KulturaView No. 10

Předešlé KulturaView 1-2-3-4-5-6-7-8-9

Film: Snowboarďáci

Autor: Mat

 

Českých filmů není mnoho, komedií ještě méně a komedií se snowboarďáckou tématikou ... ty je vlastně jen jedna. Takže dovolte, abych vám představil tu nejlepší a nejvtipnější českou snowboarďáckou komedii! Dovolte, abych citoval z Augustovy recenze na Out Cold z minulého KulturaView (no vlastně vy mi nemáte co dovolovat a Augusta se radši ptát nebudu, poněvadž by rozpoutal přednášku s následnou diskuzí na téma: Jak zrádné je vytrhávat věci z kontextu)

 

"Co krom sněhu, holek, chlastu, drsnejch keců a samozřejmě také snowboardů zajímá takové průměrné snowboarďáky? Nic. A když si odmyslíte tohle všechno, tak zjistíte, že i tento film je v podstatě o ničem, což však ještě nemusí nutně znamenat, že se na to nedá koukat."

 

Ano, tak přesně taková je i česká obdoba této americké komedie, snad jen s tím rozdílem, že naši filmaři se zaměřili ještě více na humor a vyhraněné charaktery oproti americkému "románku". Ve Snowboarďácích totiž místo party přízemních sportsmenů různých věkových kategorií vystupuje dvojice mladíků, které budou trápit uhry ještě pěkných pár let.

 

Příběh filmu je velice jednoduchý. Dvojice chlapců, kteří se ve volném čase baví vysedáváním po hospodách a bavením se ve videoherně, vyráží se svými novými snowboardy na hory s prakticky jediným cílem - sbalit nějakou holku a oslavit tak Silvestra. Hlavními překážkami k jejich vytouženému cíli jsou: bratranec - majitel penziónu, kde jsou ubytováni, který nepatří zrovna mezi ty lidi, které byste chtěli mít v rodině, sestra Marta, pro kterou platí úplně to samé a všudypřítomná nymfomanka, která na obrazovky a plátna kin znovu přináší efekt hororů ze šedesátých let - teď je ze všeho nejvhodnější zavřít oči.

 

Jak je vidno, film balancuje někde mezi klasickou a puberťáckou komedií a pravdou zůstává, že si z obou vybral povětšinou to dobré. I já, který jsem se snažil zaregistrovat emailovou adresu konias@seznam.cz, jsem většinu (až na jednu)... scén vhodných pro dospělé ... překousl vcelku bez problémů a co více, některé my připadaly docela vtipné.

 

Herecké výkony jsou na české poměry průměrné, zato soundtrack je výtečný. Už od dob Pelíšků jsem neviděl v žádném českém filmu tolik hitovek na kupě, byť se nový český film soustřeďuje hlavně na zahraniční hudbu (anglicky, ale i německy zpívanou).

 

Závěrem musím uvést na pravou míru tón celé recenze. Vyjadřoval jsem se k snímku vesměs kladně, což vycházelo z počátečního despektu k filmu i k žánru. Dalo by se tedy říci, že mne film příjemně překvapil, ale bohužel pro něj je to jen komedie a na to, aby to byla jen komedie bez myšlenky a jakéhokoliv jiného rozměru to není dostatečně vtipné. A tomu odpovídá i hodnocení. Navzdory tomu, že je film komerčně úspěšný a velice populární.

Hodnocení: 5/8

Filmí Antiquí: Šestý den

Autor: Augustus

 Já jsem Arnie, jsem velkej drsňák a nemám rád klony. Takže jestli se mě pokusíte naklonovat, ustřelím Vám hlavu, jasný?!!
Ne.
RA TA TA TA TA TA
Vždycky se najde nějakej blbeček, kterej to zkusí, takže musíme úplně přestat s klonováním. Je Vám to jasný?!!
Ne.
Ach, jo…
RA TA TA TA TA TA

Tak nějak by se dal charakterizovat děj i myšlenka celého snímku. Ale na druhou stranu na filmy s Arniem to není vůbec špatný…vlastně ani na filmy o klonování. Tentokráte se v nich poprvé (alespoň co mé oko vidí) objevily určité otázky nutící k hlubšímu zamyšlení. Samozřejmě, že se tam jen letmo mihnou a ani malinko neohřejí. To byste chtěli od tohoto akčňáku trochu mnoho. Jsou tam jen proto, aby recenzenti nebrblali, že je to úplně o ničem. Přesto lze tento fakt označit za jistý pokrok.

Ale abych se zde zbytečně neroztahoval s intelektuálním žvaněním, což se k dané látce ani příliš nehodí, tak Vás raději maličko zasvětím do děje a některé možná i navnadím. Tvrdě moralizující příběh snímku se odehrává v budoucnosti, která je cituji: „možná blíže než si myslíte.“

Ta je svým způsobem velmi podobná přítomnosti, v níž žijeme avšak s jedním zásadním rozdílem, že spoustu problémů, jež tíží nás a svět dnešní, vyřešila jediná věc - klonování. Tvůrci snímku se zřejmě velice zabývali otázkou, zdali je to tak dobře a zjevně dospěli k jednoznačnému stanovisku - NE! Celý film má silný byť docela jemně nanesený náboženský podtext. Vždyť již jeho název je odvozen z bible. Ale zpět k samotnému ději. Arnie se zde představuje v klasické akční roli osamělého muže stojícího proti obrovské přesile a mašinérii velké mocnosti. Nutno dodat, že i když jde o schéma již strašně přepoužívané (vzpomeňme např. filmy se Stevenem Segalem), tak Arniemu vyloženě sedí a je v něm velmi přesvědčivý. Copak se vlastně stalo. To není tak těžké odhadnout. Arnie je pilot, který má vše, co si od života přeje - dobrou práci, rodinu, psa , jednoho kamaráda a vynikající kondičku získanou působením v armádě. Jednoho dne se však vrací domů na oslavu svých narozenin a místo dárků tam objeví svého klona. A bác ho (ne toho klona...to by bylo až příliš jednoduché), nemá nic, jelikož jeho dvojník přišel domů jaksi dřív. No a protože život není jen krutý, ale svinsky krutý, dostane návdavkem skupinu zabijáků, kteří prostě nemají na práci nic jiného, než se jej snažit zabít. Jak se s tím vším Arnie vypořádá uvidíte v samotném filmu.

6.Day je klasický akčňák se vším dobrým i špatným, co k takovým filmům patří. Je to sice prosté jak bulharská striptérka, na druhou stranu se u něj dá celkem slušně relaxovat a možná i pobavit, pokud nejste příliš nároční. Doporučuji všem aktivistům proti klonování po náročném dni plném
demonstrací.

Hodnocení: 5/8

Kniha: Dějiny celibátu - Georg Denzler

Autor: Mat

Celibát je jedno z nejožehavějších církevních témat dnešní doby. Pro ty z vás, kteří slyší poprvé v životě slovo celibát, církev, nebo dějiny, jsem sesmolil krátkou definici. Celibát je dobrovolně nedobrovolné bezženství římskokatolických kněží a dříve i jáhnů. Dobrovolně nedobrovolné znamená, že člověk si celibát zvolí dobrovolně tím, že se stane knězem, ale tak volitelnost končí. Proto vznikají později rozpory, když si nějaký kněz vše urovná v hlavě a zjistí, že mu málo uznávané a placené kněžské povolání vlastně nestojí za to, aby se nemohl oženit se svojí milovanou, která z ničeho nic zcela zastínila lásku k Bohu.

Kniha tohoto německého duchovního rozebírá téma celibátu naskrz historií hned z několika pohledů a navíc zmiňuje většinu důležitých aspektů této problematiky. Nebojí se vznášet argumenty pro i proti nejdiskutovanějšímu církevnímu zákonu a ukazuje, že toto téma není ani zdaleka nové. Naopak, o bezženství kněží se vedly dlouhosáhle spory již v prvotní církvi, ale hlavně v období patristiky (sv. Augustin, sv. Tomáš Akvinský, Ambrosius ...) Taktéž se dívá na celibát z pohledu protestantských církví. Jednou z nejzajímavějších částí knihy je pojednání o vývoji církevní legislativy ohledně kněžského a jáhenského celibátu. Například víte, jaké byly tresty za porušení celibátního zákona (manželství, nebo život v konkubinátu, ne občasné smilstvo:-)? Kdo je připraven na takové lahůdky jako hlava dolů, či postupné usekávání údů, měl by se připravit na nejhorší. V dobách nejtvrdšího trestání nehodných kněží se praktikovala exkomunikace (jestli nevíte, co to znamená, tak si to najděte ve slovníku, nebudu prznit tak děsivé slovo českým překladem), což je oproti dnešnímu zbavení kněžského úřadu opravdu síla.

Kdybych měl hodnotit tuto knihu několika slovy, označil bych ji za hodnou pozornosti každého člověka, kterému přemyšlení o Bohu a Církvi svaté není cizí. Je sice pravda, že není zcela objektivní, ale v rámci možností je to asi to nejlepší, co je momentálně k dostání. Nikdo, kdo je schopen o celibátu napsat podobnou publikaci, totiž nemůže být zcela objektivní, poněvadž tahle barikáda má jen dvě strany a někde uprostřed být nelze.

Hodnocení: 7/8