Vydejme se do království Arxu.

 Dungeon, prastarý žánr, který býval populární před pěknou řádkou let, tehdy vznikalo spoustu her tohoto žánru, ale dnes? Dnes už se dungeony prostě nenosí. Abych pravdu řekl, tak si vzpomínám pouze na jeden dungeon posledních let, který by stál za řeč, jsou Wizardry VIII. Ale dlouhé čekání na reinkarnaci tohoto zapomenutého žánru je konečně u konce, a tak si může každý kobkař obléct plátové brnění, nasadit kožené boty a rukavice, do ruky vzít meč a do druhé štít a vyrazit bojovat za čest a za své království, tentokrát za království Arxu. 

Story

Příběh této hry je již tradičně (jak to u tohoto žánru bývá) poměrně neoriginální a také dosti naivní, ale co, zvyk je železná košile, takže kobkařům to až zas tak vadit nebude. Jedná je asi o to, že království Arxu je na pokraji zkázy a Vy (kdo jiný) jako člověk bez minulosti, vzpomínek, tužeb a přání, který se probouzí ve skřetím vězení kdesi v podzemí (kde jinde) ho musíte zachránit, ale není to, jak se prozaicky říká:„Hup na krávu a uč je tele“, protože sice netušíte kdo jste, ale jedno víte s určitostí, nějaký heroj jste v předchozím  životě (který si nepamatujete) nebyli, protože vaše svaly nestojí za moc, chodíte tiše jako sbíječka, nebo spíše jako GeFoce FX a už jste si stačili uvědomit, že bystrý zrovna také nejste, jste prostě nějakej cápek, na kterém závisí osud světa. Jak originální!!!

Grafika a zvuk

Ať si říká kdo chce co chce, ale grafika Arx Fatalis se mi prostě líbila. Opět musím zdůraznit, že ne vše, co se líbí mě se musí líbit i Vám, protože já si na grafiku moc nepotrpím, grafika může být sebehnusnější, ale musí zapadat ho prostředí a musí mi sednout. To se tvůrcům této hry povedlo ve všech směrech. Modely nestvůr jsou velice dobře propracovány a jejich pohyb vypadá také velmi realisticky. Zvláštní pozornost očividně věnovali grafici ponuré atmosféře, která z grafiky přímo čiší, stovky temných koutů, spousty krve, občas i nějaká ta hlava povalující se v mučírně mezi nástroji, na kterých bych nedržel ani tu nejhorší z mých bývalých (m)učitelek. Ano, grafika Arx Fatalis je hnusná, nechutná, ohavná, na zvracení ... zkrátka taková, jaká má byt grafika správného dungeonu.

 

Samotnou kapitolu tvoří zvuk, který mě v Arxu velice zaujal a co víc dokonce mě nejednou pořádně vyděsil. Spíše abych byl přesný mne uchovával ve strachu po celou dobu hraní této hry. Zkrátka, co se zvuků týče, snese tato hra srovnání i s Wheel of Time - Kolem času, které mě dokázalo vyděsit tak, že jsem ho nebyl schopen hrát přes noc.

Hratelnost

Pokud jste někdy hráli nějakou hru, která měla mizernou hratelnost, tak Vás poměrně lituji, protože já jsem na takovou hru pořádně ještě nenarazil (i když...). O hratelnosti Arx Fatalis se ovšem nedá říct, že by byla nějak výborná, protože nám přináší některá úskalí, asi největším problémem této hry je totiž ovládání. Ovládání sice není vyloženě špatné, některé nápady bych hodnotil dokonce jako velice dobré, ale celkově působí tak, že ani na konci hry jsem si ještě nebyl jistý, zda neklikám na špatnou klávesu ... Svým způsobem je to velice zajímavý hybrid, ale například inventář je vyřešen vpravdě debilně (jemnější slovo se na to nehodí), takže co byste v Diablu vyřešili dvěma kliknutími (sakra, ten duál je ale hovadina), tak to Vám v této hře bude trvat pěknou chvíli.

(-Smrt, to je to o co tu běží, ta bude vaším největším přítelem a nepřítelem-)

Ale zato kouzlení je zde podle mého názoru vychytané. Je to takový mix mezi Black and White a stařičkým Dungeon Masterem. Z Black and White si vzala tato hra vyvolávání kouzel kreslením do vzduchu a z Dungeon Mastera si zase vzala skládání kouzel z run. Jako celek to působí velice efektivně, vizuálně zajímavě a co je hlavní, perfektně to dokresluje atmosféru hry. 

K hratelnosti neodmyslitelně patří i atmosféra a ta je v Arxu opravdu skvělá. Správně morbidní a temná atmosféra perfektně zapadá do tohoto prostředí. Řeknu Vám, že až budete stát před prvním skřetem s kostí v ruce a budete k němu muset dojít a tím pahýlem ho umlátit, všude kolem je špína a krev, budete slyšet skřeky vydávané tvory, které byste neradi potkali (ale samozřejmě potkáte), pak se budete atmosférou přímo zalykat.

Délka hry je dalším negativem. Já jsem Arx Fatalis dohrál za týden (+ škola + jídlo + spánek + hokej...) a to je podle mne opravdu málo.

 

Hodnocení:AAAAAAAA   

(pokud milujete kobky, neváhejte si přičíst 2 áčka)

Mat