Drama, na které jen tak nezapomenete

Pokaždé, když jsem něco vytvořil, výrazně jsem se zapsal do dějin časopisu AAA Games. To není vychloubání, to je fakt. Není to tím, že bych se snažil být mermo mocí originální, takový já jsem. Recenze píší jen na výtvory, které mne zaujmou a projdou mým testem kvality a těch je žalostně málo. Tak například z her o byla za poslední čtyři roky jediná! A filmy jsou na tom ještě hůře. Z čeho bych měl bejt odvařenej? Z týpka co máchá fosforeskující tyčí a řve při tom: "Podceňuješ mojí Sílu!"? Vždyť stejně vím, jak to dopadne. Nebo z nového videa s Ritou S. (alias Snow)? Tyhle druhy filmů taky vždycky končí stejně, takže není z čeho být překvapenej. Zvláštní, že se těší takový oblibě ...

Ale abych nezabíhal do podrobností a držel se tématu. Při mém letním výletu do Chorvatska (tam vám ale mají zmrzlinu! žrát se to nedá!) jsem se stavil v místním malinkatém kině, že se podívám, jak vypadají chorvatské filmy. Měl jsem smůlu, poněvadž zrovna dávali snímek z Bangladéše. Ale jak dále vysvětlím, bylo to vlastně neštěstí ve štěstí, nebo tak se to nějak říká. Nejdřív jsem samozřejmě pořádně pokecal s pokladní. Šlo to ztuha, poněvadž moje znalosti cizích jazyků se v podstatě omezují na základy konverzování v klingonštině. Šli jsme na to tedy řečí těla, nejprve mi vysvětlila, že film, na který mám namířeno se jmenuje Kámen u cesty. I to se neobešlo bez komplikací, nejprve jsem myslel, že název filmu je Kraví lejno rozježděné traktorem (v zoufalství ukazovala cestu pomocí jedoucího traktoru), ale přes tyto prvotní potíže jsme se brzy přenesli ... i když jek tak přemýšlím, není zas až tak úplně jisté, že se film má správně nezývat Kámen u cesty, ale to je už putna, vy to stejně nepoznáte, páč se to k nám do kin nedostane a na internetu se šíří namísto tohoto kinematografického skvostu videosoubory s názvem Best_of_Rita_S.

Po menších konverzačních odbočkách o jejím rodinném životě (má mladší sestru, která je taky svobodná :-) a tři starší bráchy, kteří s ní bydlí v domě :-(, smůla)  jsem se jen tak mimochodem zmínil o našem časopise a ona řekla, že k nám občas zaloguje, když mívá volno v polední pauze. To mne docela potěšilo, že nás zná každý v ČR jsem si už zvykl, ale myslel jsem, že zde, na kraji světa, budou našemu úspěchu bránit jazykové bariéry. Nikoliv. Když jsem prozradil, že jsem Šotek, musel jsem se jí urychleně podepsat. Jímá mne však zlé podezření, že z mé pantomimi vyrozuměla něco úplně odlišného než měla, poněvadž papírek s podpisem ihned roztrhala se slovy: "You are not Eminem!" Urychleně jsem se tedy přesunul do kinosálu.

Nebojte se, nebudu vám vyprávět chronologicky celý příběh, takový filmový barbar nejsem, jenom vám popíši úvodní scénu, abych vám zprostředkoval dojem.

>> Kámen leží u cesty. Kamera pomaloučku zaostřuje a přibližuje pohled k šutráku. Až je přes celé plátno jeden obrovský kus horniny (nebo minerálu? - na přírodopise jsem nedával moc pozor, kromě pár hodin z anatomie člověka). Kamera se znovu oddaluje, ale jen kousíček a pomaličku se obtáčí o tři sta šedesát stupňů kolem balvanu. Zůstává stát. Po chvilce si všimnete, že na úplném levém okraji plátna se něco hýbe, jsou to okvětní lístky! Kamera se znovu oddaluje. Je tam celá kytka! Jaktože jsem si jí před tím nevšiml? Rostlinka se kymácí ve větru. Neuplyne ani pět minut a už se něco děje na pravém okraji! Aha, tak to jenom odcházejí lidi.<< 

MiniInterview s moralistou Matem

Š: Mám takový problém. Nevím, jestli může být před 22. hodinou vysílán film, kde je jedna taková scéna ...
M: Jaká?
Š: Včela přilétá ke květině a usedá na ní ...
M: Dochází k oplození?
Š: Nemám tucha.
M: Musíme vycházet z předpokladu, že ano. A při jakém procesu dochází k oplození?
Š: Při š ...
M: Při pohlavním styku. A ten může být na obrazovce před desátou hodinou pouze když je co?
Š: Na pornokanále?
M: Pouze když je zakrytý! Je květina nějak oblečená?
Š: Ne.
M: A včela?
Š: Ne.
M: Je výhled kamery nějak zastřen?
Š: Ne.
M: Tak být po mém, tak bych to do televize vůbec nepouštěl.

To bylo asi prvních třicet minut filmu, kde byly jasně rozdány karty. Pointu vám samozřejmě neprozradím a i o dalším průběhu budu raději mlčet, ale neodpustím si uštěpačnou poznámku, že velikou část invence scénárista vyčerpal hned v úvodu a tak ji musel v závěru nahradit několika plochými charaktery a řekněme poněkud ... klasickými vtipy. Asi nejvíce se mi líbil ten, kdy ke kameni přistoupí slintající čokl (veskrze záporná postava s pohnutou minulostí), který balvan očuchá a následně k němu zkušeně přistoupí, zvedne pravou zadní nohu a ... ale to už si snad domyslíte sami. V této fázi se už všichni v sále váleli smíchy po zemi. Zjistil jsem, že jsem v místnosti sám a tak jsem se zvednul a pokračoval ve sledování.

Soundtrack musím bezpodmínečně pochválit. Netuším, jak se tvůrcům podařilo nasamplovat tak věrné zvuky přírody. Ten vítr šveholící ve větvích! Občas dokonce zazpívá ptáček. Idylu sice narušují ruchy doléhající sem z nedaleké silnice, která se mihne v jednom záběru, ale nemůžete přeci mít všechno. Zato pokárat musíme chlapíka ve střižně, některé fáze filmu se jeví až příliš zdlouhavé (zvláště střed, kdy přestane foukat) a zasloužily by zkrátit, ale na druhou stranu musím vyzdvihnout jeho mistrovství. Za celou stopáž filmu jsem si nevšimnul jediného viditelného střihu, což svědčí o citlivém smýšlení a smyslu pro detail (i když občas by nějaký ten střih čistě z důvodů zpestření neškodil). To bude asi také důvod, proč film odmítají vysílat západní stanice, neměly by kam strčit reklamy.

Kamera se nebála ani odvážných záběrů

Herecké výkony musím též vyzdvihnout, hlavní role jsou obsazeny výtečně. Kámen nezmění výraz ve tváři celých 115 minut snímku a to dodává filmu punc důvěryhodnosti. Květina odvádí též dobrý výkon, hlavně ze začátku exceluje, postupně je však vytlačována do pozadí jinými postavami, což ji očividně rozlítilo, a její výkon na pozici "křoví" musím hodnotit jako vyloženě křečovitý. Již zmíněný čokl je evidentně herecký začátečník, okatě přehrává, nohu zvedá příliš vysoko a pak má problémy strefit se na cíl, což sice sedí do jeho charakteristiky stárnoucího a chřadnoucího záporáka, ale upřímně pochybuji, že to bylo takto napsané ve scénáři.

»Bangladéš je chudá země s extrémní hustotou obyvatelstva, které nemá co jíst. Jediným vývozním artiklem je juta na pytle, posledních pár let se ale na balení používá hlavně igelit ....«

Jen lehce se zmíním o celé myšlence filmu, která se výrazněji projeví až s pointou a nutno říci, že dosti nečekaně. Nejprve jsem měl problémy určit samotný žánr filmu - od prvotního přírodovědného dokumentu inklinoval snímek hlavně k tzv. statické komedii až vyústil v drama se vším všudy (děj nabírá spád, co ale získal příběh, bylo ubráno na pohybu kamery). Co od této skládanky můžete čekat za poselství? Byl jsem připraven na hodně, ale na homosexuální podtext v žádném případě. Ale pak jsem si uvědomil, že film pochází z Bangladéše, kde se právě rozjel mediální projekt pod heslem - více teploušů - méně dětí. V tomto světle je to hned pochopitelnější.

Nemnoho se mi to o filmu podařilo dodatečně zjistit, ze závěrečných titulků jsem ale pochytil, že na celé jeho tvorbě se podílel jediný člověk (tohle asi není ta správná věta, kam se hodí slovo podílel, že?). Jeho jméno je u nás na západě vcelku neznámé, jmenuje se ޛތލސ.  Ale pevně věřím, že tak talentovaný a pracovitý člověk se jednoho dne prosadí i ve stále více komerční Evropě. Nehledě už vůbec na to, že nebýt onoho homosexuálního podtextu, dal by se snímek označit za nezávislý film a měl by šanci na vysílání i v České republice (na ČT 2 ve čtvrtek mezi první a třetí hodinou ranní).  

Shrňme si to. Film dokázal spojit několik netradičních prvků se skvěle odvedenou prácí a hereckými výkony. Začátek je strhující, dále už má film mírně klesající tendenci, ale i tak se všemi svými atributy dostává vysoko nad nejnovější Hvězdné války a jelikož ty u nás dostaly šest Áček, nemám jinou možnost...

« Autor článku »

Šotek


Tématické články:

Další Šotkova recenze na hru Blade the Cole.

 

Snímek:

ਓਕਵਯਞ

CZ:

Kámen u cesty(pravděpodobně)

Režie:

ޛތލސ

Scénář:

ޛތލސ

Hrají:

Kámen, květina, pes, další kámen stejného pohlaví jako ten první, včela neznámého pohlaví (to máš z toho, že jsi nedával pozor v přírodopise - pozn. korektorka)

Film doporučujeme:

všem, kdo budou mít příležitost ho shlédnout, momentálně dojednáváme s autorem práva k distribuci v ČR, ale vázne to na tom, že nikdo z nás neumí bangladéšky, nebo jak se v tom prdelákově mluví.