Pějte gotické ódy, R.P.G. není mrtvý žánr

Story

Příběh je na Gothicu asi to nejlepší. Jako trestanec jste vhozen do kolonie, ze které není cesty zpět, a tak se musíte smířit se smutnou realitou, že zde asi dožijete, ale zatímco budete dožívat si ještě můžete vlastně ještě troch užít! Postupem času zjišťujete, že v kolonii jsou tři tábory prozaicky nazvané: Starý tábor, Nový tábor a Sekta. Každý tábor má své zákonitosti a zvyky. Zatímco Starý tábor hromadí rudu pro krále (tato kolonie je totiž těžařská), Nový tábor hromadí rudu na prolomení bariéry, která je nepropustná a obklopuje tábor, Sekta se soustředí na probuzení velkého Spáče (hlavní postava celé hry). A vy, jako nově příchozí, se musíte rozhodnout, k jakému táboru se přidáte. To ovšem neznamená, že si podáte žádanku a za týden jste v táboře. Svojí pozici si budete muset vybojovat a to doslova. Zpočátku plníte questy typu- Skoč mi pro meč na tržnici… , ale později začne přituhovat, už v druhé kapitole budete muset vyčistit důl od červů, kteří jako by z oka vypadli červům z Hvězdné pěchoty. Pravda je, že po tom, co si vyberete tábor, je příběh trochu více lineární, ale o to více Vás přiková k počítači. Těšit se můžete na animace (intro+ in-game animace), které sice nejsou graficky příliš povedené (na WarCraft III jen tak něco nemá), ale za to většinou posunou příběh o velký kus kupředu, a tak se na ně budete vždy těšit.

Grafika a zvuky

V této kategorii Gothic nijak neexceluje. Začneme třeba zvuky a hudbou. Zvuky jsou poměrně dobře udělané a realistické, ale na druhou stranu neznám žádnou novější hru, o které bych toto nemohl říct (Golden Axe NENÍ novější hra) a tak to považuji za standart. Hudba taky nějak neexceluje a je spíše nevýrazná. Do prostředí se hodí, to ano, ale za celou hru si jí téměř nevšimnete, což také není vždy na škodu.

Grafika podle mne plní všechny dnešní normy, takže s klidným srdcem mohu konstatovat, že je dobrá. To však neznamená, že by byla nějak výjimečně okouzlující. Mne zkrátka moc nesedla, ale co musím uznat je, že efekty kouzel a boje jsou udělány velmi dobře a efekty oblohy a deště jsou prostě PERFEKTNÍ. Mnohdy se mi stalo, že jsem se při bouřce podíval nahoru a díval se a díval se… Nutno dodat, že se mi to neokoukalo ani za 50 hodin hraní.

S grafikou souvisí také engine hry, na kterém jsem našel nejednu chybku. V opatchované hře 21. století by se podle mne nemělo stávat, že se někdo (já) zasekne v polici a už se z ní nedostane, takže musí loadovat hru. Nelíbilo se mi ani „duchovské“ procházení stoly, nebo situace, kdy vyměníte louč za meč, který poté skryjete a následně budete běhat po světě jako socha svobody, ovšem bez louče, této pozici jsem se velmi nasmál, ale pochybuji, že je tam za tímto účelem vývojáři umístěna.

Hardwarové nároky jsou i na dnešní dobu poměrně vysoké. Domnívám se, že by to pár týdnů optimalizace spravilo, protože grafika sama o sobě se mi nezdá až tolik náročná. Také loadování je celkem zdlouhavé, což ovšem vede k větší opatrnosti (opačná vlastnost, než jste používali v Diablu).

Hratelnost a ovládání

Tak to je to, proč mě Gothic tolik bavil. Hratelnost je totiž excelentní a v kombinaci s příběhem a vychytaným vývojem postavy se rovná třem dávkám heroinu. Vývoj postavy je řešen asi tak, že se můžete zlepšovat v čem chcete, což vede k tomu, že většina lidí bude zlepšovat vše, což není, jak by se mohlo zdát, zdaleka ta nejhorší možnost, protože s mágem, který dokáže dát trollovi ránu, že se z toho nevzpamatuje a zároveň dokáže sejmout kuší jednou ranou středně těžkého nepřítele, hru dohrajte celkem bez problémů (pokud se neseknete u nějakého puzzlu jako já). V podstatě to spočívá v tom, že si můžete dělat co chcete, pokud na to máte. Jeden příklad napoví. Jako maňas na první úrovni se doplahočíte do tábora se zbraní v ruce. I ten největší primitiv z největších primitivů na Vás vytáhne svůj kyj a řekne něco v tom smyslu, že jestli tu zbraň neschováš, tak ti rozmázne kebuli, a pokud to neuděláte, tak věřte, že Vám jí s největší pravděpodobností rozmázne. Ale když si vybudujete jméno a na veřejnosti vytáhnete svůj dvojruční meč, tak uslyšíte pouze hlášky typu: OK, vyhrál jsi, nebo Prosím nezabíjej mne…

O ovládání jsem nikde nečetl nic lichotivého (velmi mírně řečeno), ale mě osobně nedělalo nejmenší problémy. Přestože je nezvyklé, brzy se Vám dostane do krve a pak budete kosit a kosit…

 

Hodnocení:AAAAAAAA

Mat