Místo autíčka vezměte do ruky myš a namísto skřeků Vrmm, vrrrrm ohulte reprobedny!

Sportovní simulace obecně bereme v našem časopisu s velikou nadsázkou. Nepovažujeme je totiž za hry v pravém slova smyslu, je to téměř jako řadit přímý přenos z olympiády do filmů. Každá disciplína má sice určité obsazení, zápletku a vyvrcholení, ale to ještě neznamená, že by se jednalo o drama s dějovou linií a výraznou pointou. A stejně tak jsou postaveny sportovní simulace do spektra her. Specifickou skupinou jsou motoristické závody, z nichž jsou nejznámější kategorie závody motocyklů, či formule 1, rallye (ale tvůrci se nevyhýbají ani takovým šílenostem jako Cart) a v neposlední řadě samozřejmě i arkády od futuristických vznášedel až po sérii Need For Speed.

Značka NfS má ve světě počítačových her svojí váhu, což dokazuje i nově vydaný díl s podtitulem Underground 2, který je (jestli dobře počítám) již osmým dílem této nekončící ságy. Všechny základní prvky NfS by se daly jednoduše shrnout zkratkou AA, čili absolutní arkáda. Jediné, co jste při hraní všech her této kategorie potřebovali, byl dobrý postřeh, rychlé prsty, cit pro najíždění do zatáček a nacvičenou schopnost, jak co nejúčinněji zavařit svému soupeři nárazem do jeho vozidla. Realističnost byla odsunuta na vedlejší kolej, takže pokud jste v rychlosti 250 km/h narazili kolmo do stromu, jediné co vás vyvedlo z míry byla nula svítící na palubní desce. Přesto se jednalo o vcelku zábavné záležitosti, které se dost dobře mohli stát výbornou oddychovou po pracovním dni stejně jako třeba Unreal Tournament.

Zvláště na nejvyšší detaily je hra opravdu temná.

Rychle a zběsile

Začínáváme krokem do prázdna a tím je pokus spojit desítky závodů příběhem. Snahu cením, ale dle mého názoru by funkci příběhu nemělo zastávat několik animací, které vám v jiné (komiksové) verzi ukazují totéž, co celá hra - rychlá auta, úzké uličky a v neposlední řadě Rachel, která se stala symbolem druhého dílu Undergroundů. Spousta drsných keců zaujme asi jen lidi, kteří mají mozek naladěný na stejné vlnové délky jako chrčení motoru, ale mne vůbec neoslovila. O nějaké souvislé dějové linii se vůbec nedá hovořit. Otázkou tedy zůstává, proč ji tam autoři chtěli vecpat. Prosil je snad někdo o to? U každé hry nějaký ten příběh vyžaduji, ale tohle přeci hra není, zde mluvíme o arkádové sportovní simulaci. Potřebuje snad NHL příběh? Ne. Ale já vám řeknu, proč chlapci z EA Games mezi závody vecpali 20 opravdu suchých animací. Představte si to. Zaplatíte skutečně hodně peněz, aby se vám upsala (ve vší počestnosti) jedna z nejžádanějších světových modelek a bez dějové linie (bez, které se obešly prakticky všechny předchozí díly) ji ukážete leda tak na několika artworcích a na loadovací obrazovce. Tak to tedy ne! Splácáme hodně podřadné dialogy a budeme doufat, že si jich nikdo nebude všímat, protože všichni budou slintat nad oblinami hlavní protagonistky. Tak to tedy ne, přátelé! Celý herní svět jste možná oblbli, ale Koniáše jen tak lehko nedostanete!

Pomalu a pozorně

Všem vřele doporučuji občas jezdit pěkně pomaloučku a kochat se okolím. Město i auta vypadají na high detaily jednoduše skvěle. Jedinou výjimku z pravidla tvoří okolo jezdící "křoví", neboli nesoutěžní civilní auta, jejichž modely jsou dosti strohé a často se opakují. Město však vypadá docela dobře a nepostrádá několik originálních zákoutí. Jenomže autoři jsou dozajista dobrými designéry automobilových tratí, ale město bych jim určitě nesvěřil. Kdo dává totiž dobrý pozor, brzy zjistí několik zajímavých logických nesrovnalostí, které by v reálu jen těžko fungovaly. Za všechny uveďme například špatnou architekturu některých složitých křižovatek, které by se v reálu staly cílem desítek výjezdů záchranné služby denně. Rovněž by někoho mohla zamrzet absolutní absence lidí na ulicích. Těžko říci, zda se k tomuto kroku autoři uchýlili, aby neměli tolik práce, nebo aby se jejich hra nezvrhla v Carmagedon, ale tak jako tak, je to škoda.

 

Myslím si, že rozdíl mezi high (nahoře) a low detaily (zde) je naprosto zřejmý. 

Na plný pecky a s uchem na reproduktoru

Inu, zvuky jsou dobré. Těžko se asi závodní hry mohou trumfovat v tom, ve které z nich zní řazení lépe, zvuky srovnatelné úrovně měly již některé hry na Commodore 64. Myslím si, že již přišel čas dynamického mixování zvuků, takže by to chtělo trošku něco jiného než nasamplovat deset nárazů, které se náhodně přehrávají při každé kolizi. Dnes již technika dospěla na takovou úroveň, že by se mohl generovat pro každý náraz vlastní zvuk podle rychlosti auta a místa nárazu. Soundtrack u EA Sports většinou stojí za pozornost, ale tentokrát mi opravdu nekápli do noty. Tvrdší metalové melodie s přídechem rapu, či punku se objevovaly i v minulých dílech, s tím rozdílem, že tehdy tam strkaly mnohem větší hitovky. Tentokrát se jedná spíše o odpad, ne že by se to nedalo poslouchat, ale nedostane se vám to pod kůži, což je oproti minulým dílům nemilá změna.

Připravit a start!

Závody se oproti prvnímu dílu příliš nezměnily, vedle klasických kol a sprintu (z bodu A do bodu B) si zajezdíte drift (smykování, které prověří vaši šikovnost) a drag (řazení, ve kterém je velice důležitý výkon vašeho auta). Systém závodů doznal velikých změn a to k lepšímu. Zatímco minule jste měli na výběr třeba ze čtyř, ale většinou ze dvou, či jednoho (:-))(smajlíka jsem umístil do závorky, aby nerušil) závodu. Tentokrát je vše jinak. Naprosto volně si jezdíte po městě, navštěvujete automobilové obchody a když máte náladu, tak si zajedete na nějaký ten závod, dle vašeho přání. Fakticky se nic nemění, ale jen samotná možnost bezcílně bloumat po městě vylepšuje atmosféru hry. Vysloveně komfortní záležitost je šipka, která vás bezproblémově dovede na závod, či do obchodu, který jste si navolili na mapě.

A pokud máte plné zuby závodů, které vás nutí jezdit stále těmi samými trasami, jezděte po městě a až potkáte nějaké primově vytuněné auto, tak ho vyzvěte na souboj. Souboje mají svoje specifická pravidla a cílem každého ze soupeřů je ujet tomu druhému na dostatečně velikou vzdálenost. Ten, kdo vede určuje trasu jízdy, takže pohyb po městě zase získává nové grády.

Nitro a světla

Jednou z novinek původních Undergroundů byl opravdu propracovaný tuning, který dvojka dopracovává ještě mnohem dále. Celkově naleznete ve hře pět druhů obchodů v prvním si můžete vyzvednout některé ze sponzorských aut (je tedy zdarma), ve druhém vylepšujete jeho výkon, třetí vám poskytne skvělou možnost změnit design kapoty, kol či světel a ve čtvrtém vám vašeho vytuněného broučka nasprejují vkusně i nevkusně - podle přání a poslední obchod vám nabídne takové šílenosti jako výměnu palubní desky a podobně, kupodivu právě tyto zásahy do vzhledu auta vám zvednou prestiž nejvíce.

Je sice pravda, že tuning je zde umístěn jen jako okrasa a důvod pro neustále pendlování z obchodu do obchodu, ale i přesto je jednou z největších motivací, proč hrát dál. V podstatě se jedná o princip R.P.G. rozvoje postavy s jedinou změnou - nakonec stejně všechny atributy vytáhnete až k nebeským výšinám.

Podruhé a lépe

NfS: Underground jsem recenzoval jako rychlovku v některém z GamesViewů a dostala ode mne čtyři Áčka, přestože v ostatních časopisech sklízela hodnocení nad 90%. Dle mého názoru se jednalo o stereotypní a nudnou hru s mnoha nedotaženými nápady. Dvojka mne již zaujala výrazně více a označil bych ji za nejlepší díl série, poněvadž znovu nabízí čistou a nezkalenou zábavnost, kterou jsem od dob Hot Pursuit nezregistroval a mnohé věci na víc. A nebýt nedotažeností a nepohodlností, tak by dostala i více Áček. Baví mne však číst o tom, jak je dvojka skvělá a ve všech ohledech značně převyšuje jedničku, ale na konci článku nalezneme stejné hodnocení jako u původního dílu. To je ta novinářská objektivita.  

« Autor článku »

Mat


Tématické články:

Rychlovka na první díl, recenze na NfS: HP2, ale hlavně retrorecenze na Rollcage, který je dle mého názoru ze zmiňovaných her nejlepší volba.


« QuickBoX »


Vývojářské studio:

EA Games

Největší vývojářské studio současnosti, výčet jeho titulů by byl opravdu dlouhý.

Pohled do budoucna ...

Určitě, nevím jestli se série NfS bude ubírat i nadále v šlépějích Undergroundů, nebo vymyslí něco nového, ale další díly určitě budou.


Hru doporučujeme těm, kteří ...

Potřebují nějakou hru na odreagování a arkádové jezdění jim není proti srsti.


Modifikovatelnost:

Ne

Multiplayer:

Ano, jak Lan, tak Net


Hrací doba:

To je velice různé, ale pohybuje se to mezi 20-40 hodinami.


RUB/LÍC

Grafika: 7/8
Zvuky: 5/8
Hratelnost: 7/8
Příběh: 2/8
Invence: 6/8

(ne každá stránka hry má na výsledné hodnocení stejný vliv - záleží hlavně na žánru)

« Hodnocení »

+

Skvělá hratelnost, pěkná grafika a opravdu vytuněné fáro.

 

-

Brzy hra upadne do stereotypu, slabší soundtrack

To znamená, že:

NfS: U2 překonalo moje očekávání. Dobrá hra na volné chvíle.