Pokrok nezastavíte. Ale nezastavíte ani lidi křičící: "Kde jsou ty staré časy!"

Němci jsou výjimečný národ. Když jim odpustíme dvě světové války a stále ještě zakořeněné představy o lepším národu (v dnešní době už je však tato idea spojována spíše s Angličany), tak do nich ani vlastně nemáme žádný důvod kopat. Zvlášť když vytvářejí tak dobré hry ... Jenomže němci jsou jiní i při tvorbě her, nechme stranou jejich příslovečný smysl pro detail a hravost a zaměřme se spíše na vydávání jejich her v zahraničí. Němečtí vývojáři jsou totiž jediní na světě, kteří si permanentně dovolují vydávat své novinky výhradně ve svém rodném jazyce a překlad do angličtiny nechávají na distributorovi. K tomu přidejme pár právních tahanic a hle, k nám se dostávají noví Settleři, zatímco v Německu už je paří i s datadiskem. Ale to není případ jen Osadníků, většina Áčkových her od našich západních sousedů se do světa dostane s několikaměsíčním zpožděním. Nikoho by to netrápilo, kdyby se Germáni nestávali jednou z posledních bašt samostatných finančně nezávislých herních studií.

Na pětku Settlerů (ze které nám však nějak vymizelo pořadové číslo) jsme se v redakci moc netěšili. Dvojka se u mne i Pata zařadila k hrám, které jsme hráli snad nejdéle ve svém životě, ale ani trojka ani čtyřka již nás nedokázali zaujmout. Čtyřce dal sice Pat šest Áček, ale to bylo způsobeno jednak nostalgií a pak také recenzentskou nezkušeností, které jsme měli v začátcích AAA Games na rozdávání. Já jsem rovněž udělal dost přehmatů, ale mnohem více mne zaráží, kolik her jsem ohodnotil správně:-). A pětka? Do té jsme vkládali asi tolik nadějí, jak do nového ročníku Fify. Zatímco od zmíněné fotbalové simulace neočekáváme zhola nic a stejně jsme (alespoň z toho, co se dá vyčíst z dema a toho není zrovna málo) nakonec zklamaní, Settleři ... ale co, přečtěte si recenzi!

Mrtvý otec král, umírající matka, mocný amulet, přítel z dětství, strýček mnich, pohledná a šlechetná vůdkyně zlodějů a hlavně Temná horda ohrožující celé království - toť ingredience ze kterých autoři vystavěli příběh hry, který (jak je vidno) nepřekvapí ani vaší babičku co prosedí celý den u telenovel. Samo o sobě by to ještě nemuselo být tak špatné, zkušená ruka scénáristy dokáže i z takovéhoto balastu vykouzlit něco smysluplného, ale o to se vývojáři ani nesnažili a podávají nám krupičnou kaši a ještě k tomu bez skořice. Ale stěžovat si asi nemá cenu, ani v jednom z předchozích dílu jsme nedostali nic lepšího, jen jsme si toho více vážili, poněvadž jinak jsme byli celou dobu o chlebu. V době obložených stolů a pečené drůbeže však nemá kaše nárok.

Před takřka každou misí kampaně (a někdy i v průběhu) si prohlédnete krátký úvod do dění ve světě, který je podán formou nástěnných maleb, což je způsob nepříliš náročný na schopnosti herního designerá a dosti neoriginální až vyčpělý. Ovšem je to stále lepší než posouvání příběhu in-game animacemi, kterých se také dočkáme. Bez toho, abych byl nějak přehnaně sarkastický, musím se zeptat autorů: Vy považujete situaci, kdy se dva lidé postaví proti sobě a kecají spolu několik minut bez toho, aby se pořádně hejbli za něco, na co se má cenu dívat? Ano, ono by to šlo, kdyby ovšem dialogy nebyly šíleně nudné, zdlouhavé a předvídatelné. Noví Settlers by si zasloužili ocenění za nejobsáhlejší interaktivní encyklopedii fantasy klišé, frází a floskulí. A víte co? Proč tuto cenu neudělit? A je to. A když se zrovna v animaci nekecá, je obraz šíleně staticky a když se něco děje, existuje nemalá pravděpodobnost, že se to děje špatně (například dělníci procházejí ohradou a podobně). Se slzou v oku vzpomínám na animace ze hry WarCraft III, tak akční, tak nápadité, tak pěkné na pohled. Blizzardi, na čem zrovna pracujete?!! Promiňte mi ten výlev.

Abychom se nedrželi jen u dna, mrkněme se směrem vzhůru, ke světlejším stránkám hry. Náplň misí je bezpochyby alespoň mírně nadprůměrná. Přestože ve finále máte většinou zničit všechny nepřátele, téměř každý váš krok posune příběh kupředu (ano, ten samý příběh, který jsem právě tak strhal, ale chválit se také musí) a navíc se autorům daří úspěšně maskovat nepříliš pestrou náplň misí, která se povětšinou omezuje na vystavění silné ekonomické základny a hrstky vojáků, se kterými dobudete svět. Co nemohu nechat bez aplausu je možnost řešit několik situací ve hře dvěma způsoby. Například starosta blízké vesnice vás požádá o pomoc proti najíždějícím vojákům, kteří na osadu zaútočí asi za osm minut, vy se můžete postavit do první line jejich obrany, nebo jim poslat suroviny a nechat je, ať se ubrání sami. Tak jako tak vám budou vděční. A neodpustím si zmínit jednu půvabnou postavičku, která obstará jeden z mála zajímavých okamžiků hry. Jedná se o biskupa, který je už od pohledu spolehlivý asi tak jako datum vydání STALKERa, ale co mne na něm tolik zaujalo je fakt, že se vyjadřuje v biblických přirovnáních, což zvedá celkovou záživnost dialogů a vůbec textů ve hře z nuly o kousek výše.

Samotný ekonomický koncept hry zůstává od prvních dílů nezměněn, byť v něm figuruje mnoho neznámých. Hráči předchozích dílů se budou cítit jako u své milé doma. Občas je to bude bavit, ale pak přijde chvíle, kdy se musíte začít bavit s (případnou budoucí) tchýní. Jinými slovy, na začátku každé mise si budete muset vytvořit hospodářskou základnu po předem dané linii. Univerzita > Dřevorubec > Cihlář > Farma > Ubytovna > Kasárny > další těžaři > další ubytovny a farmy > sklad > další budovy na výcvik vojáků > vojáci. A takhle to probíhá úplně vždy. Bohužel pro hráče tento úvod do každé mise (ve které vás dále čekají ony sterilní dialogy a předem vyhrané bitvy (máte přeci silnou ekonomickou základnu, tak vás nemůže nic porazit)), což výrazně sráží hratelnost titulu. Misi vyhrajte a můžete začít budovat znovu to samé. Záááábava (to nebyl výkřik, to bylo zívnutí).

Novinkou v sérii Settlers jsou otroci, kteří jednak budují stavení a pak také mohou těžit jakoukoliv surovinu v množství menším než velkém. Těžiště těžby (občas se fakt divím, jak dvě normální slova položené vedle sebe mohou znít divně) však i nadále spočívá na specializovaných dělnících a otroci slouží jen jako vyvažovadlo pro akutní nedostatek některé ze surovin (dřevo, železo, kamení, stříbro a síra). A takový dřevorubec, nebo cihlař, to nejsou žádní extra dříči, odmakají si svých osm hodin a jdou se nadlábnout a schrupnout si. A když je donutíte dělat přesčasy, tak na vás budou pěkně naštvaní a budou dělat míň a míň. Rovněž se jim nebude zamlouvat, když v okolí nenajdou žádnou prázdnou ubytovnu, takže budou muset přespávat někde v divočině u táboráku. A to už jsou naši staří známí Settlers! Máme postavenou základnu a stačí se dívat, jak všechno skvěle funguje, furt někdo někam chodí, něco kutí, jen otroci bez činnosti  se ještě nenaučili flákat, už ve dvojce si nevytížení nosiči přeci četli noviny!

»Trojka, čtyřka a nově i pětka si hraje na to co není - RTS ve stylu Warcrafta«

I tady bychom našli hned několik výtek. Zaprvé jsou to logické nesrovnalosti, z nichž nejmarkantnější se projevuje v tom, že vaši nevolníci vám odevzdávají vše co vyrobí/vytěží a ještě k tomu musí platit daně, za které pořizujete vojáky, což je ve finále jen další opatření, aby byl každý nucen vybudovat pořádnou infrastrukturu. Za druhé je to přílišné zjednodušení systému. Je sice příjemné, že když vám dojde dřevo, můžete se postavit pilu, poněvadž na ni nepotřebujete ani třísku, ale nám vukláncům přijde divné, kde se tam vzaly ty trámy čouhající zpod střechy.

Další novum jsou hrdinové, kteří povětšinou hrají významnou roli v příběhu, každý z nich má speciální schopnosti, mezi kterými nenalezneme ani jednu originální. Zajímavostí je fakt, že zatímco obyčejné jednotky získávají "zkušenosti" a automaticky postupují na vyšší úrovně, hrdinové postupovat nemohou a jsou stále stejně silní. Zajímavá je taktéž nesmrtelnost hrdinů, když vám váš miláček padne na bojišti, stačí k němu poslat svojí jednotku a on za chvilku povstane a vyrazí zpátky do boje. 

Kromě kampaně vám hra nabízí i osm scénářů s různými zápletkami a výchozími situacemi a ochuzeni nebudete ani o klasický nášup mulitplayerových map. Přesto mi citelně chybí přítomnost editoru, který by mohl pobavit více než samotná hra.

Grafika hry je více než líbezná, vše vypadá velice roztomile a onu menší pixelovitost na největší zazoomování Settlerům můžeme v klidu odpustit. Fanoušci předchozích dílu znovu stráví desítky minut sledováním různých panďuláčků a jejich rozličných činností. Náramně též vypadají efekty počasí, konkrétně deště. Se zvláště povedenými detaily se hra dokáže i pochlubit, takže hned v první misi můžete pokecat s vesničanem u řeky, který vám sdělí, že sem chodí relaxovat, poněvadž ho pohled na vodopád uklidňuje. A součástí in-game animace je samozřejmě záběr na hektolitry padající vody. Ale pozor, žádnou slávu nečekejte, Battle for Moddle-Earth to není!  Hudba dopadá snad ještě o něco lépe, na melodiích je dost vidět výrazná inspirace soundtrackem Pána prstenů, zvláště některé motivy znějí skvěle.

A finální resumé? Až nyní po letech jsem zjistil, proč se nám Settleři od trojky už tolik nelíbí. Je to jednoduché, trojka, čtyřka a nově i pětka si hraje na to co není - RTS ve stylu Warcrafta. Jenomže v RTS jde o boj, zatímco v budovatelských strategii o piplání svého městečka. Noví osadníci ustrnuli někde na půli cesty, takže se nebudou líbit ani jednomu z táborů a dokonce ani člověku jako já, který si rád zahraje oba typy her. 

« Autor článku »

Mat


Tématické články:

Recenze na kultovní druhý díl a již méně legendární čtvrtý díl. A na podobnou hru Cultures 2.


« QuickBoX »



Pohled do budoucna ...

datadisk je již hotov a osud šestého dílu leží v žebříčcích prodejnosti.

Hru doporučujeme těm, kteří ...

se nudí (tuto odpověď nadiktoval Lord Abak)


Modifikovatelnost:

Ne

Multiplayer:

Ano
 
 
Hrací doba:

kolem 15 hodin


RUB/LÍC

Grafika: 7/8
Zvuky: 6/8
Hratelnost: 2/8
Příběh: 2/8
Invence: 2/8

(ne každá stránka hry má na výsledné hodnocení stejný vliv - záleží hlavně na žánru)

« Hodnocení »

+

Grafika, hudba, biskup ...

 

-
 

Geniální hratelnost, inteligence nepřátel, která vyzařuje určitou genialitu, a vysoké taktické možnosti (tyto položky též nadiktoval Lord Abak, ale do kladů, když to ale budeme chápat ironicky, jsou to skvěle vystižené zápory)

 

To znamená, že:

pokud máte hodně času, určitě si k ní sedněte a pochopíte krizi dnešní vývojářské doby (i toto je dílo Lorda Abaka, musím však poznamenat, že Abak tuto hru NIKDY ani neviděl, nic o ní nečetl a v podstatě před půl hodinou nevěděl, že vůbec existuje, což ovšem neznamená, že bych se s jeho výroky neztotožňoval)