Různé obory lidské činnosti mají stanovená rozličná pravidla. Ať je to válečnické "nezabíjejte posla" či šachové "nezačínej partii pijonem z A2", jsou to regule jejichž porušování se nevyplácí. Svět vývoje PC her si za svoji krátkou existenci ještě mnoho pravidel nestanovil a tudíž na ně musíme uplatňovat selský rozum a obecné pravdy. A jedna za základních moudrostí je: "Nedělej co neumíš."

Nevím, jestli někdo v poslední době spočítal všechny české komerční hry pro PC. Netroufám si odhadnout přesné číslo, ale řekl bych, že pár desítek už jich bude. A kdybychom měli určit Áčkové hry? Zkusme to, mezi akcemi je to dozajista první a druhý Hidden and Dangerous, Vietcong, Mafia, Operace Flashpoint a snad i nová Cold War. Mezi strategiemi už to nebude tak husté, snad Original War a Ufo Aftermath (a nově i Aftershock), přecházíme mezi adventury, kde dominuje Posle smrti a jeho poddanými jsou Polda 4 a Dramland. Z ostatních žánrů si neodpustím nevypíchnout Berušky 2. Po jsou hry, které se ve své době mohly rovnat celosvětové špičce a často z tohoto porovnávání vycházely i vítězně. V každém případě jich není málo každým rokem se rodí nové a nové. Šikovné vývojáře to máme, jen co je pravda, ale jak se říká, výjimka potvrzuje pravidlo, takže bychom si měli ukázat i druhou stranu spektra a říci: "To je česká hra a já se za ni nestydím." popřípadě "To je česká hra a já nenechám tupit české jménu, půjdu postřílet vývojáře".

Nevím, kdy nastal okamžik zlomu v kdysi opěvovaném autorském týmu, jež stvořil řádně poklesovou sérii Polda i s jejím dosti povedeným posledním dílem. Až podezřele povedeným. Pak se chvíli rozhostilo u Zimáků ticho a první informace proniklá na veřejnost sdělovala, že studio pracuje zároveň na dvou hrách - hororové akční adventure se silným příběhem a pokračování série Polda. Bloodline vyšla před necelým rokem a Polda 5 na svoje ostré kritiky teprve čeká, ale neočekávám, že dopadne o mnoho lépe, než jeho akční sestřička.

Všem se nikdy nezavděčíš...

Přesně tak, pokud vytvoříte skvělý žánrový mix, který bude polovina planety žrát, ta druhá jej bude nesnášet zčásti kvůli němu samotnému a zčásti kvůli tomu, že se ostatním tak líbí. Já nesnáším už samotné pojmenování akční adventure, které pod honosným názvem skrývá povětšinou skákací akci s hledáním klíčů. Do tohoto velice perspektivního subžánru však autoři tuto hru nezařadili, popis kategorie najdete hned pod názvem hry v nadpisu - action/adventuse/survial horror. A musím přiznat, že je to velice výstižné, poněvadž užijete se dostatek akce i adventury a celá tato kombinace je pořádný horor. Ale než se pustíme do hodnocení samotného hratelností složky, povězme si něco o zasazení této hry do kontextu.

Děj se odehrává téměř celý na psychiatrické klinice, v jejichž útrobách se probouzíte. Nevíte vůbec nic, ale po krátké procházce po depresivních chodbách a nepříliš pestrých místnostech skrývajících nejednu mrtvolku vám dojde, že to asi není vinou včerejšího flámu. A dokonce ani nebude moc dlouho trvat a začnete okolní věci chápat. Jakýsi zlotřilec - doktor Brown - proměnil svůj ústav kvůli experimentům na lidech v jeden obrovský zámek hrůzy, po chodbách se promenádují nemrtvé sestřičky a šílenci ve svěracích kazajkách, které mají moc hodně koleček i na cvokhaus. Děj se vyvíjí přiměřeně rychle a nebýt upocené pointy až příliš "překvapivé", snad by se dal označit i za nadprůměrný, tedy pokud mluvíme o žánru fps. Na druhou stranu by bohatě stačil na vcelku zajímavý film druhé kategorie, který by nás mohl zaujmout, scénáristu tedy pochválíme v mezích profesionální odměřenosti a půjdeme dále, kde už budeme jenom nadávat:-).

»Je to horor, je to děs. Pokud chcete v noci vstát od počítače a ulehnout s pocuchanými nervy, je tohle ta pravá volba pro vás.«

Obyčejně věnuji grafice několik přikrčených řádků ke konci recenze, kde stručně shrnu moje pocity z vizuální stránky hry. Kdo ví proč, jsem se rozhodl zařadit ji tentokrát právě sem, snad jsem chtěl svoje hořekování gradovat a grafika, byť je mizerná, není na hře rozhodně nejhorší. Podívejte se na okolní obrázky, modely postav by ještě ušly (před pár lety), ale fádnost prostředí, nekvalitní textury a hlavně téměř absolutní absence technologií nového století dělají ze hry podívanou, která se jen tak nevidí. Hrál jsem mnoho budgetovek a téměř nikdy jsem si na vzhled nestěžoval, naopak jsem raději, když se vývojáři zaměří na jiné aspekty hry, ale zmíněné vlastnosti ve spojení se sterilním dojmem a občasnou chybovostí zobrazovaných objektů odradili i mne. Tím nechci zimáky ponoukat, aby se více zaměřili na grafiku hry, ale chci jim vzkázat: "Koukejte se, zatraceně, jak to vypadá, na obstojnou freewarovku je často lepší pohled." Myslíte si, že jsem jmenoval málo záporů technické ho zpracování? Podívejte se na umyvadlo a jeho stíny na prvním obrázku. Stále nic? Tak vězte, že i když tato hra nevypadá lépe než bezzubá italská důchodkyně, není s ní zrovna lehké vyjít, pokud máte pouze průměrné železo. HW nároky nejsou fenomenálně vysoké, ale o dost vyšší, než by člověk předpokládal. A když už jsme u toho, sfoukneme ještě hudbu, která jde jen velice těžko rozeznat od okolních zvuků a ruchů, jejichž funkci často plní. Bohužel však zamrzí její neférové používání - i když se nic neděje, pustí vám autoři do reproduktorů děsivé hudební samply, to zabere jednou, ale pak už to působí pouze rušivě.

...ale byl by tu způsob jak všechny potěšit...

A teď už k samotné hře. Ponejprv se setkáte s problémy adventurními, a tudíž si povíme něco o nich. Ty bych rozdělil na "logické" a "akční". Zatímco ty první jsou typické pro adventury, druhé pod svá křídla schraňují spíše akční kousky, aby zaplácli místo mezi dvěma úseky zuřivého klikání. Existuje však i další dělení, které o hře vypovídá mnohem více a je to třídění logických zádrhelů na "klasické" a "problémové". Ty první se vyskytují v každé druhé hře a ty, které si autoři vymysleli sami budete mít problémy pochopit a tím pádem i vyřešit, což činí z Bloodline značně zásekovou hru. Přes to všechno adventurní část hry nedopadá zas až tak špatně a hodnotím ji pouze podprůměrně.

Horší to už bude s akcí. Svoje si prožijete už na začátku, kdy do ruky dostanete nůž. A řeknu vám, že upižlat toho nejjalovějšího nepřítele tímto nástrojem bez ztráty nadpoloviční většiny životů je vcelku kumšt a to i na easy. Je to částečně dáno špatným soubojovým systémem boje zblízka, který vás však naštěstí nebude trápit dlouho a z části o nic lepším ovládáním, se kterým se budete potýkat celou hru a to nejen v bojových scénách. Předchozí větu si však nevysvětlujte tak, že by autoři upustili od ideálu boje pěst na pěst, naopak je ve hře snad více zbraní na blízko než na dálku, ale vám stejně nezbude nic jiného, než pořádně šetřit náboje a protivníkovi se se srpem či šroubovákem v ruce postavit pouze v nouzi největší.

 

»"Koukejte se, zatraceně, jak to vypadá, na obstojnou freewarovku je často lepší pohled." - vzkaz tvůrcům«

Atmosféra hry, toliko u hororu důležitá se odvíjí od předchozích řádků. Skutečně se budete děsit každého přibližujícího se nepřítele, ale nebude to ono příjemné mrazní v zádech a chvění prstů, ale frustrující hněv na vývojáře této hry, kteří nedokázali vytvořit akční složku alespoň trochu zábavnou a méně problematickou. Lidé se rádi bojí a stejně tak já, ale abych se obával toho, co na mě ty kulišáci vymysleli v dalším levelu a moje ústřední obava byla spojena z hrůzným designem a jeho možným vyústěním, tak kvůli tomu hru hrát nemusím, to si raději pustím Miny a nebude mne to stát nervy a navíc mne to pobaví víc, i když příběh možná nemají tak dobrý.

Prostředí je na tom podobně jako grafika. Fádní, nedotažené a bez nápadu. V místnostech míjíme stále ty samé objekty, na které je stejně mizerný pohled a jejich rozmístění často ani nepodléhá zákonům logiky. Z tohoto hlediska jsme viděli v době nedávné i horší hry, ale ne takové, které by se odehrávali téměř výhradně v interiérech. A kdybych přeci jen měl na závěr vyseknout nějaký kompliment, sice nevýznamný, ale z psychologického hlediska pro čtenáře recenze důležitý, pak tedy zmíním příjemný interface, který jest minimalizován na počet hitpointů a zbraň v ruce drženou.

Čtyři Áčka je naše standardní hodnocení například pro nikterak invenční a objevné, ale zábavné budgetové tituly, které vám nabídnou několik příjemně strávených hodin u počítače. Třemi Áčky se povětšinou ohánějí hry nezábavné a fádní, avšak bez výrazných chyb anihilující hratelnost. A právě dvě A jsou tím správným hodnocením pro hru, která a) nemá žádné výrazné klady, b) nepřináší nic nového c) je zabugovaná/frustrující. Bloodline sice není zrovna zabugovaná, ale celý herní design je jedna veliká chyba.

« Autor článku »

Mat


Tématické články:

Ostatní budgetové hry: Serious Sam: The Second Encouter, Gore, Operation Blockade, Will Rock, March! a další


« QuickBoX »



Pohled do budoucna ...

Zima Software s takovouhle brzy zkrachuje, ale nemalujme sýčka na zeď, snad se rozpomenou na kvalitou Poldy 4 a znovu vývojářům na celém světě ukáží, že i oni umí udělat dobrou gamrsu.

Hru doporučujeme těm, kteří ...

Je to horor, je to děs. Pokud chcete v noci vstát od počítače a ulehnout s pocuchanými nervy, je tohle ta pravá volba pro vás

Modifikovatelnost:

Ne

Multiplayer:

Ne
 
Hrací doba:

kolem 15 hodin

 
RUB/LÍC

Grafika: 2/8
Zvuky: 4/8
Hratelnost: 1/8
Příběh: 4/8
Invence: 2/8

(ne každá stránka hry má na výsledné hodnocení stejný vliv - záleží hlavně na žánru)

« Hodnocení »

+

snad příběh???

 

-
 

dlouhý seznam, viz recenze

 

To znamená, že:

NEVER MORE!

(toť napsáno vlastní krví)