Preacher křížený s Punisherem

Ach ano, další komiksový film a další moje recenze, rozhodl jsem se změnit taktiku, aby mé hodnocení bylo nenapadnutelné. Základ mojí úvahy je v tom, že zatímco u většiny filmů hodnotíme z veliké části nápad, námět a děj, s komiksovými filmy je to jinak. Daly by se přirovnat k inscenaci v divadle, každé zpracování je trošku jiné a to je právě to, co se hodnotí. Nikdo v recenzi na Fidlovačku nenapíše "Ty dialogy byly ale skvěle napsané", nebo o Romeu a Julii nebude tvrdit: "Ta pointa mne vážně dostala!" Proč? Protože tyhle věci přeci všichni znají! A ve stejné roli jsem by i já. Hodnotil jsem přepracování daného tématu do filmové podoby a nebral ohled na fakt, že Punisher je pro většinu obyčejných smrtelníků prázdný pojem, takže do kina nejdou na divadelní představení, ale na film. Věřím že vám tato metafora byla jasná a pokud ne, tak vás instruuji jednodušeji. Jestli jste jméno John Constantine slyšeli poprvé ve spojení s filmem, tak je pro vás určeno hodnocení první nadepsané "Pro filmovce", ale pokud jste fanoušky obrázkových knih, řiďte se dle ohodnocení "Pro komiksovce". Jasné?

Abych byl upřímný, Consantine nepatří mezi nejúspěšnější komiksové postavičky, poněvadž téma, které zpracovává, není určeno pro všechny. Vyšel prakticky pouze v anglicky mluvících zemích a valný úspěch zaznamenal jen v U.S.A. Nestal se ovšem ani natolik známým, aby se proti němu zvedla vlna odporu ze strany amerických puritánů, takže ti mohou i nadále demonstrovat za zákaz vydávání násilných her s GTA v čele.

Odvěký souboj

Jak už jsme si zvykli, komiksy a komiksové filmy se odehrávají v trochu jiném světě, než je ten náš, tedy až na nepříliš časté výjimky "Žijí mezi námi a my o nich nevíme", ke kterým se víceméně řadila i komiksová předloha, nikoliv film. Autoři snímku se nechali dějem jednotlivých sešitů nechali inspirovat jen rámcově, vzali se z nich hlavní postavu a některé pěkné momenty, ale příběh už si spíchli sami. A o co tedy jde?

Moc bych za to nedal, že tvůrci se nechali inspirovat geniálním dílem Job od Roberta Heinleina, takže vše je postaveno na premise, že Satan a Bůh si krátí věčnost tím, že spolu bojují, uplatňují svůj vliv. Jejich bojištěm je Země a jejich vojáky lidé. Kromě přirozeného sporu těch dobrých (křesťané) a těch špatných (satanisté a úplně obyčejní zlí lidé) se vše vyhrocuje přítomností nohsledů obou válčících stran na Zemi. Andělů a démonů. A jen málo z lidí má schopnost je vidět a rozeznat je mezi svými sousedy a kolegy v práci.

Všechno probíhá v poklidu, válka pokračuje, pěšáci jsou v pohybu ... dokud není porušena rovnováha. John Constantine jakožto vymítač ďábla se záhy všimne, že v ulicích se začínají pohybovat démoni ve své opravdové podobě a jiní se snaží proniknout ven z posedlých lidí. Neznamená to nic jiného, než příchod Zla. Syn Boží dostal šanci spasit svět před dvěma tisíci lety, teď je na řadě syn Satana, který se hej pokusí zotročit. A tuto hru má rozhodnout jeden jediný pěšák (či spíše střlec).     

Consantine a jeho kamarádi

Žádného z Consantinových kumpánů tvůrci filmu na plátna nepřenesli, snad i proto, že jeho filmové protějšky jsou až na výjimky odsouzeny k potupné smrti rukou ďáblových přisluhovačů, což by se fanouškům původního díla nemuselo zamlouvat. Kreslený Consantine výrazně pokulhával po stránce psychologické, jeho motivy byly výrazně pochybné a jednání nelogické, film takto sžíravé kritice podrobit nemohu, poněvadž v něm byla Johnova psychologie rozehrána přibližně ve třech větách, což ovšem neznamená, že bychom mu měli upřít vnitřní plochost typickou pro většinu "super"hrdinů.

Consatantin sám o sobě je velice charismatická osůbka, což v žádném případě neznamená, že by byl sympatický, či dokonce milý. Je to mrzout, zklamaný světem a odsouzený ke zkáze v ohni pekelném. Bledá tvář, černý plášť a cigareta v hubě, to je Neo, promiňte, Constantin samozřejmě. Přestože jsem měl o obsazení představitele Vyvoleného do hlavní role značné pochybnosti, musím uznat, že se Keanuovi podařilo vystihnout Johna velice dobře. Jeho herecký výkon je dost možná to nejlepší, co film může nabídnout.

»Scénárista filmu má o křesťanství asi takový přehled jako já o mitotickém dělení. Ví, že existuje.«

Moderní exorcismus?

Jedním z hlavních deviz komiksu byla skvělá znalost historie i současnosti exorcismu a vůbec křesťanské víry, ze které celý příběh vychází a kterou autoři prokazovali takřka na každé stránce. Film dokázal úplně přesný opak, Scénárista filmu má o křesťanství očividně asi takový přehled jako já o mitotickém dělení. Ví, že existuje. Snad i zapřísáhlý ateista by ve filmu našel nemálo rozporů s dějinami křesťanství, oddaná katolička nevěřící v Satana a Ježíš Kristus zabitý kopím na kříži patří asi mezi nejočividnějším.

Zpracování filmu nikterak nezujme. Představa pekla sice nepostrádá náročnost na technické provedení, ale ne na fantazii tvůrců a posedlí lidé evokující vzpomínku na zombie ze starých hororů taktéž nepatří k výrazným plusům. Lehký humor a nedotažené odkazy na katolickou spiritualitu nejsou ničím výjimečné (to už po této stránce dopadl lépe i Van Helsing). Akční scény ve filmu prakticky nenajdeme a snad je to i dobře, z toho co jsem viděl nic nenaznačovalo jakýkoliv náznak originality, či precizního zparacování.

=

Hodnocení nebude jednoduché. Nechám ho tedy bez komentáře, přeberte si to sami.

Pro filmovce:

Pro komiksovce:

« Autor článku »

Mat


Tématické články:

Pokud chcete něco povedenějšího, mrkněte na Catwoman, nebo Punishera.