Ladies and Gentlerobots...

Ice Age, toť portfolio významných snímků Blue Sky Studios. Někteří by mohli tvrdit, že jeden výborný snímek je lepší, než pět průměrných, ale můj názor na Ice Age jsem již prezentoval, nebýt oříšku, byl by to v mých očích hodně nepovedený pokus. Od Robotů jsem toho tedy mnoho neočekával, což je vždycky výhoda ... ale nepředbíhejme!

Moderními animovanými filmy jsem se zabýval v úvodu recenze na Úžasňákovi v minulém čísle, mrkneme se tedy na zoubek tématu robotímu. Není pravda, že by Karel Čapek roboty vymyslel, dokonce jim ani nevymyslel jméno (to byl jeho bratr Josef, kterého budete znát jako autora Pejska a kočičky), mechanické přístroje schopné samostatného "myšlení" bychom mohli objevit v několika dílech poloviny 19. století. Jasné kontury jim však dodal až můj oblíbenec Isaac Asimov, který vymyslel tři robotnické zákony a vůbec zpracoval toto téma ze všech myslitelných úhlů. Včetně onoho humorného, který reprezentuje právě tento snímek.

Vše začíná v malém robotím městečku, kde robovlci dávají dobrou noc. Robotaťkovi a robomamce přijde krabice s roboděťátkem z kolekce udělej si sám. Neuplyne ani dvanáct hodin a nový robůtek je na světě, jmenuje se Rodney Coper a pálí mu to víc než leckterému českému turistovi v národních parcích Jižní Ameriky. Malý Rodney nemá zrovna lehké dětství, ne nevykládejte si to špatně, ale v robotím světě zrovna řádí hospodářská krize, takže rodiče (otec je umývač nádobí/myčka nádobí v restauraci) musejí svému malému synkovi pořizovat nové větší díly z druhé ruky a nechtějte ani vědět, jaké zklamání je dostat k dvanáctinám trup po sestřenici. Jako by nebylo pubertálních mindráků už tak dost. Rodney se však neutápí v problémech dospívajících, má svůj veliký cíl, chce se stát vynálezcem.

A každý, kdo se kdy chtěl stát ve světě robotů vynálezcem, vám jistě potvrdí, že jediný způsob, jak toho dosáhnout je požádat o práci u pana Big Welda, který je veliký guru přes nové technologie, ale zároveň obrovský starorobotomil. Jaké překvapení však čeká na mladého intelektuála, když najde bránu do fabriky na roboty zavřenou, přestože reklamní spot hlásal, že je pro nové nápady vždy otevřená. Nutno vypíchnout, že až v tomto filmu jsem pochopil přirovnání "jako strážný u brány, který si myslí, že je středem světa."

Brzy s partou roboťáků Rodney zjistí, že hodný starouš Big Weld se stáhl někam do ústraní a nová politika továrny na roboty je neúprosnější, než politika Microsoftu: "Kupte si nové upgrady, nebo zemřete, poněvadž my přestáváme dělat náhradní díly pro staré roboty/do Windows 98" To se samozřejmě dělnické třídě nedisponující kapitálem k zakoupení nových částí nelíbí a tudíž postaví do svého čela člověka, který je povede do vítězné bitvy proti buržoazii. Nebo tak nějak. 

Příběh sám o sobě není tak stupidní, jak by se mohlo zdát a na animáky se jedná ještě o hodně dobrý průměr. Snad jen pointa by šla trošku vyčistit od plesniviny happyendu. Poutavost filmu je z velké části postavena na různorodosti charakterů, kterých je však na krátkou stopáž filmu až příliš, takže pokud během kritických pasáží mrknete, nebudete se až do konce filmu orientovat, kdo je kdo. Hudba je buď nevýrazná, nebo vykradená. Chtěl jsem říci vypujčená.

»Přestávka!«

Údivené mručení

»Dobře, konec přestávky!«

Humor je dozajista hlavní zbraní filmu. A je to právě ten typ humoru, který v dnešní kultuře hodně chybí, jednoduchý, příjemný a pro každého. Opravdu, u robotů se pobaví každý od sedmi do devadesáti let a s naslouchadlem i dál. Přesto se nejedná o nějaké suché odměřené vtípky rozmístěné po deseti minutách filmu. V některých fázích mi snímek dokonce svojí kadencí evokoval myšlenku na sérii Scary Movie, kde byly jokey rlzných kvalit nakupeny na sobě i na nečekaných místech. Parodický humor však naleznete v Robotech málokdy, naopak snímek maximálně využívá použitého tématu. Díky vtipnosti doporučuji Roboty shlédnout několikrát, protože na první pokoukání vám toho mnoho unikne.

Po stránce grafické a animační je film dobře odvedená řemeslná práce. Nepřináší nic nového, pěkně se na tou dívá, ale přiznejme si, leckde by to chtělo ještě trošku dobrousit. Zajímavé je, že plecháči ve filmu nepostrádají schopnost ksichtit se, což by kdejaký přírodovědec přikládal do ohýnku, který spaluje kiksy autorů, ale popravdě řečeno: "Šlo by to jinak?" Estetický dojem není špatný, ale autoři dělali film pro diváka a ne pro recenzenta, který je jim schopen vytknout častou fádnost pozadí kresby, která se nebezpečně blíží seriálům ala Tom a Jerry (znáte to, Tom honí třicet vteřin Jerryho a za nimi stále běhají jen okna).

Byť by se to mohlo zdát překvapivé, nezapomínají autoři ani na akční scény. Tím nemyslím jen megabitvy robotů (i když na tu také dojde), ale například takové cestování robotím městem zpracované ve tříminutové scéně nepatří k částem, nad kterými byste zakroutili hlavou a zapomněli na ně. Napadá mne jediná paralela, kdo by si nevzpomněl na fenomenální boj s dračicí ve Shrekovi?

=

Jsou okamžiky v recnzetském životě krásné a jiné, kterým byste se naopak nejraději vyhnuli. Zrovna takový přišel právě teď. Narozdíl od nedávno shlédnutých Incredibles (7 Áček) jsem byl z Robotů doslova nadšen, ale objektivně musím uznat, že dnes recenzovaný snímek mi sedí více svým zařazením a za svým největším současným konkurentem v mnoha ohledech více čí měně zaostává. Musím tedy zamáčknout slzu a udělit "pouhých" šest Áček.

« Autor článku »

Mat


Tématické články:

Mrkněte na recenzi na Incredibles Shreka 2.

 

Snímek:

Robots

CZ:

Roboti

Režie:

Chris Wedge

Scénář:

Ron Mita a Jim McClain¨a Daivid Lindsay-Abaire

Dabují:

Ewan McGregor, Halle Berry, Greg Kinnear ...

Film doporučujeme:

dětem, puberťákům, zamilovaným párům, rodičům, pařaům, prarodičům a všem ostatním, tohle je film opravdu pro všechny.