Seriál pro všechny co mají v oblibě stylové záležitosti. Pro ty, kdo holdují melancholii a přesto se rádi pobaví. Pro všechny, kteří by rádi nakoukli do světa anime a mají obavy z přílišné divnosti. A pokud máte rádi dobrou muziku, jste jasným kanditátem.

¨Hej, Spiku! Vstávej!¨

Tak těmito slovy začíná film Cowboy Bebop: Knocking on heavens door. Ale neplatí jen pro onoho Spikea (o němž si ještě něco povíme dále), nýbrž i pro ctěného diváka, protože CB si rozhodně zaslouží, aby se mu věnovala plná pozornost. V záplavě pitomostí, se kterými se dnes a denně člověk setkává, působí tenhle projekt jako balzám na duši.

A oč se vlastně jedná? Původně byl Cowboy Bebop 26dílný seriál, na který navázal v roce 2001 film odehrávající se mezi díly 22 a 23 ( tenhle film se objevil i u nás na DVD jako Lovci odměn s nic moc titulky a za dost šílenou cenu ). A pak ještě existuje jedna epizoda stojící mimo, ve které je dán prostor hlavním hrdinům, aby řekli divákům něco o svém pohledu na vesmír, život a vůbec.
Děj je zasazen zhruba do roku 2071, kdy lidstvo díky hyperprostorovým branám osídlilo sluneční soustavu ( nic jiného mu ani nezbylo, protože po nehodě jedné z bran, byl zničen Měsíc a zemský povrch se stal neobyvatelným ). Jenže žádné lepší zítřky se nekonají… vesmír je plný zločinců a zkrachovalců a různých syndikátů. Prostředí jako zrozené pro lovce odměn ( podle oficiálních údajů je jich 300 000 ). Lovci odměn jsou i naši hrdinové žijící na lodi Bebop:

Jet Black. Bývalý polda a majitel lodi. Sympatický bručoun s vášní pro intelektuální hry, bonsaje a s jednou kovovou paží. Jo a taky je to kuchař.
Spike Spiegel. Vytáhlý, věčně ospalý, flegmatický a neustále toužící po proteinech – tedy po mase. Odborník na boj beze zbraní i se zbraní a vlastně hlavní postava seriálu.
Eien. Pes, kterému byla uměle zvýšena inteligence, a který na lodi zůstal po jednom nepovedeném honu.
Faye Valentine. Fakticky kočka se slabostí pro hazard. Neví nic o své minulosti (na rozdíl od Spikea, který o té své zase nemluví a rád by zapomněl ). Krom toho, že přitahuje problémy trpí i představou, že všechny peníze jsou vlastně její…
Ed. Malá, naprosto absurdně se chovající holka. Krom toho, že se jedná o chaos na nožičkách je to i geniální hackerka a jedna z mála dětských postav, které mi kdy přišly skutečně zábavné.
Tak tahle parta se nám vykrystaluje po 9. díle a pak už si s ní užíváme téměř do konce.

¨Podívej se na tyhle oči. Jedno z nich není pravý, přišel jsem o něj při nehodě. Od tý doby hledím jedním do minulosti a druhým do přítomnosti…¨

Kouzlo CB spočívá v tom, že se sice odehrává v budoucnosti, ale v budoucnosti, která velice připomíná naší současnost. Coca cola, oblečení, auta, zbraně… žádná futuristická udělátka, ale naopak věci, které jsou nám sakra blízké. Tvůrci s nimi žonglují a tu a tam přihodí nějaký ten sci-fi motiv. A stejně jako s prostředím si hrají i se žánry. Sci-fi je tu opravdu jen kulisa na jejímž pozadí si jde každá epizoda svou vlastní cestou, takže tu máme western, romanci, komedii, parodii, gangsterku… pokaždé perfektně pracující s kánonem toho kterého žánru ( a navíc se občas žánry mění i v průběhu jedné epizody ). Žánrovou pestrost ještě umocňuje geniální hudba, za kterou stojí neméně geniální skladatelka Yoko Kanno, která na vás pálí jednu pecku za druhou: blues, country, rock, heavy metal… na co si vzpomenete. Kanno kdysi projezdila Ameriku a to s hlavou otevřenou, takže jako mají scénáristé CB v malíčky filmové žánry, ona má v malíčku ty hudební. Navíc má každé prostředí, které v seriálu navštívíme, své barevné provedení a každý díl odvozuje svůj název od hudebního stylu nebo písničky – a propo: závěrečný song The Real Folk Blues je opravdu nářez a není jediný.

Výsledkem je, že nemůžeme seriál žánrově zařadit a musíme si na pomoc vzít pana Jeta: ¨Kdysi byl jeden saxofonista, jmenoval se Charlie Parker a toho už nebavilo hrát pořád ty samé staré věci starým způsobem…a tak začal experimentovat a styl, kterému tak dal vzniknout se nazývá …bebop.¨

¨Příběh o pruhovaném kocourovi. Ten kocour zemřel miliónem smrtí a zase se milionkrát narodil… Vlastnila ho spousta lidí, ale on se o ně nestaral. Nebál se zemřít… Jednoho dne utekl a byl volný. Pak potkal bílou kočku a strávil s ní krásný kus života až ta kočka zestárla a zemřela… A kocour milionkrát zanaříkal a zemřel… a už se nikdy nenarodil.¨
¨Dobrej příběh.¨
¨Nenávidím ho…¨

Je jasné, že pokud by se jednalo jen o soubor různě laděných epizod, nikdy by se CB nestal legendou anime. Stejně jako mnoho dalších anime seriálů je sice složen z řady samostatných příběhů, ale teprve po shlédnutí toho posledního všechno zaklapne a jednotící linie se objeví v celé své kráse. Zde je tou jednotící linií příběh Spikea ( máme zde i oblíbený trik, kdy úvodní záběry seriálu můžeme brát jako něco patřící na závěr – a až tam zjistíme, co vlastně znamenají ).
Ten býval členem mafie, ale pak jí opustil – jak sám říká: zemřel a začal žít nový život… jenže ten mu připadá jak sen a minulost se nakonec vždycky vrátí aby si vybrala dluhy i s úroky. V seriálu je řada indicií, ale jak to vlastně bylo a oč šlo, to se divák dozví až v závěrečné epizodě. Jisté je jen to, že ač Spike neustále vypadá v pohodě, skutečnost je zcela jiná.

Ona ta minulost je v CB vůbec mrcha. Jet za sebou nechal řadu nedořešených záležitostí ( nikoliv případů – i když i ty by se našly ), Faye se pídí po své minulosti, aby našla sama sebe… ( s tím souvisí i děj jednoho z nejlepších dílů, kdy se Jetovi a Spikeovi dostane do rukou videokazeta, na níž je mladá Faye – problém je, že videa už dávno nejsou běžně k dostání a tak musí podstoupit šílenou odysseu do hlubin zničeného Tokya, kde snad nějaké to video ještě existuje…). Jen Ed a Eien se minulostí moc netrápí, ale to jsou cvoci od přírody, takže co?!

Právě onen neustálý boj s minulostí a tušení toho, co přijde (což podporuje i postava indiánského šamana, která se tu a tam seriálem mihne a dává určitý návod, jak se ten který díl bude vyvíjet a jak jej chápat ), dělá postavy tak lidské a sympatické. Člověk jim drží palce, i když někdy se chovají jako pěkní parchanti. A když na závěr seriálu pronese Spike svoje poslední ¨Bang!¨ pláčete a radujete se zároveň ( přesně dle hesla: konec smutný, všechno dobré).

¨Ty, Jete. Mám pocit, že se ‚hovězímu s kapiemi‘ bez masa nedá říkat ‚hovězí s kapiemi‘¨
¨Ale jo, když si švorc…¨

Ale nejen tragikou živ je dobrý příběh – kdesi v textu jsem zmínil, že některé díly jsou povedené komedie či parodie, ale on se humor táhne celou sérií.
Jednak je zde řada opakujících se motivů – shánění jídla ( jednou v hlavní roli zlomyslná Ed a velice zábavné houbičky ), tři hádající se stařečkové, Faye a její vášeň pro hazard, vzájemné vztahy na Bebopovi, program Big Shot s informacemi o hledaných aj.

A jednak jsou zde více či méně popkulturní drobky – např. v prvním díle je hledaným zločincem jistý Asimov, jeden díl je svéráznou poctou Vetřelci (to si jednou Spike koupil humra a pak ho rok zapomněl v ledničce blízko lodních motorů… ) a už ono zmíněné hraní si s různými žánry…
Prostě tvůrci se nebáli udělat si srandu – a to ani sami ze sebe, takže v jednom díle si přímo vychutnají Spikea a jeho image ‚nejvíc cool lovce odměn ve vesmíru‘ – to když se mu dostane do cesty další lovec odměn hrající si na kovboje ( kůň, laso… ), kdy výsledkem je, že se divák královsky baví a jak onen kovboj, tak Spike jsou za vola a vy je máte ještě radši.

Nutno ovšem podotknouti, že veškeré přísady jsou tak akorát. Nemusíte se bát hodinových předsmrtných monologů, kterých jsou Japonci mistry – teda, ty monology tu jsou, ale většinou je to věta – dvě. Jedním slovem: umírněnost. I proto si tenhle seriál získal takovou oblibu i mimo Japonsko.

¨See you, space cowboy…somewhere, someday!¨

No, všechno má svůj konec a nejinak je tomu i v případě tohoto seriálu. 26 epizod a šlus. Sen skončil, příběh byl dopovězen a nitky svázány. Jenže znáte to, fanouškům to nevysvětlíte a tak vznikl 3 roky po seriálu i onen zmíněný film. Jedná se o takový dárek všem fanouškům – děj je situován tak, aby se setkali se s každou z postav, aby se s nimi definitivně rozloučili ve výborném akčním filmu, který nabízí všechno co seriál: humor, akci, skvěle napsané postavy a úžasnou hudbu. Navíc se jedná o celovečerák, takže tvůrci nebyli omezeni časovým limitem 25 minut na epizodu ( trošku se jim proto některé věci vymkli z rukou, ale opravdu jen trošku ).

Příběh je celkem jednoduchý – na Marsu dojde k teroristickému útoku, za který může Vincent Volaju, bývalý člen speciálních jednotek a pokusný králík v oblasti nanotechnologií. Vincent je tak trochu cvok ( a temnější verze Spikea ), netuší zda žije ve skutečném světě, či zemřel a sní… a dělá vše proto, aby zjistil pravdu – bohužel to v jeho chápání znamená vyvraždit celý Mars. Jeho protihráči nejsou pouze členové Bebopa, ale i jeho bývalá spolubojovnice Electra – a už jméno z antické tragédie dává tušit, že nic nebude tak jednoduché, jak se na začátku zdálo.
Nakonec zjistíme, že celý film je vlastně o soukromé tragédii Vincenta a Electry a Spike a spol. jsou jen pozorovatelé ( sice důležití, ale jen to ). A to nemluvím o tom, že podle některých je celý film vlastně je Spikeovým snem!
Film je to každopádně výborný a jeho sledování si užije jak fanoušek seriálu, tak i nezasvěcený divák ( i když by mohl ze začátku tápat, co je to vlastně za šílence na té lodi ) a rozhodně se jedná o důstojné rozloučení se s celým projektem Cowboy Bebop.

¨Ponaučení, ponaučení…když uvidíš cizince, jdi za ním.¨

Tak, kdo je tady tím cizincem – no asi soubor tvůrců CB, které se rozhodně následovat vyplatí.
O skladatelce Konno už byla řeč, tak jen zmíním že se dál podílela na serálu ( a filmu ) Escaflowne a že má na triku ( nebo kimonu? ) i výborný song Gravity ze seriálu Wolf’s rain.
Ze scénáristů bych jmenoval Keika Nobumota – i tohle jméno stojí za Wolf’s rain a z poslední doby stojí za zmínku i jeho scénář k Tokyo Godfathers.


No a tím, kdo dal seriál a film dohromady je Schinihiro Watanabe, který byl jednak jedním ze scénáristů, jednak hlavně režisérem. Z celé grupy tvůrců je asi nejznámější, protože mu byla svěřena i část Animatrixu bratří Wachovských. Jeho zatím posledním počinem je seriál Samurai Champloo o dvou válečnících, kteří ve středověkém Japonsku pomáhají malé dívce najít samuraje vonícího po slunečnicích.

A na závěr…

¨Ok…three, two, one… let’s jam!¨

Tedy: Cowboy Bebop je dokonalá stylová záležitost, kde se snoubí genialita animace, hudby a scénáře. Neskonale sympatické postavy, neúprosná logika děje a schopnost nadhledu a humoru vás chytí a už nikdy nepustí. Dle mého prostě nejlepší seriál, jaký je široko daleko k mání a jasných za 8 (no dobře, film jen 7 – ale to jen proto, že místy vyhrála vizuální podoba nad příběhem).

« Autor článku »

Nihil

poznámka k obrázku: to je černá díra. Sice nevypadá moc černě, ale za to je vidět. Zdroj: seriál Andromeda.


Tématické články:

Téma o Anime a v tomto čísle recenzovaný Wolf's Rain.

 

 

Snímek:

Cowboy Bebop

Režie:

Schinihiro Watanabe

Scénář:

Keika Nobumota, Schinihiro Watanabe a další

Seriál doporučujeme:

asi tahle, dostalo to osm Áček, takže byste s po tom měli poohlédnout, pokud zrovna nejste tříleté nemanželské dítě Brada Pitta či babička žhavící svojí televizi nováckými seriály.