My to říkali!

Tak toto jsou poslední slova vepsaná do upoutávky na tuto hru v GamesView 13, které jste si mohli přečíst před půl rokem. Obsahem tohoto článku bylo prachsprosté vysmívání se herním recenzentům, kteří tuto hru vyzdvihovali do nebe aniž by k tomu měli zřejmý důvod (pokud nepočítáme řečičky vývojářů, které nebyly ani nikterak netradiční). U tohoto článku jste mohli ( a stále ještě můžete) najít Index očekávanosti 5/8. "Zatím to vypadá jako přehypovaná bublina" jsem napsal a následně se kochal, jak všichni onehdy slintající redaktoři herních časopisů vynáší váhavé verdikty a udělují ... řekněme nepříliš vysoká hodnocení. Takovýto postřeh, který mi vyjde neuvěřitelně zvedne náladu, i když se musím přiznat, že jsem se už několikrát nemile seknul, ale nebylo by to nic, za čím bych si stál tělem i duší.

Intro hry vás nikterak nezvedne za židle. Sedíte a díváte se na genezi lidských "strojů smrti". Starověké války? Hmm... Druhá světová válka? Hmm... ten voják na hlídce choulící se do uniformy a připalující si cigaretu nepostrádá nápad ani atmosféru. Boj mechů? Cože? Vaše zorničky se rozšíří a vy nevěřícně hledíte na monitor. Ne že by to vypadalo tak skvěle, to zase ne, ale tak trochu nečekaně nám autoři posunuli dosud nedokončenou časovou přímku znázorňující vývoj lidstva. Jinak úvodní video působí mírně staromilsky a staticky. Svým způsobem se podobá (hlavně v technické zaostalosti) intru Dungeon Lords, které jsem vcelku chválil, ale video z Empire Earth II ztrácí na návaznosti k příběhu, adresnosti i originalitě. S úplně stejnou ideou přišlo už několik RTS před EE II a dokázali ji zpracovat ještě o poznání lépe. Ale dost bylo keců o příslušenství, klikněme si na položku Hra pro jednoho hráče (EE II je kompletně přeložen do češtiny včetně obsáhlé encyklopedie-nápovědy) a Kampaň a pojďme si vybrat za koho budeme hrát.

A jdeme na to pěkně postupně. Korejská kampaň se nabízí jako první a je logické si ji zvolit, poněvadž se její události odehrávají ještě ve starověku. V této době budeme pomáhat šikmookým nacionalistům naplnit touhu po nezávislosti jejich národa a vymanění se z nemalého vlivu Čínského impéria. Při hraní této kampaně jsem se většinou nudil a když jsem zrovna neusínal, zalykal jsem se spokojeností a těšil se, jak tuto hru v recenzi strhám. Trošku větru ze záclon (na plachetnici jsem nikdy nebyl) mi sebrala kampaň druhá, ve které si budete moci zahrát za hrdé Němce, kteří touží po větším vlivu ve světě i nových provinciích. Naše západní sousedy dovedete až do Bismarckovy doby a znovu se posunete o nějakých 120 stupňů zeměpisné délky na západ. Tady se na vaše velení už třesou americké jednotky, které musejí vyřešit krizi na Kubě. Právě součástí americké kampaně jsou dvě mise z budoucnosti, které se do popředí zájmu nehrnou jen kvůli své (pochybné) originalitě, ale hlavně díky dobrému designu. Popravdě řečeno, z celkového počtu 24 misí svou hratelností (nemluvíme tady o ničem jiném, než o radosti z hraní, která vám ta která část hry poskytuje) stojí za zmínku asi pět. Zatím tady máme čtyři hodinky slušné zábavy. Přibude něco?

»Na úspěšné hraní Diabla potřebujete asi o 70% více strategicko taktického myšlení než na pokoření této hry.«

Kromě kampaně si můžete pochutnat na dvou "zlomových okamžicích" (obdoba historických bitev z Total Warů). První z nich je pro západní civilizaci nevýznamný palácový boj v Číně, druhá vám však nabízí vedení/odražení největšího obojživelného útoku v dějinách lidstva. Ano, nemluvíme o ničem jiném, než o vylodění v Normandii. Jestli se budete třást v přepravních člunech, nebo se na ně dívat skrz mířidla statického kulometu je vcelku na vás, za zkoušku stojí obě dvě varianty. A máme tu další dvě hodinky obstojné zábavy.

Autoři se oháněli historickou věrností, věrohodnou příběhovou kampaní a kdo ví co ještě. Musím uznat, že se opravdu snažili. Buď jim pomáhal historik, nebo dlouho leželi v knihách, ale pozadí hry je zatím to nejvěrnější a nejpřesnější, jaké jsme měli tu čest v "epických" RTS vidět (ale na poli RTS obecně panuje rukou pevnou Codename Panzers z druhé světové války). Smutné je ale jeho zakomponování do hry, které je šíleně křečovitě provedeno pomocí rendrovaných animací před každou misí, které postrádají estetiku i náboj. Ale nezapírám, že jsem se z nich dozvěděl některá zajímavá fakta, nemyslím si však, že by tuto hru hrálo mnoho zažranců do historie, které by něco takového zajímalo. Dělám si ale malé nevýznamné plus za encyklopedické snahy.

Šťastlivci se slušným přístupem na internet či k místní síti si mohou zkusit hrát hru více hráčů. Myslím si, že mne ani zarytý fanda této hry mi nezkřiví vlásek na hlavě, když konstatuji, že multiplayeru je dosti klasický. Na podobných (a v některých ohledech i lepších) principech pracovali už stařičcí Věkové Impérií, čili Age of Empires. Nedostatky v této oblasti ještě znásobuje fakt, že map ne tuze málo. Stěžovat si nemůžeme moc nahlas, poněvadž ke hře je přiložený editor misí, jelikož ale hra vyšla už před nějakou tou chvílí, už můžu s dosti velkou přesností vytvořit takřka matematický vzorec.

Počet misí vytvořených pro EEII*< (Počet misí vytvořených pro WarCraft III*)/10

*Myšleny mapy vytvořené v minulosti i prognóza do budoucnosti. Módařská komunita se zkrátka nechytla, ta jede hlavně s moderními trendy a nejúspěšnějšími kusy a ani jedno z toho EEII není. O kvalitě stažitelných map raději pomlčím, to má šanci na zlepšení se. 

A na pořadu dne jsou inovace. Ouha. Máme tu dvě předem hypované a značně oslavované. První z nich je speciální mapa, na které vidíte všechny nerostné zdroje, které jste doposud objevili a vy k nim můžete posílat své vesničany během okamžiku. Mnohem použitelnější je však zajímavá možnost ovládat své nevolníky aniž byste museli opouštět bitevní mapu. Jednoduše prvým klinutím na buňku se zobrazenou aktuální hodnotou skladovaného dřeva uvolníte z práce dřevorubce a naopak levým kliknutím na ropu vám jeden z flákačů popoběhne k nejbližší rafinérii. Podobnou vychytávkou je už mnohem méně použitelný plánovač útoku, který slouží primárně ke koordinaci tažení se spojenci. Na počítač je ale houby spolehnutí, takže se rozesílání plánů přesouvá na pole multiplayeru, kde se z důvodů nepraktičnosti a náročnosti na čas téměř nepoužívá. Na první pohled zajímavě vypadají i zvláštní schopnosti národa, které se časem dobíjejí, a systém tzv. korun. Pokud máte převahu na válečném poli, získáte na dobu omezenou Vojenskou korunu, díky které si můžete například vylepšit některý druh útoku. Za pár minutek ji ale musíte odevzdat a získá ji hráč, který si ji po právu zaslouží (třeba zase vy). Na výslednou hratelnost v singlu to vliv příliš nemá, ale nápad to není špatný a ve hře více hráčů to může sloužit jako potřebná strategická výhoda.

»Druhý Empire Earth je po všech stránkách obstojná, dobrá či dokonce výborná hra s inovativními prvky, ale ...«

A tím jsme vyčerpali novinky. Je čas na starinky. Strom technologií? Nic nového! Zkoumání nových vynálezů? Viděli jsme stokrát! Herní strategie? Nezměněna od dob Age of Empires! Diplomacie? Vypadá slibně jako vždycky a jako většinou je na prd! Sortiment surovin? Přibil nám ledek! Páni, my můžeme sbírat ledek! Já se z toho štěstím snad zblázním! Jednotky? Až na nejmodernější věk beze změn! Systém rozpínaní impéria? Vytunelovaný z Rise of Nations! A to není zdaleka jediné, co si vývojáři od této hry "vypůjčili".

Doufám, že jsem vás těmi zbytečnými otazníky a vykřičníky příliš neznechutil a podíváte se spolu se mnou na to, jak hra vypadá. Na nejvyšší detaily to jde a můžeme mluvit o lepším průměru, ale to se vám téměř zaručeně bude trhat při větších šarvátkách, takže musíme putovat až kamsi na spodní hranici průměru dnešních Áčkových titulů. A co se hudby týče ... klasický strategický muzak. Kde jsou ty časy ... ale ne nechme toho.

Původní RTS moc dobře věděli, jak zaměstnat hráče. Stavění stále nových polí byla sice pěkná pruda, ale měli jste činnost. Tentokrát neméně nacvičenými pohyby vystavíte základnu, zadáte továrnám, ať vám chrlí nekonečné zástupy tanků a znuděně hledíte na monitor. Ve chvíli, kdy nezraje čas k útoku, přetáhnete všechny bojeschopné jednotky a kliknete na základnu nepřítele. Poprvé to může být docela sranda, ale dnes snad už doba pokročila.

Hodnocení je pro mne ošemetná záležitost, během hraní jsem zažíval stavy, kdy jsem chtěl hře dát i čtyři Áčka, ale z toho mne vždy vyvedl nějaký záblesk invence či pěkný herní moment. Když jsem začal psát tento článek, chtěl jsem hře nadělit šest A (je to neprofesionální to takhle říkat), ale během pasní se moje názory ještě o něco upřesnili a zjistil jsem, že na šest Áček (čili velice dobrá hra) toho může EEII jen velice málo nabídnout. Kdyby to byla první RTS svého druhu, váhal bych mezi sedmi a osmi, ale nezdolní distributoři chrlící jeden klon za druhým by už konečně měli být odměňováni po právu. Kdo vlastníte Rise of Nations, ani na koupi nemyslete.

« Autor článku »

Mat


Tématické články:

Velice podobná a vydařenější hra Rise of Nations si zasluhuje pozornost stejně jako Age of Empires II i s datadiskem. Mezi klasické RTS se řadí též Command and Conquer: Generals, pro větší fajnšmekry tu máme výborný Stronghold II a ještě lepší Rome: Total War. Novodobá historie je k tomuto žánru také štědrá, takže se můžete mrknout na recenzi stařičké Dune 2 a jen o málo mladších Command and Conquer. V očích dnešního hráče by měl stále ještě obstát výtečný Total Annihilation, který ještě v mnoha ohledech nebyl překonán.


« QuickBoX »



Pohled do budoucna ...

Empire Earth III možná nebude, ale další RTS dozajista.

Hru doporučujeme těm, kteří ...

jsou nenasyceni postupem buduj>postav>vyrob>bij 

Modifikovatelnost:

Ano, přiložený jednoduchý a efektivní editor.

Multiplayer:

Ano
 
 
Hrací doba:

kolem 15 hodin kampaně

 
RUB/LÍC

Grafika: 5/8
Zvuky: 4/8
Hratelnost: 4/8
Příběh: 6/8
Invence: 5/8

(ne každá stránka hry má na výsledné hodnocení stejný vliv - záleží hlavně na žánru)

« Hodnocení »

+

Nové nápady (konkrétně tři), vcelku povedený multiplayer a pěkné hlavní menu (ale to už vařím z vody)

 

-
 

Krátká hrací doba, stále to samé bez nejmenší změny v hratelnosti (k lepšímu), nedotažený design většiny misí, málo map

To znamená, že:

Nebýt této recenze, která mi slouží jako náhrada za ušlé zisky, docela dost bych litoval nejen peněz vložných do této hry ale i času u ní strávené. Ale neberu nikomu, že ho to může bavit. EEII zkrátka trpí tím, že je dnes na trhu spousta velice kvalitních RTS, které jsou na jedno brdo.