Star Wars: Epizode III

aneb Pomsta zhrzeného redaktora za to, že jeho oblíbenou postavu degradovali na gumu

Závěrečná část první trilogie uzavírající legendární šestidílnou sérii (pokud Vám to přijde poněkud zmatečné, tak rozhodně nejste sami) zvanou Star Wars vtrhla do kin s nebývalým humbukem. Tento fenomén nepochybně patří k onomu typu filmů, na něž nejsou téměř žádné prostřední reakce. Jedni Hvězdné války vyzdvihují do nebes, jiní je zatracují s tvrzením, že jde o ryze komerční záležitost a jenom takovou futuristickou akční střílečku. Pravda je jako vždy někde uprostřed.

Nehodlám zde však čtenáře zatěžovat rozborem motivické struktury, realizací ideálů romantismu a materializací archetypů v Hvězdných válkách, abych pochybovačům dokázal, že mají svou hloubku a hodnotu. Ostatně si ani nemyslím, že by zde zrovna tohle vidět chtěli. Mnohem zajímavější otázkou je, zda si Epizoda III skutečně zaslouží všechen ten obrovský mediální poprask, který se kolem ní rozběhl. Na to se pokusím odpovědět v následující recenzi.

Není důležité jen CO děláte, ale také JAK to děláte

Epizoda III je filmem, od kterého se mnoho očekávalo. To je velmi dobré pro jeho prodej, ale již ne tolik pro snímek samotný. Sice se na něj téměř každý přijde podívat (pro fanoušky Star Wars povinnost!) přinejmenším ze zvědavosti, ale také jej lidé budou mnohem přísněji hodnotit. Ostatně film, který si vyberu sám, být dobrý může. Ten, na něž mne nažene do kina mohutná reklama, již musí. Co však vytváří kvalitní film? Předně dobrý, originální (to není totéž) nápad a pak samozřejmě optimální kombinace příběhu, hudby, hereckých výkonů, provedení etc., která (v lepším případě) vytváří atmosféru. A jak je na tom Epizoda III?

Předně celou sérii uzavírá, a tak jsou již všechny originální nápady vyčerpány. To je obecně problém všech pokračování. Na druhou stranu jejich funkci zde může stejně dobře plnit nostalgie. Toho si byl George Lucas zřejmě velmi dobře vědom, proto do svého filmu naflákal co největší množství odkazů na své předchozí snímky ze série (následující epizody). Má také jít o poslední (Proč se mi tomu nechce věřit? Že bych tohle od úspěšných tvůrců slýchal mnohem častěji, něž kdy to byla pravda?) Hvězdné války, proto je slza v oku rozhodně na místě.

Řekli byste snad, že tohle je sith (to myslím oba)?

Příběh je jednoznačně druhou největší slabinou filmu. George Lucas o prvních (?) tří epizodách prohlásil něco v tom smyslu, že jsou vyprávěním toho, jak se z dobrého člověka stane zlý. To je nanejvýš zajímavé téma, obzvláště pokud Vás Darth Vader v předchozích filmech uchvátil tak jako mne. Zároveň jde však o nemalou scénaristickou výzvu. Přece jenom zapracovat takový motiv do výrazně akčního příběhu není rozhodně nic jednoduchého a kdyby George Lucas udělal z Hvězdných válek psychologické drama (slovy jednoho z nich – psychoblábol), jejich fanouškům by se pravděpodobně moc nezavděčil.

S napětím jsem očekával, jak bude této výzvě čelit. A byl jsem nemile překvapen. George Lucas se na to totiž vykašlal. Po slibném naznačení nevyrovnaného charakteru hlavního hrdiny v předchozí epizodě v následující Pomstě sithů příběhovou linii maximálně potlačil ve prospěch toho, co umí nejlépe – velkolepých akčních scén. Nebylo by nejspíš úplně fér vyčítat Lucasovi, že dělá, co umí, místo toho aby se babral v něčem, co mu nejde. Na druhou stranu dobrý příběh k dobrému filmu jednoznačně patří a George se o dobrý film přinejmenším snažil. S příběhem ve Hvězdných válkách je to však v podstatě jako s kupírováním ocasu našeho psa. Doktor si o tom přečetl nějakou knížku a rozhodl se to zkusit. Čekal jsem nějakou sofistikovanou operaci, proto jsem byl nemálo překvapen, když doktor vytáhl něco, co se více než podezřele podobalo nůžkám na plech a psovi ocas prostě ušmikl dříve, než jsem já nebo štěně stihli hrůzou kviknout. Příběh tohoto filmu je na tom podobně – hrubá přímočarost na místě, kde byste očekávali spíše jemnou práci. Přitom by to tak být nemuselo. Ačkoliv byla dějová složka oproti akci výrazně potlačena, dalo se i z tohoto značně omezeného prostoru vytěžit mnohem více, kdyby některé scény nebyly vyloženě zbytečné. Např. Anakinovy přecitlivělé výstupy s Padme odvíjení děje spíše brzdí než by mu pomáhaly.

Zelený skřítek se tváří drsně, protože je drsný. Nenechte se mýlit vzhledem, tohle je jeden z nejsilnějších jediů.

Také některé velice slibné motivy byly v Epizodě III doslova zabity. I Epizoda II obsahovala výrazně slabé momenty, při kterých jsem si smutně říkal, že jsem z kouzla hvězdných válek již zřejmě vyrostl. Vynahradil mi to však fenomenální závěr s hrabětem Dooku. Tahle postava byla velmi příjemným překvapením, jelikož je napsaná i zahraná a velmi jsem se těšil na to, jak bude její koncept rozvíjen v následujícím filmu. Pokud jste na tom podobně jako já, pak Vás zřejmě čeká velké zklamání, jelikož hrabě Dooku je hned na začátku zlikvidován v naprosto průměrné akci bez jakýchkoli náležitostí. Něco takového prostě nemůže souboj s pokašlávajícím robotem-generálem vynahradit!

Jediným výraznějším překvapením Epizody III je, že kancléř Palatine je temným lordem se Sithu, což bylo jen alespoň trochu bystřejšímu divákovi jasné hned po Epizodě I, což prakticky znamená, že se v Epizodě III žádných výraznějších překvapení nedočkáme.

Jak jsem již naznačil dříve, největší slabinou filmu není příběh. Většina diváků mu totiž bude ochotna poměrně snadno jeho plochost odpustit. Což se však nedá říci o výkonu Haydena Christensena (Před kamerou, dámy. Já vím, že je sladkej, ale existují i lidé, jež si nesladí ani čaj natož film – pozn. autora). Kritikové ho pro něj nelichotivě častovali již za Epizodu II a ve trojce se tedy snažil ze všech sil tento negativní dojem smazat. Co k tomu dodat? Snad jen, že přehrávat se nevyplácí. Natalie Portman je prý jednou z nejinteligentnějších (To ještě nemusí nutně znamenat nejchytřejších) hereček Hollywoodu. To nemohu posoudit, já s ní nestudoval ani nespal. Každopádně je nesporným talentem sbírajícím již ve svém mladičkém věku uznávaná ocenění, což jí ty staré rašple (myšleny královny Hollywoodu) musejí závidět. V Epizodě III to však nijak nedokazuje. Tady však bude spíše na vině její role. Na tomto místě se pro jednou uchýlím k oblíbené taktice mého redakčního kolegy Mata – k přirovnáním. Ani slavík nemůže řádně zapět, když dostane chraplavý štěk.

Výkony ostatních protagonistů bych označil za standardní, což znamená, že jsou dostatečně profesionální a věrohodné, ale neutkví Vám v paměti více než kreace robota R2.

Hudba patří již tradičně k tomu nejlepšímu, co mohou Hvězdné války nabídnout. Ujal se jí totiž znovu fenomenální John Williams (Umíte si snad na tomto postu představit někoho jiného?), který jí v souladu s určitou nostalgií celého filmu prošpikoval motivy z předchozích/následujících epizod.

Šermování u táboráku. Nepřipomíná vám to mladá léta a kempování v přírodě.

Jestliže mají Hvězdné války krom hudby nějakou nepopiratelnou přednost, pak je jí právě atmosféra. Můžete na nich najít asi milion chyb, všechny je po řadě vytknout a zdůvodnit, ale stejně ve Vás zbude ten dojem. Můžete být různých fíglů namlsaný filmový divák nebo znuděný kulturní recenzent, který si potřebuje splnit měsíční kvótu článků, a přesto budete někde v koutku duše pravděpodobně cítit ten pocit hraničící s touhou vzít světelný meč a polechtat s ním pár droidů. Někteří si to uvědomí, zděsí se a rychle jej zapudí s myšlenkou Jak mě mohla tahle komerce takhle dostat?! a někteří si jej nebojí přiznat.

Verdikt:

Co napsat závěrem? Epizoda III je filmem obsahujícím velmi silné (např. sugestivní scéna vybíjení jediů) i vyloženě slabé momenty, který však nepostrádá charakteristickou atmosféru. Proto je důstojným zakončením (že by?) celé velkolepé ságy, přestože v něčem dost skřípe. Pokud jste však ochotni se přes to přenést a nebudete na něj klást nároky neodpovídající jeho žánru, nebudete pravděpodobně vůbec zklamáni. Naopak tento film má velké předpoklady k tomu se valné většině diváků velmi líbit – fanouškům Star Wars především. Proto konstatuji, že si mediální pozornost mu věnovanou zaslouží a dávám šest áček.

 

« Autor článku »

Augustus


Tématické články:

Akčních sci-fi je poměrně hodně, na prvním místě neméně známá trilogie Matrix, která znamenala podobnou revoluci byť v menším měřítku, ale za shlédnutí stojí i Já, Robot a Minority Report, Černočerná tma a Kronika Temna či poslední Terminátor.

Snímek:

Star Wars Episode III: Revenge of the Siths

CZ:

Star Wars Epizoda III: Pomsta Sithů

Režie:

George Lucas

Scénář:

George Lucas

Hrají:

Ewan McGregor, Natalie Portman, Hayden Christensen, Samuel L. Jackson

Film doporučujeme:

Kterým se líbí Hvězdné války. Tedy spíš nenáročnějším divákům a hlavně fanouškům akčních sci-fi, jelikož Star Wars psaly a stále do jisté míry píší dějiny tohoto žánru, i když již ne tak výrazně. Přinejmenším proto stojí za to je zkouknout.
Nikoliv však všetečným intelektuálčíkům, kteří mívají ve zvyku pokládat více otázek než je odpovědí v průměrné vědomostní soutěži (4).