Hard Boiled

Pro ty z vás, kteří viděli Výplatu, Operaci zlomený šíp, Kód Navajo a přemýšleli, proč je vlastně ten Woo tak slavný… tak tady máte odpověď. Jasnou jak kulka v hlavě ( to byl jen fór, tenhle majstrštyk zatím necháme stranou ).
Stejně tak pro ty, kteří koumají nad tím, proč je Chow Yun-Fat řazen vedle legend jako Jackie Chan či Jet Li. I pro ty je zde odpověď – na rozdíl od jistého mnicha neprůstřelná.

Bylo nebylo, hongkongský film byl v rejži ( čti nic originálního ) a vypadalo to, že není nikdo, kdo by ho z ní vyhrabal. Jenže pak přišel hodný strýček Tsui Hark za neméně hodným strýčkem Johnem Woo a dal mu natočit Lepší zítřek… psal se rok 1986 a hongkongský film měl nové hrdiny.
Teda, on Woo natáčel filmy už od let 70. tých, ale nebyla to žádná sláva – svou parketu našel právě až v Lepších zítřkách ( no jo, vznikly ještě dvě pokračování, i když Woo dělal jen dvojku ). Tou parketou byl tzv. heroic bloodshed, který stavěl na psychologii postav, krvavé akci, úžasné choreografii a hlavně faktu, že sympatičtí jsou vždy ti, kteří si jdou po krku – chlapské přátelství až absurdních rozměrů, loajalita za hrob, silný kodex cti, ne zrovna štastné konce… je jasné, že tohle není něco, co se dá úplně převést z asijského prostředí a proto není divu, že i když se Woo snažil, jeho americké filmy na ty staré fláky prostě nemají.
Ony staré fláky po Lepších zítřkách zastupují hlavně Kulka v hlavě, Killer, Zloději a … a Hard Boiled z roku 1992, jímž se Woo s Hong Kongem rozloučil a šel pouštět holubice mezi Amíky.
Díky DVD se s většinou z těhle pecek můžete setkat i u nás. Halelujah! Ale zpět k filmu.

Hard Boiled je rozlučkovým filmem jak se patří – legendární režisér, legendární herci, legendární motivy přátelství a boje hrstky proti takřka všem a tak dál… prostě 122 minut řežby, kdy je sprovozeno ze světa několik stovek lidí a objem vystřílené munice by naplnil několik ropných tankerů.
Příběh? Jo, něco takového tam je, ale věřte mi, ten vás zajímat nebude…ale když jinak nedáte: polda Tequila ( Chow Yun-Fat ), co má rád jazz, přijde v úvodní přestřelce ( která by u jiných filmů sloužila jako dech beroucí finále ) o parťáka a rozhodne se vykydlit všechny gangstery v širém okolí. Tony ( Tony Leung ), polda v převleku si mezitím získá dobrou pozici v jedné z triád a tak trochu i přátele – jenže jeho triáda má být pohlcena jinou, kterou vede velmi nečínsky vypadající padouch ( takový drobný rasismus naruby ). Pak následuje řada geniálních akčních scén, v jejichž průběhu se T+T rozhodnou, že se navzájem nezabijí, ale že naopak zabijí hodně, ale opravdu hodně, jiných lidí.
Načež následuje závěrečné akční peklo v nemocnici, kde na vás čeká i řada překvapení ( např. padouchova pravá ruka řídící se přísným kodexem řeší dilema, jak proboha zabít ty dva bastardy aniž by zranil sestřičky, nemluvňata a další nevinné… a doplatí na to, ale jinak než byste čekali ).
Ale jak už jsem řekl, příběh není důležitý ( to se radši koukněte na Killera nebo Kulku ), koneckonců byl úplně přepisován asi týden před startem natáčení. Hard Boiled staví na tom, že je oslavou akce – když výstřel, tak vždy s rojem jisker a výbuchy, když pistole tak obouruč, když krev tak v gejzírech…Ani psychologie není na filmy Johna Woo moc propracovaná ( ale pořád o hodně lepší než v amerických akčních filmech ) a spíš pracuje s tím, že divák už nějaký ten Mistrův film viděl a ví, oč jde. Prostě párty jak má být.

Je jasné, že pokud film preferuje hlavně akci na úkor příběhu a psychologie, musí jí něčím podpořit, jinak se to zvrhne v bordel s výbuchy – a ten si můžete udělat u každé benzínky i bez pomoci. Tady jsou podpůrné sloupy tři.
1. Woo ví co točí a ani na chvilku neztrácí kontrolu. Vede své postavy s jistotou Muhamada Aliho. Hýří nápady a sází jednu božskou scénu za druhou. Krom osvědčených postupů ( zpomalené záběry, dlouhé záběry beze sřihu, ty samé scény nahlížené z několika pohledů… ) si vás vychutná i řadou překvapení ( jazz v Hong Kongu?!?!, ukolébavka uprostřed přestřelky a gejzírů krve… ) Jo, jak se praví v traileru: John Woo je Bůh. Navíc se nebojí řádné brutality ( v některých zemích Evropy je film zakázán, v Německu zase sestříhán asi o 30 minut… ). Jeho staré filmy jsou z tohohle hlediska silně osvěžující ( kdo byl znechucen jako já z impotentního Terminátora 3 a podobných filmů, ten ví o čem mluvím ).
2. Choreografie akčních scén, ale i zdánlivě normálních činností ( vybírání a vracení knih v knihovně, hra v baru…, zapálení si cigára o hořící auto… ). Šéf baletu ND by za něco takového upsal duši ďáblu, i kdyby ten rapoval a jmenoval se Smith. Vše navíc dynamické a okořeněné patosem až někam na Měsíc. Může za to jistý Philip Kwok, původně herec v kung-fu mlátičkách, který si výraznou roli střihnul i zde ( pravá ruka záporáka a největší borec kopající za špatné hochy ). Možná je vám jeho jméno povědomé i díky jeho práci na Bratstvu vlků. Vrcholu ale dosáhl právě v Hardboiled ( nehledejte v tom dvojsmysly ).
3. Herci. Jak v takovémto filmu uděláte z herců super cool sympatické postavy, když se 95 % filmu věnuje tomu, kterak vraždí lidi po desítkách? To si jednoduše vezmete jednoho Chow Yun-Fata, do každé ruky mu dáte pistoli, do pusy párátko a pak najmete půl Hong Kongu, aby se nechala zprovodit ze světa. K tomu přihodíte Tony Leunga, naznačíte, že ten chudák vlastně neví, jestli ještě je policajt, nebo už gangster a najmete tu druhou půlku Hong Kongu, aby se nechala postřílet taky – asi aby jí nebylo smutno. Takhle je to jednoduché…
No a pak už to jen natočíte a užíváte si svatořečení od hord fanoušků.

No jo, Hard Boiled je prostě něco jako esence dokonalého akčního filmu. Nemusí sednout každému, ale komu zachutná, ten bude ztracen navěky. Pokud vás tedy už štvou ty pohádky, co se v posledních letech vydávaly za akční filmy. Pokud vám nevadí určitá nadsázka a asijští herci…pak je pro vás HB povinnost.
Přesto je s hodnocením problém, pro fanoušky akčních filmů je to za 8, ale co pro ostatní? Vážně nevím, ale film bych doporučil i těm, kteří se akčního filmu štítí jak Usáma hamburgeru – minimálně si nastudujete řadu výborných režisérských triků a budete na intelektuálních sabatech či u zpovědi mít o čem mluvit. Takže dobrou zábavu!

« Autor článku »

Nihil

poznámka k obrázku: to je černá díra. Sice nevypadá moc černě, ale za to je vidět. Zdroj: seriál Andromeda.