---Film ještě kýčovitější, než jeho nadpis

Kdo by si snad myslel, že udělat film na motivy nějaké fenomenální komiksové postavičky, kterým se jen tak ze srandy říká superhrdinové, je jednoduché, ten se šeredně mýlí. Zachovat komiksový styl a zákony, které vládnou v tomto specifickém typu "literatury", i na filmovém plátně je totiž úkol nezáviděníhodný. Pokud se podíváme do historie, ale hlavně do současnosti, zjistíme, že nepovedených adaptací komiksových legend najdeme celou řadu.

Zvláště v poslední době se s komiksovými superhrdiny roztrhlo filmové plátno snad i kvůli většímu zájmu a jakékoliv "umění" s fantastickými prvky. Pravda je taková, že po útlumu, který nastal v osmdesátých letech, se komiksy opět vrací na výsluní (co se týče západních zemí) a u nás se konečně začínají vydávat i dospělácké komiksy, ne jen Čtyřlístek a Rychlé šípy (pokud jste nečetli, máte co dohánět, plantážníci!).

Je takovým nepsaným pravidlem, že v superhrdinských komiksových filmech shlédneme pěkně chronologicky následující tématické celky: člověk před proměnou v superhrdinu, proměna, učení využívání nových schopností, prostor pro zápletku (není nutné) a předvedené některých šokujících využití nových možností (je nutné) a na závěr boj s drsným bossem. Toto schéma platí jen pro filmy s "proměněnými" hrdiny, rození superhrdinové jako třeba Superman, či Hellboy se po filmovém plátně pohybují výrazně jinak, první tři body odpadají, ale za to se zde rozmáznuta zápletka s mnohými rádopsychologickými momenty, což se ne každému přívrženci žánru líbí. Nicméně Catwoman patří mezi ony klasické snímky, takže si místo Petera Parkera domyslete sympatickou afroameričanku Halle Beryovou a máte přibližně nastíněn děj tohoto filmu.

Hned na začátku se setkáváme s uťápnutou umělkyní, kterou terorizuje její šéf. Shodou náhod tato žena zemře a to téměř hned na začátku. Podivné? Ale kdepak! Někteří lidé zkrátka musí nejprve zemřít, než se stanou superhrdiny. Okolo jejího těla udělají kočky slezinu hodnou zápisu i v takovém bestceleru jako Deník kocoura Modroočka. Každému je hned jasné, že od této chvíle bude mít naše hrdinka zvláštní schopnosti, které se budou až nápadně podobat těm kočičím, takže nečekejte žádnou neviditelnost, nebo bazooku zabudovanou v malíčku u nohy (abych někoho nediskriminoval, tak by tam klidně mohla mít i raketomet), nýbrž pouze takové suchárny jako zvýšená obratnost, či rychlost, což některé potěší a jiné naopak. Na kočičí ženě je vůbec docela vidět, že si někdo sednul a řekl si:"Tak co? Jakého vytvořím superhrdinu? Že by nějaký zvířecí hybrid? Ale s jakým živočichem? Pavouk už je zabraný, moucha rovněž, netopýr taky, želva zase moc připomíná želví nindži, kůň by nebyl příliš komerčně úspěšný ... A co takhle kočku? 

Oproti jiným superhrdinským filmům nevykazuje kočičí žena mnoho rozdílů, ale některé se přeci je najdou. Tak předně, Hellboy, X-Man, Clark Kent i Peter Parker si nabrnkli nějakou pohlednou dívčinu, což by Halle Beryová jistě dokázala hravě též, ale pod vlivem tisíciletí udržované tradice, zato proti proudu dnešní módy, se ji zalíbí sympatický policista. Další odlišnost oproti přímočařejším bratříčkům vidím v nedotažených náznacích schizofrenie hlavní představitelky, které by možná stálo za to zpracovat trošku jemněji, aby nepůsobily tak okatě.

»Halle Beryová ostře popřela tvrzení, že by ji každou chvíli vypadávalo z kostýmu ňadro. Za 58 natáčecích dní se to prý stalo jen několikrát!«

Atmosféra filmu je velice dobrá, byť využívá poměrně propraných a samoúčelných prostředků. Zjišťování nově nabitých schopností se asi nikdy neomrzí stejně jako trénovací pasáže v Rockym, každý to tak trochu očekává a je spokojen. Komiksový film bez vyděšení hlavního představitele po proměně by byl jako detektivka bez falešných stop. Nevyhneme se ani krátké exkurzi do starověkého Egypta, kde byly kočky (jak každý ví) posvátnými zvířaty. Popravdě řečeno, je to mnohem praktičtější, než svatá kráva. Koček se totiž stejně moc nenajíte. 

Říkat té jedné písničce, která se opakuje při každé akční scéně soundtrack je trošku přehnané, i přesto na mne působila hudba velice příjemně stejně jako zvláštní efekty, které se sice nedají srovnávat s famózním pohledem na Spidermana mezi mrakodrapy, ale i přesto je na ně pěkné podívaní a je vidět, že s tímto aspektem filmu se vývojáři poprali velice zdárně. Herecké výkony působí na první pohled velice přehnaně. Především hlavní protagonistka vyslovuje každou krátkou větu jako nějakou fenomenální hlášku, kterou se ani jeden výrok z filmu nestane. Nicméně nepůsobí to nijak rušivě a do konceptu snímku to zapadá.

=

Je sice pravda, že si dovedu představit kožený kostým, který by zakrýval více než nějakých 20% lidského těla a že by bylo mnohem vkusnější, kdyby kočičí žena nekroutila zadkem s takovou intenzitou, že by dveřmi jen stěží prošla, ale tyto kosmetické "drobnůstky" jsem schopen filmu odpustit. Vím, že se prohřešuji proti zásadám recenze, ale bohužel mi již pěkně dlouho nevyšla skutečně rovnající se rovnice: hodnocení aspektu + hodnocení aspektu ... = hodnocení filmu. Přestože je Catwoman ve většině ohledů průměrný film, ve výsledku ne mne působil (ani nevím proč) výrazně pozitivně. Jako mix to jednoduše funguje. A navíc od filmu dostanete přesně to, co od něj očekáváte a ještě možná o ždibínek víc. Nic pro rádobyintelektuálské publikum a filmové fajnšmekry, ale herním pařanům se film bude určitě líbit.

« Autor článku »

Mat


Tématické články:

Sci-fi? Fantasy? Ptákoviny? Poslužte si: Alien versus Predator, Blade Trinity, Hvězdná pěchota 2, Shrek 2, Jurský Park III...

 

Režie:

Branncato, Feris, Rogers

Scénář:

Branncato, Feris, Rogers

Scénář:

Halle Berry, Benjamin Bratt, Lambert Wilson, Frances Conory