Zeptejte se jakéhokoliv redaktora herního magazínu na to jaké recenze se píší nejhůř. Odpoví vám, že na hry, které nepřinesly nic nového.

V tom případě bude tato recenze jednou z nejtěžších v našem časopise. Vše je jasné? Klidně bych mohl napsat, že druhý díl Sousedů z pekla je naprosto stejný jako jeho předchůdce a odkázat vás na recenzi, ale takto se to přece nedělá, to bych měl moc jednoduché a vy koneckonců také. O hře jsem napsal téměř vše co se dá a tudíž je čas na filosofické úvahy, aby tento text vypadal dostatečně dlouhý (snad nevěříte, že to někdo skutečně čte? každý se podívá na obrázky, délku textu a rychle pryč).

Ale ne, přece jenom, zkusíme to.  

 

 

Opět se dostáváte do role hvězdy televizní šou (pardon - show) jejíž jedinou náplní je civět na souseda a aby to nebylo tak nudné, tak jste právě vy pověřen udělat mu ze života peklo a to konkrétně pomocí takzvaných triků, které provádíte pomocí předmětů v dané oblasti a vlastního důvtipu (popř. metodou všechno na všechno)

 

Tentokrát nebudete souseda trápit u něho doma, poněvadž jste ho v minulém dílu parádně doštvávali, řekl si, že si udělá dovolenou a nebyl by jste to vy, kdyby jste se mu ji nerozhodl zkazit.

 

Takže princip je úplně stejný jako u předchozího dílu. Chce si soused schrupnout na lavičce? Není nic jednoduššího než ji natřít na červeno. Soused si lehne a bude celej od barvy. Naštěstí se potlouká v nedaleké ohradě býk, který ho ještě k tomu nabere na rohy. A to je přeci fér! Chce soused něco pojíst? Proč ne? Stačí mu do jídla přidat superpálivou papriku a místo minerálky nalít tequilu. Dokonáno jest. Pravda je, že soused není žádnej slušňák, dětem rozkopává hrady z písku, dráždí slony a masožravé kytky a v předchozím díle dokonce šmíroval nějakou nebohou ženštinu, ale tohle si dle mého názoru nezaslouží. Svým způsobem je tato hra brutálnější než samotný veličenstvo hnus Postal. Při hraní této hry je beztoho nabyl dojmu, že rána ostřelovačkou mezi oči by pro něj byla vysvobozením.

 

Také by jste ho litovali, kdybyste viděli jeho matku! Jeho matka je další herní postavou a když vás potká, dostanete nabančeno stejně jako od souseda, takže teď musíte dávat pozor na dva pohybující se objekty a ještě k tomu připravovat triky. Snad i proto autoři zrušili časový limit, který by nemotornějším hráčům gamesu neuvěřitelně stěžoval. A ještě jednu důležitou postavu potkáte, Olgu, což je "dívka" o kterou se soused uchází. Jak jsem již řekl, chovám k němu sympatie a tudíž jsem mu ze srdce přál, aby ji nikdy nesbalil. Olga vás však očividně ignoruje, takže z ní mít strach nemusíte. 

 

Musím přiznat, že oproti prvnímu dílu se v mnohém zlepšila paleta triků a variabilita prostředí. Co si matně vzpomínám, myslím si, že jediný trik se neopakoval, což nemohu hodnotit jinak než pozitivně. Prostředí jsou všeho všudy tři - pláž, loď a rekreační centrum, přestože se to může zdát žalostně málo, ale oproti domu 3+1 z jedničky je to zlaté.

 

Na grafickém zpracování se nezměnilo vůbec nic. Vše vypadá velice dětsky a na pohled velice příjemně. Technologisti jistě budou křičet: Vždyť to je dvě déééééé!!! Ale já tvrdím, že hlavní je, když je na to pěkný pohled a to na tuto hru rozhodně je. Mírná výtka by směřovala pouze k pohybům postav, které například chodí úplně stejně do schodů jako normálně, ale toho si mnozí ani nevšimnou.

 

Díky této, řekněme jednoduché, grafice se podařilo autorům téměř nemožné. V době kdy kdejaká freewarová hra má nároky na procesor okolo 1 GHz, NfH rozchodíte pohodlně na 266 Mhz s grafickou kartou bez podpory 3D! No není to nádhera, nemůsíte plakat, že vám nejde Far Cry!

 

 

Jak dlouho bude trvat herním vývojářům, že jediná hudební smyčka je pro hru naprosto nedostačující. Zato zvuky se vcelku vyvedly a skvěle zapadají do konceptu rádobyvtipnosti. Celá hra se samozřejmě nese v humorném duchu, nevím, dost možná mi z vysedávání u počítače odumřely všechny mozkové buňky, ale kdejaká reklama v televizi mi přijde mnohem vtipnější a to nenávidím reklamy!

 

Jak se říká nejhorší na konec (nebo to je jinak?). Právě je 19 : 37, hru NfH2 jsem zapnul kolem 14 : 30 a právě na ni dopisuji recenzi. Kam ten herní průmysl spěje.

 

Shrnutí? Nemohu se ubránit dojmu, že tuhle hru přeci museli zvládnout udělat na základě prvního dílu dva lidi za měsíc. A promiňte, ale hře, která je nudná, už i nenápaditá, žalostně krátká a bez multiplayeru nemohu dát víc než 2 Áčka.     

 

« Autor článku »

Mat


Tématické články:

Minirecenzi na první díl najdete v GamesView No. 3

« QuickBoX »


Vývojářské studio:

JoWooD

Další z řady distributorů, kteří si řekli, že začnou fušovat i do tvorby her.

Pohled do budoucna ...

Doufejme, že další díl nebude, ale když vymyslíte zase něco originálního, můžete rejžovat dál.

Hru doporučujeme těm, kteří ...

vědí že za čtyři hodiny zemřou a chtějí ještě dohrát nějakou hru

Modifikovatelnost:

Žádná

Multiplayer:

Ne


Hrací doba:

cca 4 hodiny

RUB/LÍC

Grafika: 6/8
Zvuky: 3/8
Hratelnost: 2/8
Příběh: 1/8
Invence: 2/8

(ne každá stránka hry má na výsledné hodnocení stejný vliv - záleží hlavně na žánru)

« Hodnocení »

+

Slušná grafika, nenáročnost na HW

-
Otřesně krátké, nechutně nudné, neuvěřitelné nevtipné, bez multiplayeru, za plnou cenu a k tomu je to to samé jako první díl

To znamená, že:

si radši stáhněte nějakou freewarovku, která vás bude bavit déle a zadarmo. 

Lokalizace:

Není třeba