Útěk z New Yorku

Pamatujete? 70. léta přinesla v Hollywoodu úspěch celé řady kvalitních a hlavně neortodoxních režisérů. Byl to jakýsi zlatý věk a filmy této dekády se pravidelně objevují v různých žebříčcích nejlepších snímků všech dob.
Tato doba ovšem nepřinesla pouze to, co zoveme uměním. V podhoubí se vylíhlo i několik tvůrců, kterým byly vlastní temné vody béčkového filmu, ze kterých pořádali dravé nájezdy do produkce áčkové. Asi největší rybou v tomhle ranku byl John Carpenter, člověk stojící za takovýma peckama jako Věc, Halloween, Mlha, Velké nesnáze v Malé Číně aj.
Jedním z jeho nejlepších počinů je i Útěk z New Yorku, natočený roku 1981.

¨Já nejsem blázen, Plisskene.¨
¨Jmenuju se Snake.¨

Představte si Ameriku, ve které stoupla zločinnost o 400% procent. Ameriku tak trochu fašistickou, kde je ostrov Manhatan odříznutý od zbytku světa a slouží jako věznice, ze které není návratu. Vězni jsou zde ponecháni vlastnímu osudu a pokus o útěk se rovná sebevraždě… A právě sem se zřítí letadlo s prezidentem oné úžasné země a na záchranou výpravu je vyslán Snake Plissken, tak trochu anarchista a parchant. Má na to 24 hodin, které zbývají do začátku důležité konference – pokud to nestihne v termínu, nemusí se vracet ( a vlastně ani díky implantované bombě nebude moct ).
Na tomhle jednoduchém a nesmírně úderném základě vytvořil Carpenter skutečně mistrovský kousek, ke kterému se po letech vrátil ve velmi zvláštním filmu Útěk z Los Angeles – ale nechme budoucnost prognostikům a Ježíšovi, my máme rok 1981!
Carpenter byl tehdy ve formě a v zádech měl několik hororových pecek ( Halloween, Mlha ) a Útěk byl návratem k akčním kořenům ( v roce 1976 spáchal Přepadení 13. okrsku ). Aby mu tento film vyšel, bylo třeba najít vhodného představitele hlavní role, na které celý film stál a dodnes také stojí ( vzpomeňte si na Hellboye, to je podobný příklad – film je to debilní, ale díky hlavní postavě je vám to jedno ). Tím vyvoleným se stal mladičký Kurt Russell, se kterým se Carpenter sešel už při natáčení tv filmu Elvis ( z roku 1979 ). Že to byla dobrá volba je jasné i z toho, že se Russell stal Carpenterovým dvorním hercem a Snake je jeho asi nejlepší postavou. Žádná ořezávátka ovšem nejsou ani herci ve vedlejších rolích – Lee Van Cleef ( Hodný, Zlý a Ošklivý ), Donald Pleasence ( série Halloween ), Ernst Borgnine ( Tucet špinavců ), Isaac Hayes ( hlas Šéfa ze South Parku ), Adrienne Barbeau ) Mlha )… Jasně, ani jedno jméno nevytesáte do skály vedle De Nira, ale jsou to borci ( a borkyně ), kteří ve svém oboru nemají konkurenci a z hlavy je jen tak nedostanete.
Carpenter měl tedy jednoduchý ( ale silný ) scénář, kvalitní obsazení a přihodil i výbornou hudbu… teda, hudbu?! Jasně, Carpenter není Mozart. To co se na vás v jeho filmech valí je v lepším případě znepokojující jednoduchý motiv ( v tom horším případě pak těžko definovatelné zvuky ). V případě Útěku se ale vytáhl a hlavní téma prostě z hlavy nedostanete. Když jsme u podpůrných procesů – okolo efektů se tu pletl i mladý James Cameron, který zanedlouho prorazil s Terminátorem…
Ale zpátky k filmu a hlavně jeho hlavní postavě.

¨Udělal jsem ti nabídku…¨
¨Sežeňte si novýho prezidenta…¨

Snake nepatří k těm postavám, které ráno nakopou zadek teroristům, k obědě odvrátí mimozemskou invazi a po večeři vykuchají šíleného vědce ( nebo alespoň souseda z jiné dimenze ). Vystačí si jen s tím nakopávaním, odvracením a kucháním. Ne, Snake není na straně dobra – je na svojí vlastní a na všechny ostatní zvysoka se.. kašle. Jenže když vám do krku dají svinstvo, který vás do 24 hodin zabije, to pak trochu změníte názor na veřejně prospěšné práce jako je záchrana Vrchního Hlavouna z nejbrutálnějšího vězení všech dob.
Od samého začátku je divákům jasné, že Snake je opravdu drsoň, ale zároveň to není úplný parchant ( koneckonců, pořádek proti kterému se bouří opravdu není zrovna sympatický ) a ve světě svého filmu je legendou ( i proto tolik postav říká, že slyšeli, že je mrtvý a jak je fajn pravý opak… ). Po celou dobu, co je na plátně vystřídá Russell jen pár výrazů na škále ‚sarkasmus‘ – ‚vztek‘, ale to je v pořádku, protože scénář po něm nic jiného nechce a dobře dělá. A tak Russell bloumá městem, pacifikuje různé zjevy, podstoupí tak trochu gladiátorský zápas a pořád jde umíněně za svým cílem – zachránit si krk. Carpenter byl vždycky známý tím, že na svých postavách dost ulítával a Russell pro něj vytvořil ty nejlepší postavy jeho filmů. Když jsme ale zmínili ty zjevy, bylo by slušné něco říct i o vizuální podobě filmu.

¨Pamatuj, jak se dostaneš dovnitř, jseš sám.¨
¨To jako že s tebou nemůžu počítat?¨
¨Jo.¨
¨Super!¨

Jelikož se celý film odehrává takřka výlučně v noci a ve zničeném New Yorku, je jasné, že jásavé barvy se moc nekonají. Představte si velkoměsto, kde se k moci dostali Sex Pistols a máte rámcovou představu, v jakých kulisách se film odehrává. Vězeňská samospráva může ale nabídnout i svéráznou estetiku ( např, auto a k němu přivařené nádherné lampy… ). Režisér do toho navíc neustále vkládá záběry na důležité postavy ( většinou v nějaké drsné póze )… Takže žádné velké umění, ale velká a působivá zábava, to rozhodně.
Nečekejte ani nějakou dech beroucí akci. I když je Útěk akční film, jeho režisér není z rodu Camerona, Baye a jiných borců. Akční scény jsou spíše krátké a dost špinavé, žádný balet.
Co naopak ovládá Carpenter dokonale, to je budování napětí ( tady zvýrazněné i běžícím časem ) a prezentaci postav ( ale to už jsem vlastně říkal, že na nich ulítává… ). V tomhle konkrétním případě má navíc i podporu skvělých hlášek a několika zlomyslných kopanců do velké zadnice americké demokracie ( viz. postava prezidenta, která má několik opravdu dojímavých proslovů typu ¨Bůh mě ochraňuj a buď milostiv vašim duším..¨ a na závěr se ukáže jako poměrně veselý psychopat ), takže i když je vlastně Snake v průběhu filmu zneužíván pro cizí zájmy, na konci to všem vrátí i s úroky. Proč, protože je to borec.

¨My dva jsme zatraceně dobrej tým, Snakeu!¨
¨Jmenuje se Plissken…¨

Takže si to shrneme. Útěk je vážně dobrý film ze staré školy, dovedně se pohybuje na hraně béčkového filmu, ale díky kvalitám zúčastněných z ní nesklouzne. Scénář šlape, postavy jsou sympatické, režie na úrovni. Pokud máte rádi klasiku, není co řešit.

« Autor článku »

Nihil

poznámka k obrázku: to je černá díra. Sice nevypadá moc černě, ale za to je vidět. Zdroj: seriál Andromeda.