Medal of Honor: Allied Assault se stala velice známou hrou a vyšla snad na všech konzolách. A protože se již stalo pravidlem, že slavné (a hlavně prodávané) hry mají pokračování, pokusím se vám jedno takové zde trochu přiblížit. Jedná se, již, jak samotný název napovídá o druhý datadisk s podtitulem Breakthrough. Jestli dosáhne takových kvalit jako jeho předchůdci se dozvíte v následující recenzi..

Vizuální stránka vás nějak zvlášť neohromí. Je to opět starý známý Quake III Arena engine, od kterého se toho už moc očekávat nedá. Ale dokáže někdy i příjemně překvapit jako v případě vcelku nové akce Call of  Duty. Ovšem zde nějaké velké zázraky neočekávejte.

Pokud by jsem to měl srovnat z předešlými díly, velkou změnu nečekejte, vlastně skoro žádnou, je to starý dobrý Medal of  Honor. Co mě příjemně překvapilo je rozmanitost misí. Každou chvíli budete dělat něco jiného a občas se i pořádně zapotíte. Což je velice dobře, protože se alespoň prodlouží doba hraní.

Jelikož je Breakthrough rozdělen do tří kapitol po čtyřech misích dalo by se říci, že je velice krátký. A je to pravda, protože hra má velice rychlý spád, splnění jedné mise na střední obtížnost vám většinou více než půl hodiny nezabere. Najdou se samozřejmě i výjimky, jako v případě když jsem čelil tankovému nátlaku a jediná dostupná zbraň byl minomet. Jelikož je to zbraň nepřesná a více zde záleží na náhodě než na cviku, zabrala mi tato část hry přes hodinu.

Ovšem byla to jen světlá výjimka (chraň nás náš pařanský bůh od více těchto světlých výjimek – pozn. Mat), ostatní mise jak jsem již výše napsal, více času určitě nezaberou a to i přes větší obtížnost, která byla oproti dřívějším dílům určitě o trochu zvýšena.   

Párkrát se mi stalo, že jsem byl v prázdné místnosti a ustavičně do mě někdo střílel. Když už jsem byl toho úplně v p****i a smířen s tím, že během chvíle nejspíš padnu, prošel skrz zavřené dveře voják, který po mě celou dobu z vedlejší místnosti střílel.

Umělá inteligence je taková rozporuplná. Někdy mně připadalo, že střílím bandu tupců jako v Serious Samovi, podruhé se zase schovávali za krabice, házeli granáty a chovali se celkem jako gramotní lidé. Co by jim určitě neuškodilo, jsou rychlejší reflexy, neboť se mi kolikrát stalo, že soupeř šel k zemi dřív, než stačil vystřelit. To se mi zdá jako docela hrubá chyba a celkově i sráží celkový dojem ze hry.

Jak jsem zjistil, nepřátele jsou po mapě jen šikovně poskládáni, takže záleží jen na vás, jak máte bystré oko a jakou jim dáte šanci na přežití. Kolikrát se mi také stalo, že mně překvapila větší skupinka nepřátel, ale většinou se poblíž nacházel nějaký kulomet či jiná účinná střelná statická zbraň, kterou jste je spolehlivě odstranili. 

Dejte si velký pozor, zda náhodou nestojíte někomu, když to hodně přeženu, před muškou, protože spoluhráčům je to srdečně jedno, nikdy neuhnou a klidně to do vás budou střílet tak dlouho, dokud neodejdete, a nebo horším případě neumřete. No zkrátka, žádná velká inteligence, jenom holé skripty.    

Palebný arzenál vychází z dobových zbraní. Kromě již zaběhlého standartu zde naleznete pár typických zbraní daného území. V určitých misích vám přibude jedna speciální na danou oblast. Jako například minohledačka s kterou jsem si úžasně vyhrál, i když mě to stálo spoustu životů. Ostatně od čeho jsou ve hře zpřístupněny funkce load a save J?     

Jediné co mohu vřele doporučit je hudební doprovod. Orchestrální hudba, která je zde slyšet,  přímo lahodí lidskému uchu a krásně v napínavých chvilkách podbarvuje situaci. Pokud dosáhnete něčeho významného, rozezní se zde taková duchaplná hudba, u které máte pocit, že jste dobyli něco důležitého. Ostatní zvuky by se dali označit jako průměrné.

Závěrem by jsem jen mohl dodat, že jsme se v Breakthroughu žádné velké změny nedočkali. Je to jen další holé pokračování série Medal of Honor bez většího náznaku vylepšení. Ostatně co by jsme také chtěli vylepšovat na druhé světové válce. Jeho velké mínus je velice krátká doba hraní i přes jeho větší obtížnost.

Ale co mohu bez sebemenších výčitek konstatovat je fakt, že komu se líbili předešlé díly této série, mohu jen vřele doporučit. Ostatním by to mohlo připadat jako zbytečné vyhazování těžce vydělaných peněz.



 

 

 

« Autor článku »

Mat


Tématické články:

 Recenze na první díl této série


 


« QuickBoX »


Vývojářské studio:


EA Games je továrna (v pravém slova smyslu) na hry. Většinou se jí daří vydávat dobré tituly, z čehož máme především radost mi hráči.

 
Pohled do budoucna ...

 Již se pracuje na dalším plnohodnotném pokračováním.


Hru doporučujeme těm, kteří ...

mají rádi válečné akce typu Medal of Honnor


Modifikovatelnost:

NE

Multiplayer:

ANO


Hrací doba:

cca 9 hodin


RUB/LÍC

Grafika: 5/8
Zvuky: 5/8
Hratelnost: 6/8
Příběh: 4/8
Invence: 3/8

(ne každá stránka hry má na výsledné hodnocení stejný vliv - záleží hlavně na žánru)

« Hodnocení »

+

Zvuk, náplň misí, je to další MoH (ne, že by nám to nějak vadilo)
 

-


Pokulhávající AI, délka hry, tohle už tu jednou (minimálně) bylo!!!

To znamená, že:

je to další Medal of Honnor: AA se vším všudy.

 
Lokalizace:

Amatérská www.cestiny.cz