KulturaView No. 15

Předešlé KulturaView 1-2-3-4-5-6-7-8-9-10-11-12-13-14

Film: Finding Neverland/Hledání Země Nezemě

Autor: Mat

Rozhodl jsem se, že ve svých článcích budu naprosto ignorovat Oskary, poněvadž jejich udílení (hlavně to, komu jsou svěřovány) se mi zdá rok od roku jako větší a větší fraška. Nicméně i tak nám zbylo několik významných filmových cen, které by měly být zárukou kvality. Asi nejspolehlivějším měřítkem jsou (jak jsem zjistil) Zlaté glóby, které nejsou tak mediálně známé a zkorumpované, kdybych už měl použít tohoto hrubého výrazu. Podstatné však je, že Hledání Země Nezemě si odneslo hned několik Zlatých glóbů, což ovšem neznamená, že by se tento film měl líbit nám, obyčejným divákům, nebo snad ano?

Film nám vypráví příběh sira James Matthew Barrieho, který (jak všichni malí Angličané a Američané vědí, avšak u nás to není informace zas až tak rozšířená) dal život postavičce Petra Pana, oblíbené to pohádkové osůbce Michaela Jacksona. Náš sir je dramtik, občas úspěšný, jindy jsou jeho hry přijímány více než vlažně. Chybí mu inspirace. Tu nalézá v rodině Daviesových - Matce Sylvii a synech Peterovi, Georgeovi, Jackovi a Michaelovi, kterým zemřel otec a momentálně se nacházejí v tíživé ekonomické situaci. Sir Barrie jim pomáhá z nejhoršího, snaží se jim vnutit nějakou hmotnou pomoc, ale mnohem lépe se mu daří psychologická podpora. Celé dny si hraje s dětmi, dělá mu to dobře stejně jako blízkost Sylvie, která je na rozdíl od jeho upjaté aristokratické manželky otevřenější a výrazně milejší a navíc je mu vděčná za jeho pomoc ...

Avšak konzervativní anglická společnost není schopna zařadit platonický vztah ženatého muže a vdovy do žádné z přijatelných kolonek, což není ani tak důležité přímo, jako spíše ve vědomí pocitu, že jste středem městské drbárny. Hoďme do etheru, že Sylvie je nemocná a Peter se ještě stále nevyrovnal se smrtí svého otce, a máme na světě zajímavou zápletku, který může oslovit jak "umělce" tak i obyčejné smrtelníky. Nezbývá než dodat, že film byl natočen dle skutečných událostí byť s drobnými úpravami.

»Tento film je koncipován jako velkolepá oslava fantazie jakožto schopnosti, která nás může zavést kamkoliv chceme a se kterou dokážeme úplně cokoliv.«

Co je na snímku velice zajímavé je jemnost, se kterou přechází obraz z reality do jakéhosi snového světa, ve kterém si například hrají kluci. To samotné již určuje základní motiv Hledání Země Nezemě - fantazii. Tento film je koncipován jako velkolepá oslava fantazie jakožto schopnosti, která nás může zavést kamkoliv chceme a se kterou dokážeme úplně cokoliv. Dospělí na to často zapomínají a děti se této pozoruhodné schopnosti díky televizním pohádkám učí s omezené míře, nebo dokonce vůbec. Vždyť právě fantazie může být prostředkem, jak udělat ze světa, který je pro mnohé křížem, místo, kde je radost žít.

Herecké výkony jednoznačně táhne nahoru umění Johnnyho Deppa, který si ve snímku ztvárnil hlavní roli. V žádném případě si namůžeme stěžovat ani na herectví výrostků ztvárňujících děti. Hudby není mnoho, ale do filmu se hodí (byly použity některé motivy z Petra Pana).

Myslím si, že po zhlédnutí tohoto povznášejícího filmu, nemůže být snad nikdo zklamaný. Nepožaduje po svém diváku umělecký jemnocit, ale užít si ho mohou opravdu úplně všichni. Nebudete z kina odcházet zklamaní, to vám zaručuji (tedy zaručuji to všem kromě těch, pro které je nejočekávanějším filmem budoucnosti Doom) . 

 

Hodnocení: 7/8

Film: Hitch

Autor: Mat

Will Smith patří k hercům, kteří nepobrali mnoho rozumu pro rozhodování, který film si vybrat jako svůj budoucí job. Nebo ještě lépe, Will Smith se pravděpodobně nepříliš zajímá o úroveň filmu, ve kterém bude hrát, jako spíše o to, kolik vydělá, a tudíž kolik dostane zaplaceno. O Hitchovi se předem vědělo, co to bude za film - komedie pro všechny se značnou reklamní kampaní a nevalnou uměleckou úrovní. My však nehodnotíme objektivně podle počtu diváků, kteří se na film přijdou podívat (to by byly krátké recenze), či "objektivně" dle umělecké úrovně, což je hranice značně pohyblivá a vůbec ne absolutní, ale naopak kritizujeme film s určitou dávkou subjektivity, podle toho jak se nám líbil a jak se pravděpodobně bude líbit našim čtenářům, kteří mají s námi mnoho společného.

Hitch označovaný též přídomkem date doctor je chlápek, který pomáhá ostatním mužům v dosažení svého cíle, sbalení ženy jejich snů. Daří se mu to docela dobře a je všeobecně známý. Je to taková moderní podoba starého známého dohazovače s tím rozdílem, že po seznámení touží jen jedna polovina dvojice. Druhá půlka neví co chce, takže ji to musíme ukázat. Je to jen pro její dobro. Hitch je v podstatě dobrodinec, alespoň to takhle vidí sám. Problémy však nastanou v okamžiku, kdy se on sám zadívá příliš dlouho na jednu ženu, která však o seznámení nemá valný zájem.

Zpočátku snad ani nejde o zamilovanost, na to je Hitch moc velký profesionál, ale časem do toho spadne a začne brát tento vztah opravdu vážně. Neopouští však svojí práci a pomáhá jednomu velice průměrnému úřadníkovi sbalit Allegru Cole (komu se vybavují asociace na minulou hru měsíce Blade: The Cole, tak ten je úplně vedle), což je jedna z největších celebrit oné paralelní dimenze, kde se film odehrává. Kdo tipuje, že se mu to nikdy nemůže podařit, tomu nemohu nepřipomenout je to AMERICKÝ film a je to KOMEDIE, což nám zároveň odpovídá i na otázku, zda se Fresh Princovi podaří sličnou afroameričanku nabalit.

»Hitch je taková moderní podoba starého známého dohazovače s tím rozdílem, že po seznámení touží jen jedna polovina dvojice.«

Námět filmu odpovídá jeho celkové úrovni, příběhem se snímek neprosadí a herecké výkony mi nepřísluší hodnotit. Kdyby někdo natočil film, kde by herci nehybně hráli figurky v člověče nezlob se, dost možná by je zahráli bez chybičky, to ovšem neznamená, že jsou nějak extra dobří, nebo že svým výkonem někoho zaujmou. Vtipnost filmu je založena na několika málo zajímavých momentech a spustě situací, které jsme desetkrát viděli v jiných snímcích. Ne nikterak vtipných, ne nikterak originálních.

Přesto přese všechno předpokládám, že si Hitch najde své diváky (a nebude jich zrovna málo) a většina z nich budou se snímkem spokojeni, protože když někdo vyrazí do kina na něco takového, nemůže čekat ani o chloupek víc a c podobě tohoto filmu dostane přesně to, co si přál. A alespoň to bychom měli promítnout do celkového hodnocení.

Hodnocení: 3/8

Film: Without a paddle/Nekecej a pádluj!

Autor: Mat

Specifický žánr výstižně nazvaný young comedy už neletí tak, jako kdysi. Opěvované Prci, prci, prcičky poukázaly na skulinu na trhu filmů, ne kterou se rázem vrhly spousty filmařských týmů. Honba za sexuálním uspokojením se však ukázala jako velice ploché a neuvěřitelně rychle vyčerpatelné téma. Filmaři se tedy začínají obracet i na jiná témata blízká mladým lidem, protože právě oni tvoří většinové osazenstvo kinosálů.

Byly čtyři: Billy, Tom, Jerry a Dan. Nerozluční dětští přátelé. Nerozluční přátelé na střední škole ... Avšak jejich dospělácké cíle je rozdělili a stmelit nazpátek je dokázala tragická nehoda, smrt Billyho, který byl z nich největší dobrodruh. Zemřel při seskoku padákem. Není to zrovna nejoptimističtější začátek, ale ... Zbylí tři kamarádi se sejdou na jeho pohřbu a začnou vzpomínat na staré časy. Ve své klubovně najdou starý poklad - dětské sny. Jako kluci plánovali cestu za pokladem D.B. Coopera, který s pořádným balíkem kradených peněz vyskočil z letadla. Co bylo dál už nikdo neví. S údivem přátelé zjišťují, že mrtvý Billy před svojí smrtí naplánoval celou cestu za pokladem...

A tak se srab a slaboch Dan, sedmilhář Tom a Jerry, který má problémy se svojí dívkou, vydávají na nebezpečnou cestu kánoí po horské říčce. A jak to tak bývá, něco se pořádně podělá. Nejenže nikdo z nich nemá větší potuchy o tom, jak se sjíždí řeka, ale zrovna vodní tok, který si vybrali je jedním z nejzákeřnějších v USA. Pravděpodobnost, že se dostanou k pokladu bez úhony, je tedy mizivá. A všechno se ještě výrazně zkomplikuje v okamžiku, kdy se dostanou do rány velkopěstitelům marihuany, kteří znají okolí a mají opravdu účinné zbraně.

»Přestože se v důsledku výše uvedených důvodů jedná o naprostý blábol, dá se na to bez větších problémů dívat...«

Řada šílených situací a absurdních příhod, tak by se tento film dal popsat. Únik před hromotluky s brokovnicemi hořícím polem konopí, přesvědčování medvědice, že Dan není její dítko, či tulení se k sobě v dešti a bez šatů ... to jsou jen příklady bizardních příhod, které s trojlístkem budete prožívat. Právě zde také leží těžiště vtipnosti. Film maximálně těží ze zájmů dnešního průměrného náctiletého člověka, takže si jen s těží dovedu představit komerčnější film než právě Nekecej a pádluj!, jehož tématy jsou například cestování krásnou krajinou, marihuana a dvě nadržené hippiesažky bydlící na stromě.

I přes všechny tato výtky se nejedná o naprostý blábol. Ehm ... dovolte mi se opravit. Přestože se v důsledku výše uvedených důvodů jedná o naprostý blábol, dá se na to bez větších problémů dívat a musím uznat, že jsem ve svém životě viděl nemálo filmů, které nebyly ani tak vtipné a k tomu jim chybělo i to málo vkusu, který je v Nekecej a pádluj! k nalezení. Takže jestli máte podobné snímky rádi, právě tento je jeden z těch lepších.

Hodnocení: 4/8

Film: Birth/Pták

Autor: Mat

Dobře, dovolte mi, abych řekl tohle: Jestli ztratím svou ženu a další den mi na mou okenní římsu sedne malý ptáček, podívá se mi přímo do očí a plynulou angličtinou řekne: "Seane, to jsem já, Anna, vrátila jsem se." Co bych měl na to říct? Myslím, že bych jí věřil. Nebo bych chtěl. Zůstal bych trčet s ptáčkem. Ale nic víc než to. Jsem muž vědy, nevěřím na ty zmateniny. Tohle musí být poslední věc. Musím si jít zaběhat, než půjdu domů.

A tak šel Sean běhat ... a zemřel a v nedaleké nemocnici se narodilo dítě, chlapec. Dostal jméno Sean.

Příběh filmu se však odehrává o deset let později, kdy se Anna (onen ptáček a někdejší žena Seana) chystá provdat za Josepha. Dost dobře si nedokáže uspořádat svoje city, po jejím bývalém muži ji v srdci zůstala díra, kterou se ani nastávajícímu nepovedlo zacelit. To ji zneklidňuje. Sama se bojí, že Josepha nemiluje. A pak přijde Sean. Desetiletý chlapec, který je dle všeho jakousi reinkarnací jejího zemřelého manžela. Co teď s tím? Vždyť je to desetiletý kluk a přitom zná všechny podrobnosti i z jejich milostného života, které nikdy nikomu ...

Bylo by hloupé prozrazovat co se bude dít dál, ale každému je asi hned jasné, že uvnitř Anniny rodiny se vytvoří dva tábory s odlišným názorem na řešení této záležitosti. A co na to Jospeh? Cítí jak prohrává bitvu s desetiletým chlapcem o ženu, kterou miluje už léta ... Není těžké určit žánr tohoto filmu, jedná se o poctivé psychologické drama se vším všudy.

»Je to film o tom, že lidé věří tomu, čemu věřit chtějí, a že s lidskými city si lze zahrávat více, než by se nám mohlo líbit.«

Film je vedle příběhové roviny zajímavý i pojetím režiséra Jonathana Glazera, který si očividně libuje ve zvláštně vonících scénách. Vedle úvodní běhací scény podbarvené výbornou orchestrální hudbou je to hlavně takřka dvouminutový detail Anniny hlavy, která hledí na koncert. Člověk neví, co si o takovýchto scénách má myslet a tudíž se mu automaticky zařadí do přihrádky Veliké umění, nebo Veliká blbost, ono to k sobě nemá zas až tak daleko. Film taktéž nechává několik otázek nezodpovězených, na což jsme si u podobných děl již zvykli, ale tentokrát se nemohu zbavit dojmu, že oparem nevysvětlitelného zahalili autoři více než je zdrávo, ale přesně tolik, kolik bylo pohodlné.

Nehodlám tento film nijak zvlášť rozpitvávat, je to pozoruhodný snímek, který se nebude líbit každému. Je to film o tom, že lidé věří tomu, čemu věřit chtějí, a že s lidskými city si lze zahrávat více, než by se nám mohlo líbit. Je to film pro lidi, kteří nad tím mají touhu a náladu přemýšlet. 

Hodnocení: 6/8