KulturaView No. 13

Předešlé KulturaView 1-2-3-4-5-6-7-8-9-10-11-12

Film: Blind Horizon

Autor: Mat

Pokud považujete téma atentátu na prezidenta USA, nebo ztrátu paměti za neotřelé téma pro zfilmování, tak jste už asi dlouho nebyli v kině, nebo tem chodíte jen ve dvou na Můj drahý Valentýn. Ale i (jemně řečeno) ozkoušené téma může zaujmout novým pojetím, nemívám předsudky, proto jsem se vydal na tento film.

Na to, že čistá stopáž filmu nepřesahuje půl druhé hodiny, má snímek výrazně pomalý rozjezd. Jak jsem se již zmínil, jedná se tady o ztrátu paměti, takže našeho hrdinu najdou v poušti, kde kempuje s nohama roztaženýma a dírou v hlavě. Jak jinak než bez dokladů. Ovšem kdyby zemřel hlavní hrdina hned na začátku, ztratil by film ze své působivosti, takže je převezen do nemocnice a zachráněn. A to má chlapec štěstí, že takhle nedopadl v České republice, to by ho díky paní ministryni Emmerové ani neošetřili, poněvadž u sebe neměl Zdravotní knížku.  Paměť se Frankovi vrací jen pozvolna a útržkovitě, k čemuž je forma filmu jako stvořená.

Vše se točí okolo atentátu na prezidenta, který přijede zapadlé městečko, kde se film odehrává, navštívit. Kdybych byl antiameriknec, tak řeknu, že to je jen dobře, poněvadž mrtvých amerických prezidentů není nikdy dost, ale já nejsem, tak to neřeknu. Frank s postupným odhalováním své minulosti nachází svoji roli v tomto podniku. Při tom stihne vyžahnout spoustu alkoholu, vykouřit krabičky cigaret, zaplést se s dvěma ženami a nechat si rozbít hubu. Byť to zní dost pestře, věřte mi, je to nuda.

Opravdu nezáživnou výpravu jsem byl ochoten překousnout, kdyby mi film nabídl překvapivou pointu, nebo cokoli jiného, alespoň trošku nadprůměrného. K vyvrcholení směřuje celý koncept filmu, avšak o kvalitě pointy vypovídá i to, že ji pochopí každý, kdo viděl třeba jen poslední čtvrthodinu filmu. Nemá veliké logické opodstatnění a moment překvapení zcela chybí, takže rozeznít vaše srdce může leda tak plytký románek (pokud chcete vidět něco lépe provedeného z oboru, mrkněte na Makovou panenku).

Herecké výkony nevybočují z mantinelů úrovně filmu. Zvláštní efekty (rozuměj výbuch) jen naprosto  oprávněně řadí film do průměru, či ještě níž. Scénář je napsán s umem nepříliš úspěšného studenta FAMU. Charaktery postav jsou ploché a nedotažené, takže nevíte, co si o nich máte myslet. A průhled optikou sniperky je vyveden tak nerealisticky, že to zvládne snad jen americký film s rozpočtem pod půl miliónu dolarů a 80 bodů IQ na štáb.

Má tedy cenu na tento film chodit? Inu, proč na něj nejít do kina, ale nedoporučuji se na něj dívat, mohlo by vám to způsobit nemalou újmu na psychice.

Hodnocení: 2/8

Komiks: Trollí války

Autor: Mat

"S ohněm je největší potíž v tom, jak ho přenášet, když hoří, že? Tím pádem ale stačí ho převážet uhašený!"

Fantasy komisků není mnoho, humorných fantasy komiksů ještě mnohem méně. A humorných fantasy komiks, který stojí za řeč ... ten znám jenom jeden. Jeho tvůrci jsou francouzští umělci Arleston a Mourier, kteří už mají dost za sebou a na jejich práci to jde vidět, stejně jako fakt, že je jejich povolání baví.

Trollí války vycházejí v České republice ve formě čtyřech dílů, chronologicky se jmenují: Zatrollená historie, Skalp plešatce, Čas létajících pentaurů a Okultní oheň. Děj není složitý. Národ trollů je kvůli strašlivému zaklínadlu odsouzen k otrocké dřině a vegetariánství. Naši hrdinové troll Tetram a jeho dcera Waha se vydávají najít artefakty, které by jim mohly pomoci kletbu zlomit. Asi nikoho nepřekvapí, že na trollini není nikterak hezký pohled a asi se mnou souhlasíte, že na hlavní hrdinku by v dnešní době měla být radost pohledět. Jak to tedy vyřešit? No jistě, Waha je z půli člověk a vše je vyřešeno.

"Bourat je mnohem větší prča než stavět"

Humor tohoto komiksu je dosti zajímavý. Je černý, je hrubý, je neomalený, ale není nevkusný, což se v dnešní době plné kýče a televizních estrád cení. Vtípky nemají nějakou jednotnou formu, mohou na vás vybafnout z každé věty a když si toto dílo přečtete vícekrát, tak se přesvědčíte, že takřka v každém okýnku je nějaký detail, který si zaslouží odměnit úsměvem. Škála témat humoru je nepřeberná a autoři v žádném případě neupadají do stereotypu, jak se to v mnohých humorných dílech stává (nahrávka - smeč, nahrávka - smeč ...). Nepostrádal jsem zde ani trošku onoho správného absurdního humoru, na který se často zapomíná.

To už se dostáváme k umělecké úrovni kreseb. Ty se mi zdály naprosto precizně provedené jak po stránce estetické, tak i po humorné. Skutečně, u této knihy se skvěle pobaví i analfabet, poněvadž výrazy tváře některých hrdinů v překvapivých situacích by měly přijít do některé ze světových obrazáren.

Všeho všudy jsou Trollí války téměř bezchybným počinem, který zaujme i Comix - negative people, ale já jsem šťoural a vždycky něco vytáhnu. Tentokrát to je vyšší cena, která se při zakoupení všech dílů vyšplhá až k závratnému tisíci korun, což není málo, na jedno odpoledne (byť výtečné) zábavy. Přesto jsou to dle mého názoru dobře investované peníze, lépe než zakoupit si Doom III.

"Neměli jsme toho draka zabíjet, měli jsme ho chytit, odnesl by nás odsud."
"Máš pravdu, děťátko moje, zkusíme to hned s tím příštím."
"Na puťa, puťa ... leť sem, dráčku, my ti nic neuděláme ..."

Hodnocení: 7/8

 

Kniha: Sbohem, Země

Autor: Mat

Tato stylově nazvaná sbírka děl jednoho z velkých jmen science fiction v sobě kumuluje hled několik prvků jeho génia. Ale nejdřív pár slov o autorovi. Isaac Asimov neměl vůbec lehkou cestu ke slávě, snad i proto, že to byl americký přistěhovalec z Ruska. Jeho díla jsou obecně považována za klasiku, což je dle mého názoru pro tak výborné povídky sprostá urážka. Ke sklonku svého života už se zabýval hlavně psaním statí do časopisů, funkcionařením a flámováním na večírcích po křestech knih a podobně.

Kniha je rozdělena do třech částí. V první nalezneme poslední povídky, které patří mezi jeho kvalitnější díla, hlavně CAL je povídka skutečně zajímavá. Příběh vypráví o robotovi, který se učil psát povídky. Jeho poslední dílo je mimochodem jeden z příběhů z cyklu Azazel.

Druhá část je však ještě zajímavější. Nese podtitul o SF a je v ní ukryto téměř dvacet vysoce odborných statí o SF. Pokud vám předchozí věta zněla trošku suchopárně, nebojte se. Psal to Asimov! Nuda to v žádném případě není. Naopak, s velice kvalitními a hotovými myšlenkami jde ruku v ruce i stylový humor typický pro tohoto autora - provokativní a tak trošku samolibý. Bezděčně mi to připomíná Nicčiny statě o magové scéně.

Třetí část je "jako" dělaná pro nás, spisovatele amatéry, jmenuje se O psaní SF a pojednává o psaní SF :-). Umožňuje nám, kteří si o sobě myslíme kdo ví co, ale nikdy nedosáhneme ani zlomku slávy tohoto velikána, nahlédnout pod pokličku opravdové tvorbě. A Asimov je jako vždy upřímný a vtipný. Zvláště povedená je esej nazvaná originalita, ze které částečně vychází moje Zjednodušená teorie originality.

Celkově se jedná o sbírku, ve které možná nejdete nějaké to hluché místo, ale zbytek vám to bohatě vynahradí. Mne toho tato kniha dala opravdu hodně, já ji dám úplně stejně tolik. Nemohu udělit jinak než absolutní hodnocení.

Hodnocení: 8/8