ohyzdné grafiky nabídne i další prvky, které stojí za zmínku. O většině z nich se však dostatečně rozepisovali redaktoři profesionálních časopisů, takže bych zmínil jen jediný. Humor. Na důkaz, toho, jak je komika tohoto filmu nevkusná, vulgární a občas i morbidní ... tedy taková, jaký má správný vtip být, se s vámi rozloučím hláškou Fat Joea, kterou pronesl poté, co zjistil, že nová populace upírů povstala ze psů: "Tak to dává nadávce čubčí syn úplně jiný rozměr!"

 

« Autor článku »

Šotek


Tématické články:

Recenze na film Blade Trinity.


« QuickBoX »


Vývojářské studio:

Vampire's brothers

Blade: The Cole je prvotinou tohoto tým, dozajista o něm však ještě uslyšíme.

Pohled do budoucna ...

Vy vývoji je datadisk s podtitulem GO! GO! FAT JOE! Dozajista se máme na co těšit, kromě jiného autoři slibují, že Whistlerova matka bude nastálo připoutána na vozík, ale dost možná prožije milostné dobrodružství!!

Hru doporučujeme těm, kteří ...

mají rádi upíry, ale už jsou znechuceni jejich ohraností. The Cole totiž dozajista přináší nové prvky.

Modifikovatelnost:

Ne

Multiplayer:

Ano, pouze coop pro max. 3 hráče (Blade, Fat Joe a Whistlerova matka)


Hrací doba:

kolem 136800 vteřin

 
RUB/LÍC

Grafika: 3/8
Zvuky: 3/8
Hratelnost: 7/8
Příběh: 8/8
Invence: 7/8

(ne každá stránka hry má na výsledné hodnocení stejný vliv - záleží hlavně na žánru)

« Hodnocení »

+

Nové nápady, dobrý příběh, humor a FAT JOE!

 

-

Horší grafika a dabing

To znamená, že:

Blade: The Cole není bez chyb, ale jedná se o skvělou hru, dozajista je to jedna z nejlepších filmových her, co jsem kdy hrál. V Čechách však není tolik známá, kvůli distribučním tahanicím.