Starověk je zpět. Přináší nám jej Duke "kolem hrudníku mám 2 metry a to není ta největší část mého těla, bejby" Nukem

Pokud budeme považovat za herní pravěk první herní pokusy typu Tetris či Arkanoid, pak bychom měli zařadit největší rozmach hopsaček právě do období antiky, do zlatého období, které již je částečně právem zapomenuto, ale které bude navždy v historii zářit jako veliký věk. Kdybych měl skákačky nějak dělit, bylo by to jednoznačně na nenásilné (nikoho nezabíjím, to je v herním průmyslu spíše rarita tipu Dizzy), násilné (své nepřátele eliminuji různými typy zbraní, ustřelujete/usekáváte jim hlavy či končetiny a podobně, např. Aladin) a ultranásilné (které ve snaze být mírumilovní a nezařazovat do hry zbraně nabízí hráči jedinou možnost - drasticky a nelidsky své protivníky zadupat do země a udělat z nich mastnou placku, promiňte, ale mě to přijde vyloženě nechutné - Mario Brothers). První Duke Nukem se jednoznačně řadil do té prostřední a druhý zrovna tak. Poté se ale ve 3D Realms rozhodli udělat revoluci ve vedlejším žánru a tak si odskočili vytvořit Duke Nukem 3D, který se stal nesmrtelnou legendou a vzorem pro desítky kopií.

Jenomže pak se vývojáři pořádně sekli, začali pracovat na pecce Duke Nukem Forever, která ještě nespatřila světlo světa, ale naděje v její zrození ještě i po osmi letech přežívají. Naštěstí je Duke tak lukrativní značka (svého času byl například vyhlášen nejlepším herním hrdinou ve Score, i když si nemyslím že by to zvedlo jeho hodnotu v celosvětovém měřítku:-)), že 3D Realms byla požádáná o uvolnění licence pro jiný vývojářský tým - Arush Entertainment, který se rozhodl (stejně jako náš časopis) vrátit je kořenům sel série a nabídnout zase jednou zkušeným pařanům hru, u které by si mohli zavzpomínat na probdělé noci v setmělém pokoji s vypnutým speakrem, aby nevzbudil rodiče. Nebyl to nápad nikterak originální, ale spolu se značkou Duke Nukem a trochou poctivé práce se mohla zrodit důstojná obdoba historických klenotů, ne jen uboze průměrná záležitost (jako například Blow Out, na kterou jsem svého času zplodil, při vší skromnosti, excelentně originální recenzi). Pojďme tedy, armády prasečích vojáků a spoře oděných lehkých děv už nastavují své zadnice. Tu první skupinu do nich budete nakopávat a ta druhá je určena pro perverzáky.

Časově děj hry není nikterak zasazen, ale obecně se má za to, že se do hry dostáváte záhy po nepříliš spektakulárním outru zatím posledního dílu. Pokud si nepamatujete konec úplně přesně, tak vězte, že jste zachránili celý svět před nájezdem (náletem) mimozemšťanů a byla to pěkná fuška, takže vám teď jménem Spojených států a vůbec celého světa děkuje nějaký kravaťák v přímém přenosu zpravodajských kanálů a programoví ředitelé si mnou ruce, že do vysílání nezařadili další demonstraci přívrženců Greenpeace v kožených bundách protestující proti vyvíjení zvířat, poněvadž přímo v přímém přenosu se na improvizované podium snesou prasečí poldové, kteří se poté, co si vyslechnou peprnou hlášku, odeberou do věčných lovišť. Ovšem jestli tam jednoho dne dorazí i Duke, tak zas až tak věčná určitě nebudou ...

A to je snad vše o příběhu, autoři ani tentokrát neporušili nepsané pravidlo hopsaček, že většina textu obsaženého ve hře by měla být součástí tutoriálu. Příběh se odvíjí vpřed hlavně prolézáním různě situovaných lokací a vybíjením nepřátel. Zvláště při odkráglování nějakého toho bosíka se můžete těšit na in-game animaci s posunutím děje vpřed. Ale asi nebudu jediný toho názoru, že motiv jemných nuancí právního systému panujícím na lodích připluvších armád by byl v této hře poněkud nepatřičný a bylo by to plýtvání tvůrčím potenciálem. Ale musím se přiznat, že kniha s hlavním hrdinou Dukem "futuristickým barbarem Conanem" Nukem by mohla být docela zajímavá a čtivá. Ale dost bylo polemik.

Herní náplň není nikterak výjimečná a ani náhodou nepřináší nějakou novinku do zmírajícího žánru. Skáčete po střechách a žebřících, rozbíjíte bedny, sbíráte náboje a power-upy, kosíte prasata i jiné svině a jak už se stalo tradicí - osvobozujete nebohé divy, které se vám odmění tanečkem. Ale jek jsem již řekl, je to určeno spíše pro perverzáky, poněvadž nízkopolygonová postava vnadných "krásek" se může zdát líbivá snad jen deviantům. Autorům se však povedlo nevídané, dokázali i po několikati hodinách hraní udržet laťku hratelnosti pořádně vysoko, je to způsobeno hlavně následujícími aspekty:

a) velice dobře nadesingnované mise s hromadou skrytých bonusů a překvapení

b) zajímavé variace na známé téma - tím myslím hlavně jat pack, se kterým můžete na dobu omezenou prolétávat herní prostředí

c) velice dobře vybalancované obtížnost a takřka naprostá eliminace zásekových míst.

Herní prostředí není zrovna nepestřejší, ve své podstatě se omezuje hlavně na exteriéry s mrakodrapy v pozadí a holé interiéry bez většino nápadu či náznaku originality. S tím jde ruku v ruce i grafické zpracování, které je docela důstojné. Na dnešní dobu je sice po technické stránce hluboce podprůměrné, ale blonďatý svalovec nikdy netvořil technologický vrchol a očividně není radno s tím začínat (Forever se neustále opožďuje kvůli předělávání na nové a lepší enginy). Takže postačí konstatování, že v pohybu hra vypadá pěkně, textury jsou sice docela fádní a všechny postavy dohromady mají asi stokrát míň polygonů než raketomet v Unreal Tournament 2007, ale to se dá odpustit, alespoň se to hýbe i na starém železe. Z tohoto hlediska je spíše zajímavé obecně technické pojetí, poněvadž Manhattan Project je doslova a do písmene 3D plošinovka. Po technologické stránce je to kousek plně vymodelovaný, ale hraj se jako klasická 2D záležitost, což je taktéž jedna z příčin lepícího indexu ke klávesnici 6/8. Návrháři levelů se rozhodli tuto hybridní vlastnost využít a tudíž ne zřídkakdy dorazíte na roh budovy a bez vašeho zásahu se jak Duke tak kamera přetočí do jiného úhlu a vy jdete zase zprava doleva (popřípadě obráceně). Velice pohledné jsou i in-game animace, které občas dokonce nepostrádají nápad a humor, což nebývá k vidění často.

»Say hello ...«

A teď bychom se mohli podívat na arsenál, kterým se budete prokousávat až k závěrečnému filmečku, který budete mít tu čest shlédnout asi po necelých patnácti hodinách pohodového hraní. Pistolky není nutno představovat a taktéž pipe bomb jsou evergreenem tohoto žánru. Od pumpičky, kulometu a raketometu dostanete přesně to, co byste čekali. Mnohem více fantazie budí názvy Glopp a Plazma. První z nich slouží ke zmenšování nepřátel a následnému přechodu k ultranásilné hopsačce a druhou pak budete rádi terminovat bosíky. Zbraň X3000 je přístupná hlavně pro cheatery, poněvadž ji do ruky dostanete až po dohrání hry na nejtěžší obtížnost a nalezení všech 240 Nuků (bonusy), což je takřka nadlidský výkon, zato se vám však do rukou dostane hračička, kterou nemusíte nabíjet, ale můžete zabíjet a to konkrétně všechny na obrazovce jednou ranou, kromě šéfíků.

Musel bych si useknout hlavu, zmenšit si ji a rozmáznout ji po monitoru špendlíkovou hlavičkou, aby vypadala jako šmouha po neopatrně zabité mouše, kdybych se v recenzi na tuto hru nezmínil o hláškách, které z veliké části způsobily slávu celé série. Inu, jsou stejně stále drsňácké jako kdysi, jen v konkurenci Samů Fisherů a Riddicků tak trochu vybledli. Ale to je stejně jako obyčejně chyba nás, ne ve hře.

A finální resumé nemůže znít jinak, než tak jak zní. A jak vlastně? Jednoduše tak, že Duke Nukem Manhattan Project je hra, která na současném trhu nemá důstojnou konkurenci, což ji automaticky činí jedničkou. A my můžeme být rádi, že je to prvenství (v konkurenci 0 titulů) opravdu zasloužené, a že nám DN MP nabízí to hlavní - skvělou hratelnost na vcelku slušnou dobu, více si od plošinovky přát ani nemůžeme.

« Autor článku »

Mat


Tématické články:

Blow out, Aladin, Gods, Golden Axe, Prince of Persia, Prince of Persia II,Prince of Persia Sands of Time, Prince of Persia Warrior Within, Samurai, Tygrova výprava


« QuickBoX »



Pohled do budoucna ...

No jistě: DUKE NUKEM FOEVER! Ale jestli něco kutí Arush Entertainment opravdu netuším

Hru doporučujeme těm, kteří ...

mají buranský a vytříbený vkus najednou, nebo těm, kteří mají alespoň jedno z toho:-)

Modifikovatelnost:

Ne

Multiplayer:

Ne
 
 
Hrací doba:

kolem 13 hodin

 
RUB/LÍC

Grafika: 5/8
Zvuky: 4/8
Hratelnost: 6/8
Příběh: 2/8
Invence: 4/8

(ne každá stránka hry má na výsledné hodnocení stejný vliv - záleží hlavně na žánru)

« Hodnocení »

+

Chytlavost, hratelnost, zajímavé zbraně, bezproblémové ovládání, nenáročnost na HW, vtip 

 

-
 

Snad jen žádné inovace, minimum originality a chybějící dějová linie

To znamená, že:

jsem z DN:MP docela dost nadšený (to jste si mohli všimnout v recenzi), protože za pár šupů můžete získat vrchovatý kopec zábavy, což se dá říct o mnoha zlevněných hrách, které jsou u nás k sehnání, stačí si jen vybrat ...