---Zasaďme broukům poslední ránu!!

Jedna z těch armádních agitátorek s obrovskými tělesnými proporcemi a minimálním oděním.

--Co děláš dneska večer, brouku?

Nejmenovaný redaktor nejmenovaného časopisu, který se přišel přihlásit do armády.

Jen velice nerad dělám z věcí to co nejsou. Netvrdím, že hry (obecně) jsou umění stejně jako není umění moje malůvka ze třetí třídy. Nejsem ani expertem ve hledání skrytých významů, takže v Matrixu důsledně přehlížím všechny filosofické myšlenky, které nám autoři předsouvají. Jsem toho názoru, že pokud budeme hledat hluboké myšlenky, téměř vždy je najdeme stejně jako ten vědec, který vešel do dějin odborného astronomického tisku oznámením, že všechny důležité dosud známé rozměry Vesmíru naměřil na svém záchodě a podle tohoto může změřit i ty zatím neznámé. Nutno dodat, že to nebyl žádný pomatenec, ale protiútokem vyvracel řečičky Dänkiena a jemu podobných o tom, že egyptské pyramidy jsou postaveny v přísné symbióze se Sluneční soustavou.

Hvězdná pěchota byl však trošku jiný film, což bylo z veliké části způsobeno i tím, že námět pochází z pera jednoho z velmistrů sci-fi Roberta Heinleina, který se ve svých dílech zabýval hlavně hrozbami budoucnosti. Jedním (ne však tím nejlepším, které vymyslel) ohrožením země byli brouci. Mimozemská rasa s kolektivní inteligencí (Neklaďte odpor. Budete asimilováni!), která se vzdáleně podobala opravdu velikým broukům (sorry, ale řád a druh vám neřeknu, asi jsem to v biologii prospal). A přestože by se mohlo zdát, že film Hvězdná pěchota je ve finále bezduchým akčňákem se sklony k extrémní brutalitě, je tomu úplně jinak. Nemůžeme podle počtu padlých a způsobu jakým zhynuli posuzovat úroveň filmu. Jak by potom dopadl Oskary ověnčený Zachraňte vojína Ryana? A podobně na tom je i Hvězdná pěchota. V knize (a v menší míře i ve filmu) šlo hlavně o zobrazení futuristické válečné civilizace, která nelezla svůj předobraz v antické Spartě.

Takže abychom si rozuměli. První díl pojednával o "civilizaci" brouků, která se po vesmíru šířila tak, že svá vajíčka "vystřelovala" na meteoritech do kosmu. Lidská rasa se těmto šestinožcům postavila, ale boj to byl až příliš krutý a brouků jako by bylo nekonečně. Jak v knize, tak i ve filmu nebylo zodpovězeno několik sci-fisticky logických otázek, kterými se R. Heinlein nikdy moc (oproti například A. C. Clarkovi) nezabýval. Druhá rovina filmu (když se zrovna nebojovalo s brouky) se odehrávala v rodinách vojáků, či na akademii, kde se rozebíraly morální a etické problémy tehdejší společnosti. O menším románku se snad ani nemusím zmiňovat, ten je už samozřejmostí.

Druhý film vás nenechá dlouho tápat v tom, na kterou úroveň svého předchůdce se zaměřil. Muší stopáž filmu (necelá půldruhá hodina) napovídá, že tentokrát se přednášet o morálce nebude, takže se typická "úvodní akce" protáhne až do závěrečných titulků. Brouci už mají namále a Federace obsazuje a čistí jednu planetu za druhou, snímek je příběhem jedné jednotky Hvězdné pěchoty, která se dostane na vcelku nedůležitou planetu, aby ji zbavila nemilých šestinohých obyvatel. Bez bližšího udání důvodu se ocitají uprostřed armády brouků a přesunují se do nedaleké základny, kde si založí dočasný obranný tábor, ve kterém by měli být schopni odrážet útoky stovek nepřátel. Ty však nejsou největším nebezpečím, to se ukrývá zcela někde jinde - na druhé straně elektrického plotu, přímo mezi naší jednotkou.

Časem se dočkáme několika zvratů jak osobnostních, tak dějových. Ze záporňáka se stane hrdina, z hrdiny zase záporňák a zbabělec se změní ve správného chlapa. Ke konci filmu taktéž zjistíte, že toto není příběh nevýznamné skupinky zelených mozků, ale že se zde bojuje o budoucí přežití lidstva:-). Nicméně nic z toho není ani za mák překvapivé.

Ve filmu se neobjevily žádné herecké hvězdy a není se čemu divit, dle všeho měla dvojka několikanásobně menší rozpočet než první díl. Výkony herců nemohu dost dobře hodnotit, neboť představují role, jejichž psychologie je mi zcela cizí (zelené mozky) a tudíž nejsem schopen posoudit, zda jsou důstojníci a vojáci ztvárněni dle představ militaristických fanatiků.

»Lord Abak:Proč nevezmou na ty brouky tanky a neroz********* je?

»Mat:Ehm ... víš, ono to je docela náročné, převážet tanky po planetách ... a potom ...

»Šotek:A potom je to také jejich jedinečný způsob boje proti přelidnění.

Akčních scén je, jak již jsem dříve naznačil, požehnaně. Ke cti autorům slouží, že šetřili explozemi, které však vpadají opravdu dobře. Logika některých vojensko tatických manévrů mi zůstává skryta. Když bych dle selského rozumu jednotce radil, aby zůstala pospolu, zrovna se rozdělí a ve většině střetů bych zaujal jinou, dle mého názoru taktičtější pozici. Taktéž si říkám, že americké děti asi v hodinách matematiky nepočítají příklady typu: Pokud k zabití brouka je třeba přibližně pěti vteřin přímé palby jednoho vojáka. Jaká je pravděpodobnost přežití jednotky o deseti členech, když na ně útočí armáda brouků, kterých je přibližně nekonečně za předpokladů, že se lidé musejí ubránit alespoň pět minut a rychlost pohybu útočícího brouka v bojové linii se pohybuje okolo 15 kilometrů za hodinu?

Sen lorda Abaka

Už první Hvězdná pěchota nesplňovala přibližně všechny zásady nezávislého filmu, ale ve dvojce je to ještě mnohem markantnější. Uveďme jeden příklad za všechny. Zatímco v jedničce se táhl milostný vztah v takřka platonických tónech, ve dvojce je taková zbytečnost jako láska zcela vyřazena (pravděpodobně se jedná o novu módu), což ovšem zdaleka naznamená, že by vám tvůrci odepřeli pohled na nahé ženské tělo, to v žádném případě. Nemohu si odpustit komentovat úroveň soundtracku, který táhne celý film kvalitativně nahoru, bohužel ne o moc.

Popravdě řečeno je MOC vidět, že druhý díl už není zfilmováním Heinleinovy předlohy, ale že si někdo vycucal z prstu příběh, která se odehrává v jeho světě, což každého fanouška odlehčené sci-fi dozajista naštve. 

=

Popravdě řečeno, Hvězdná pěchota 2 není špatný film. Je to pouze k uzoufaní průměrný film, takže by si zasloužil čtyři Áčka, ale to by to nemohlo být pokračování mnohem lepšího předchůdce. A navíc velká část lidí si od dvojky slibovala úplně něco jiného, ne sérii akčních scén. Ke všemu jsem viděl odcházet z kina lidi, kterým se právě akce na jedničce nejvíce líbila, ale i přesto spokojeni vůbec nebyli. Proto musím hodnotit tak, jak hodnotím. I když je to pro mne jako fanouška Hvězdné pěchoty opravdu těžké.

« Autor článku »

Mat


Tématické články:

Nepříliš povedené pokračování? Těch máme hlady, namátkou Alien versus Predator, Blade Trinity, či Jurský Park III.

 

Režie:

Phil Tippet

Scénář:

Ed Neumeier

Scénář:

Bill Brown, Richard Burgi, Kelly Carlson,  Cy Carter ...