Film, který je pro všechny milovníky zombie naprostou nutností, stejně jako pro vyznavače černého humoru. Vidět by jej měli i ti, kdož holdují různým blbostem jako Snowbordáci, Tak jde čas či Ulice – bud je tenhle film zabije nebo asimiluje. Halelujá.

¨Tvá matka mi snědla psa!¨
¨Ne celého…¨


Braindead, Braindead, Braindead… co o tomhle filmu říct? Že je to naprostá klasika? Bomba? Mezník filmografie? Jo, to by mohlo stačit. Takže adios a zase někdy…
Ne, dělám si pr – srandu, to není všechno. Je třeba to minimálně trochu osvětlit.

¨Ďábel je mezi námi!¨

Říká vám něco jméno Peter Jackson? Takovej ten tlustej chlápek co si nechal dát spoustu Oscarů a až pak dokončil film? Nic? Kde jste proboha svatýho byli posledních 10 let? V Řáholci? No, nebudu se rozčilovat. Velký PJ si samozřejmě zaslouží obdiv celého lidstva za to, jakým způsobem nám vymyl mozky svým Pánem prstenů, ale byla by velká chyba předpokládat, že to je všechno, co nám může nabídnout.

PJ totiž začal už koncem 80 let na rodném Novém Zélandu, kde si vystřihl několik filmů, z nichž tady zmíním tři: Bad Taste, Meet the Feebles a Braindead. Tyhle tři věci tvoří uzavřenou skupinu. Jsou to šílené a nechutně zábavné komedie, které by měl vidět každý plnohodnotný občan moderní společnosti. Už tady si PJ nacvičil své oblíbené hrátky s žánrovým klišé a už tady si ve svých filmech střihal nějakou tu roličku (např. v Bad Taste ho poznáte jako toho magora, co mu ustavičně vyhřezává mozek a co chce pomocí motorové pily něco prodiskutovat s kanibalama z vesmíru… úžasný herecký výkon! ).
A Braindead z roku 1992 je z nich nejlepší.

¨Oni nejsou mrtví…jen tak trochu hnijou, no…¨

Braindead je jeden z nejlepších zombie hororů a zároveň suverénně nejlepší parodie téhož. Nákazu tady šíří hnusná krysí opička (její odchyt se odehrává na budoucí Šeré brázdě z Pána prstenů) – ta je poté, co je její objevitel pokousán (a následně velmi zábavně rozsekán svými domorodými průvodci), odeslána do zoo v jistém novozélandském městečku. Zde pokouše tyranskou matku nesmělého Lionela a začíná jízda, na kterou se nezapomíná. Lionel se o svou zombie matku stará a postupně pečuje i o další nakažené. Mezitím bojuje o lásku krásné Paquity a čelí intrikám svého slizkého strýce. A nakonec všechno dopadne dobře – zombie se vymknou z kontroly, Lionel nahodí sekačku na trávu, postaví se své zmutované matce a získá Paquitinu lásku – nevím jak vy, ale já mám romantiku rád.

¨To je ten s oslíkem a družičkou?!¨

Jackson v tomhle filmečku ukázal, jak za málo peněz získat spoustu muziky. Herci byli jeho známí a triky byly dělány na koleně – a přesto všechno funguje. Hlavně díky obrovskému nadšení – např. scéna v níž si pan Matheson vychutnává puding obohacený o krev a hnis Lionelovi matky nemá s herectvím nic společného, ale nadšení všech zúčastněných z ní přímo tryská (a taky ten sliz, samosebou).

Navíc je tu spousta perfektně napsaných postav jako ze slovníku – schválně tam mrkněte a vsadím se, že pod pojmy jako ‚nesmělý mládenec‘, ‚rozkošná dívka od vedle‘, ‚šílený doktor‘ či ‚příbuzenská svině‘ najdete jména postav z tohohle filmu.

Připočtěte si řadu zbořených tabu (zombie nemluvně a jeho roztomilý kočárek s ostnatým drátem a pacifikace téhož za pomoci mlácení o zem a třískání o houpačku…), perfektní vizuální gagy (hlavně oběd, který Lionel uspořádal pro své domácí zombie) a tuny hlášek ( ¨Ach, chápu…ty jsi našel tátovu sbírku porno filmů - no, jsou chvíle, kdy chce být každý mladý muž sám!¨ či ¨Nakopu vám prdel pro Pána Boha!¨ ).

¨Co tahle země potřebuje, je další válka!¨

Hlavně ale Braindead naplno využil skutečnosti, že ať se stane zombiekům cokoliv, nikoho to nepohorší. Takže ke slovu krom zmíněné sekačky na trávu ( a už jsem vám říkal, že tohle je jediný film, kde se hlavní hrdina skutečně brodí po kotníky v krvi, vnitřnostech a tak? ) příjde i zubařská technika, zahradní trpaslíci, sekáčky na maso obouruč, spláchování agresívních střev a tuna dalších rozpustilých likvidačních postupů.
Jo, jo, jo. Braindead je fakt prdel (což berte jako terminus technicus).

¨Párty skončila…¨

No, ne úplně. Jackson své začátky nepopírá a i v Pánovi prstenů několikrát řádně přitvrdí. Důležité je i to, že řada zkušeností a známostí z těchto prvních filmů stála za vznikem firmy Weta.
A rozhodně si Jackson už těmito filmy vydobyl místo na filmařském Olympu.
Závěrem bych pak připomněl to, že zhruba v době Bad Taste točil svůj majstrštyk Evil Dead i Sam Raimi, který dnes válcuje kina Spider – many a remaky japonských hororů. Jo, podceňovat autory těhle hnusáren se nevyplácí…
P.S. Pokud si Bad Taste nebo Braindead seženete, zkuste je sledovat při svačině či tak – docela by mě zaujímalo, co to s váma udělá.

Hodnocení: tento film je dokonalou učebnicí černého humoru. Jeho nadšení obdivovatelé jsou zvrhlí šílenci, ale bohudík pro ně je málo svěracích kazajek a oni se umí maskovat (možná…že…jeden…takový…je…i…VEDLE VÁS!). Krom toho, že se jedná o krvavé orgie je to i křehký příběh o synovské lásce a romantická pohádka ( chi chi chA CHA CHA ). Objektivně hodnotit nelze, ale pokud máte takové věci rádi, je to za 8.

« Autor článku »

Nihil

poznámka k obrázku: to je černá díra. Sice nevypadá moc černě, ale za to je vidět. Zdroj: seriál Andromeda.


Tématické články:

Zombie záležitosti nějaké na skladě máme. V první řadě je to film 28 dní poté a rovněž nadprůměrný Úsvit mrtvých. Urazit by snad neměl fanoušky žánru první Resident Evil, zato pokračování už jen stěží zaujme.

 

 

Snímek:

Braindead

CZ:

Živí mrtví

Režie:

Peter Jackson

Scénář:

Stephen Sinclair, Frances Walsh, Peter Jackson

Hrají:

Timothy Balme, Elizabeth Moody, Ian Watkin, Branda Kendall

Film doporučujeme:

fanouškům žánru s hodně silným žaludkem