Seriál pro všechny fanoušky fantasy a sci-fi, kteří se nebojí deprese a pro ty, kdo stále ještě nevzdali hledání Ráje. 

¨Nic. Tady, na konci světa není nic – žádný Ráj. Jen ty samé cesty jdou pořád dál…¨

Seriál Wolf’s rain byl natočen roku 2003 a skládá se ze 30 dílů. Tedy alespoň teoreticky. Původně totiž měl dílů 26 (z toho 15. až 18. byly pouhou rekapitulací) a zbylé 4 díly byly dotočeny už ne pro TV vysílání. Divné? Ani ne, tak to prostě v Japonsku chodí. Důležité je, že seriál byl vůbec dokončen, což mnohé – i ty zajímavé – projekty říci nemohou. Ale dosti dat technického rázu!

Co se kvality týče, sliboval seriál hodně – scénář Keiko Nobumoto (např. Cowboy Bebop), režie Tensai Okamura (Neon Genesis Evangelion, část Memories), hudba Yoko Kanno (Cowboy Bebop). Prostě co jméno, to pojem. A musím říct, že očekávání byla naplněna. I když z popisu děje by ke stropu skákal málokdo.

Příběh je následující.

Svět byl kdysi stvořen vlky, ze kterých vzešlo lidstvo. Vlci samotní byli pronásledováni – a podle mnohých jsou už 200 let vyhubeným druhem. Světu nyní vládnou Aristokraté – páni technologií a alchymie, většina světa je pustá a zdá se, že úpadek celého světa není možné zastavit. Jenomže vlci nevymřeli – naučili se přijímat lidskou podobu a nyní se čtyři z nich setkávají v městě, kam je přivedla vůně bájné měsíční květiny, která jim má ukázat cestu k místu přislíbenému v legendách – k Ráji. Jenže květina je ve skutečnosti dívka vytvořená Aristokraty za pomoci alchymie a než se k ní vlci dostanou, unese jí Aristokrat Darcia, který potřebuje otevřít Ráj z vlastních důvodů… a to je jen začátek. Příběh se postupně komplikuje a nakonec se hraje o osud celého světa.

Aha, řeknou si mnozí, takže je to hybrid mezi sci-fi a fantasy – to vypadá na hroznou blbost. Jo, vypadá, ale chyba lávky. Všechno začíná klasicky – setkáním hlavních hrdinů a jejich rozhodnutím vydat se společně hledat Ráj. Jejich malou smečku tvoří:

Kiba (Tesák) – který má jedinou touhu, dosáhnout Ráje ať už je to cokoliv.
Tsume (Dráp) – samotář, který má svou samotu jako brnění, nevěří nikomu a nejvíc se bojí toho, že by někdo věřil jemu.
Hige (Vous) – poněkud lehkovážný mladík pro kterého to prostě vypadá zajímavě.
Toboe (Vytí) – vlastně ještě štěně mající rádo lidi a přesto nemohoucí s nimi žít.

Tuhle partičku čeká boj proti starému lovci, který věří, že mu vlci vyvraždili rodinu ( a netuší, že jeho oddaná fenka Blue je polovičním vlkem ), Darciovi, který se stává čím dál šílenějším, ale i proti lady Jagaře, která chce ovládnout Ráj pro Aristokraty. Do toho se ještě plete poručík Lebowski pátrající po své ženě Cher, vědkyni, která měla na starost výzkum Chezy – květinové dívky. O zábavu je tedy postavám postaráno – a bavit se bude i divák.

Seriál je vystavěn jako jeden velký příběh, takže jednotlivé díly na sebe plynule navazují, přesto se dá vnitřně rozdělit na několik úseků. 1. až 3. díl jsou vlastně úvodem do světa, ve kterém se příběh odehrává a slouží k seznámení se s většinou postav. 4. – 14. díl mapuje putování hrdinů a jejich setkání s Chezou až k prvnímu velkému zlomu, kterým je nástup Jagary a jejích snah využít vlky pro své účely. 15. – 18. díl pak stručně shrnují předešlý děj ( přiznám se, že nechápu proč – sledovat tenhle seriál v TV, tak vraždím ). Díly 19 až 26 pak jsou ve znamení prohlubující se deprese a sílícího pocitu beznaděje. A když už to vypadá, že nemůže být hůře, přichází závěrečné 4 díly, nesené sice už v komornějším duchu, které vás ale přesto přesvědčí, že to co jste zatím viděli, byl jen roztomilý večerníček. Právě to, jakým způsobem se snoubí vzrůstající beznaděj a krutost se stále nereálnější nadějí je asi hlavní zbraní celého seriálu. Tomu slouží i barevné ladění – spíše chladné, nekontrastní barvy – modrá, šedá, bílá…. Barvy jásavé se objevují pouze ve snových a vzpomínkových pasážích – ve zbytku seriálu je nejjásavější barvou krev hrdinů…

Ovšem i samotné charaktery zaujmou. Jak bývá v anime zvykem, nemůžeme říct, že některé postavy jsou dobré a jiné špatné – všechny konají ze svého úhlu pohledu dobře, ale jejich cíle a snahy je mnohdy připraví o rozum i jakékoliv známky lidskosti ( Darcia, Jagara ), jiní zase žijí v omylu nebo slouží špatným pánům ( Blue a její pán ).

A aby to měli ještě zajímavější, musí se hrdinové vypořádat i se sebou samými a svými činy a napětím uvnitř jejich malé smečky. Takže Kiba se neustále ptá sám sebe, proč právě on přežil vyvraždění své původní smečky, Tsume se musí vypořádat s tím, že na něj někdo spoléhá ( a že to samé platí i o něm ), Toboe zase nechtěně zabil ženu, která se o něj starala a marně hledá cestu k lidem atd. Ještě zajímavější je pak lord Darcia – jeho předci stvořili Chezu a on sám se nyní snaží dosáhnout Ráje, protože věří, že tam nalezne lék pro svou umírající lásku – jenže tu zabijí Jagařini vojáci a Darciovi zbude jen rostoucí šílenství.

Rozhodně se tedy nejedná o veselou záležitost, charaktery se vyvíjí a lámou či zakalují, svět spěje ke svému konci a jedinou nadějí tak zůstává právě vlčí Ráj, který se nakonec stává silou, která nemotivuje pouze vlky, ale i prosté lidi. Právě touha jít až tam, kam mi to síly dovolí – a pak ještě dál… víra, že něco jako Ráj a dobrý konec skutečně existují… to jsou věci, které hrdiny seriálu pojí a umožňuje jim jít přese všechny překážky a oběti dál. Poslední díly jsou z tohoto hlediska doslova Očistcem. A pokud doufáte v dobrý konec, musím vás zklamat. Nic takového v tomto seriálu nenajdete ( pokud tedy neberete jako dobrý konec, že milenci zemřou spolu apod. ) – na druhou stranu ale v seriálu najdete spoustu naděje – a ta je důležitější než nereálné dobré konce.     

Pokud bych tedy měl shrnout klady a zápory, bylo by to asi takhle:

Vynikající seriál, který oplývá řadou výborně napsaných postav, promyšleným a provázaným příběhem, úžasnou atmosférou a výbornou hudbou ( krom práce již zmíněné Y. Kanno nemohu nevzpomenout výborný otvírák ¨Stray¨ v nejlepších tradicích honosného pop rocku 80. let ). Navíc i animace samotná patří k tomu nejlepšímu, co je v anime k vidění.

Nicméně jsou zde i určité zápory. V prvé řadě ony zbytečné díly 15 až 18. Vůbec tempo vyprávění a uvádění postav na scénu je slabinou seriálu. Poslední díly – zhruba tak od 23. vás sice válcují a nenechají vydechnout, ale to má i negativní důsledky: když se pak za seriálem ohlédnete, zjistíte, že právě ten závěr vám z hlavy skoro vymazal vše, co se dělo před ním. Ale abych byl spravedlivý, ten závěr je prostě dokonalý a je to tedy celkem pochopitelné – jenže něco zkritizovat musím.

Ale to jsou jen drobné vady na kráse. Wolf’s rain je pořád ještě výborný seriál patřící ke špičce anime posledních let, který by si žádný fanoušek sci-fi a fantasy neměl nechat ujít – a pokud máte rádi vlky a mystiku, je toto dílko přímo nutností.

Jo a abych nezapomněl: Nikdy bych nevěřil, jak zdrcující může být věta: ¨Jděte, já si tu ještě popovídám se štěnětem.¨

Takže závěr: vysoce nadprůměrný seriál. Výborná animace, strhující závěr a maximální emoční zatížení přebíjí drobné vady na kráse, přesto zůstal Wolf’s rain těsně pod legendárním vrcholem.

« Autor článku »

Nihil

poznámka k obrázku: to je černá díra. Sice nevypadá moc černě, ale za to je vidět. Zdroj: seriál Andromeda.


Tématické články:

Téma o Anime a v tomto čísle recenzovaný Cowboy Bebop.

 

 

Snímek:

Wolf’s rain

Režie:

Peter Jackson

Scénář:

Tensai Okamura

Seriál doporučujeme:

fanouškům fantasy a sci-fi, kteří nedostávají z anime osypky