KulturaView No. 16

Předešlé KulturaView 1-2-3-4-5-6-7-8-9-10-11-12-13-14-15

Film: Tomb Rider: Kolébka života

Autor: Mat

Já vím, já vím. Tenhle kousek není zrovna nejnovější, premiéru měl asi před sto týdny, ale omluvte móresy lenivého recenzenta, když si něco přímo křičí o hodnocení, tak by byla chyba to nechat bez menšího povšimnutí v KulturaView. Průvodní Tomb Rider byl dost podprůměrný film a nic nenaznačovalo, že by to s dvojkou mělo výt jinak. Ale nevynášejme rozsudky jakou husa co žere ječmen před prázdninami - unáhleně.

O úrovni filmu mluví už výběr míst, na kterých se odehrává: Řecko, Anglie, Čina a střední Afrika. Kam se hrabe Willy Fog! Ale co, dnešní divák si žádá pestrost byť třeba jen povrchovou. A po čem ještě lační průměrný puberťácký kinomol mužského pohlaví? Charismatickou (ta část která se říká matkám) a (hlavně a to mamkám neprozrazuje) řádně na určitých místech řádně zakulacenou hlavní hrdinku, o kterou se více než dostatečně postarala Angelina Jolie. Tato herečka není špatná, ale její výběr kšeftů je řízen obyčejnému smrtelníkovi nejasnými pravidly. Například v tomto filmu by ji mohla bohatě zastoupit umě tvarovaná gumová panna, kterou Angelina v nejedené scéně připomíná. Divák též vyžaduje lehce pochopitelný příběh, budiž tedy Pandořina skříňka + psychopat + bývalý milenec a vlastizrádce >> celý svět je v ohrožení. Nikdy jsem si nemyslel, že budu muset někdy vyzdvihnout příběh některého z Indiana Jonesů, ale oproti tomuto filmu se pohybuje nesrovnatelně výše, byť schéma není nikterak extra odlišné.

»Dějepis by se podle zdejších keců o Alexandru Velikém učit nedal, ale literární teorie klidně, zvláště pak hodina: "Najdi a urči klišé." «

A co dále? Humor! Ten se ve srovnání s ostatními aspekty velice povedl a ve filmu najdete celé TŘI vtípky, které úrovní dost možná i překonávají estrádní průměr (ne, já si to neodpustím, ale nedávno jsem po asi třech letech slyšel vtip, který mne opravdu pobavil: "Víte kde leží želvička bez nožiček? Tak kde jste ji nechali!" No dobře, tak nemám zrovna vytříbený smysl pro humor). A kromě toho, co ještě touží mít divák hollywoodských akčních trháků na plátně? No jistě, pořádnou řežbu, smažbu, přestřelku, pifání, kulometnou kalbu a nakonec ještě pár kopů dlouhých noh v šorktkách. Ano, i tentokrát film splní vaše očekávání. Ale překvapivé momenty či dokonce originalitu v žádném případě nehledejte!

A to je asi tak všechno, co si přeje spokojený divák tohoto filmu. Co jsem si od něj sliboval já, je vysoké číslo v mém osobním součtu nelogičností a klišé, které si cvičně utvářím u filmů podobného ražení. A divte se nebo ne, ale ani mne v tomto ohledu nový Tomb Rider nezklamal. Klišé tu najdeme snad všechny standardní, ale jedna nelogičnost je tak výjimečně dobrá, že se o ni musím podělit. Umístit kilometry čtvereční velikou vzduchovou bublinu (zaplavený chrám) hluboko pod hladinu a propojit ji s mořem a následně ji ničit zaplavováním svrchu značí nezpochybnitelnou genialitu tvůrců v oboru přírodních věd.

Našlo by se toho ještě více, ale verdikt je už teď jasný, pokud neste stejní hnidopiši jako já a nehodláte napsat na tento film recenzi, tak je sledování tohoto klenotu naprostou ztrátou času hraničící se Sabrinou - malou čarodějnicí. A kdybych já o tomto filmu nic nenapsal, pak bych musel hodně dlouho mlátit hlavou do zdi v zármutku nad ztraceným časem. A už znáte úplně všechny moje motivy. 

Hodnocení: 2/8

 

Kniha: Encyklopedie literatury science fiction

Autor: Mat

Vysokoškoláci vám dozajista potvrdí, že ještě v dnešní době se v mnoha oborech nedostává kvalitní současné vědecké literatury přeložené do češtiny. Tímto neduhem však netrpí pouze antropologové a historici, ale v podstatě všichni, kteří se zabývají oborem lidského konání, které v jiných částech světa dosáhlo vyšší úrovně než u nás, což je přibližně všechno kromě pití piva. Pro nadšené fanoušky i odměřené čtenáře vědeckofantastické literatury se tento nedostatek nových informací z oboru rozhodl zmírnit tým autorů pod vedením Ondřeje Neffa a Jaroslava Olšy, jr. již před více než deseti lety. Jak se jim to povedlo?

Inu, musím uznat, že ani dnes se na českém trhu nevyskytuje publikace, která by tuto encyklopedii předčila v rozsáhlosti obsahu či komplexnosti zpracování, nicméně i přesto se nějaké ty škraloupy najdou.

Kniha je rozčleněna do šesti velikých okruhů. První z nich nás seznamuje s obecnou terminologií science fiction včetně pojmů, které už na v oboru nepadly pěknou řádku let. Zde je také vidět obecná tendence začleňovat fantasy jako podobor SF, kterou autoři během celé knihy střídavě popírají a znovu upevňují. Ve druhé a třetí části jsou vylíčeny nejdůležitější události, které ovlivnily vývoj světové i národní SF. Autoři se zde logicky zabývají hlavně angloamerickou vědeckofantastickou literaturou, jejíž téma je zpracováno velice zodpovědně a odborně, ovšem z touhy po zahrnutí co nejvíce zemí jsou některé příspěvky poněkud méně odborné, v autorském týmu asi nebyl žádný odborník na tureckou či uzbeckou SF.   

»Kniha má český a anglický úvod. Tato politika mi přijde přinejmenším trošku zbytečná až podivná. Snad chtěli ukázat, že i češi umí speak English.«

Co však může zarmoutit ještě více je snaha autorů vnášet do textu plného fakt vlastní soudy a úvahy, které jsou pramálo kompatibilní s "obecným" pohledem na vývoj SF a čtenář/laik (tady i já) pak může být vrcholně zmatený při přemýšlení nad tím, co je vlastně objektivní fakt a co si autor vycucal z prstu. A tento neduh se projevuje i v páté části. To bychom však předbíhali, dále totiž ještě následují Hlavní motivické okruhy vědeckofantastických děl, u kterých se trochu toho esejistického stylu dá předpokládat. Tato část je v encyklopedii tak trochu "navíc", ale to ji neubírá na zajímavosti.

Kostru této encyklopedie tvoři samozřejmě oddíl pátý - Autoři SF, kde jsou velice strčně vylíčeny životní osudy a hlavní díla nejvýznamnějších spisovatelů oboru. I když někteří z nich neměli významu ani co by se na deset let starý harddisk vešlo. Z toho poté vznikají takové paradoxy, že Ursula le Guinová má encyklopedii asi dvakrát tolik místa co Fritz Leiber za ní následující, přičemž kdybych řekl, že jejich význam na žánr je v opačném poměru, tak bych byl ještě hodně mírný. Nemohu než upozornit, že informace o autorech byly dosti zastarale již v době vydání knihy (1995), takže se dnes encyklopedie hodí hlavně na postavy již bezpečně mrtvé.

V dodatcích najdete spoustu zajímavých informací, jen namátkou uvedu seznam významných (světových i českých) SF časopisů, pro žánr důležité SF filmy, či seznam výherců cen Hugo a Nebula v jednotlivých kategoriích.

Z celebrit české kultury se na knize podílel například Vlado Ríša a Jindřich Rohlík, kteří by měli být našim čtenářům známí, poněvadž ve své době postrčili tuzemskou tvorbu PC her trošku dopředu. Kdybych měl hodnotit tento svazek, bylo by nejvýstižnější ho definovat jako "jedinou možnou volbu" pro českého SF fanouška, který svůj zájem myslí opravdu vážně a to i v dnešní době, poněvadž internetové zdroje informací se tištěné knize sestavené odborníky přece jen většinou nemohou rovnat.    

Hodnocení: 6/8

Film: Mechanik

Autor: Mat

Existují dobré filmy, chytré filmy, zajímavé filmy, vypointované filmy a pak také existují divné filmy. Povětšinou jsou to snímky, při jejichž sledování se nikterak extra nebavíme, poněvadž nám připadá, že jejich autoři musejí být vyšinutí, přesto nás u jejich sledování cosi drží. A když už se konečně prokoušeme k pointě, tak zjistíme, že ta není nikterak odlišná od zbytku filmu. Celkově takový film můžeme hodnotit dosti kriticky, ale narozdíl od některých trháků nám zůstane v hlavě a budeme si jej pamatovat ještě dlouho. Mezi klasické zástupce tohoto žánru bych zařadil May, ale z mého hlediska se tak jeví i minule recenzovaný Pták a také dnešní Mechanik.

Stejně jako tomu bylo u Ptáka je děj tohoto filmu postaven z dobrých šedesáti procent na psychologii a to konkrétně na té krajní až patologické. Prakticky celý film nebudete vůbec tušit na čem jste, poněvadž vás režisér pozve do naprosto zmateného světa jednoho nevýznamného mechanika stíhaného ... kdo ví čím. Už od počátku víte, že se tedy děje něco nepěkného. Našemu pracantovi Reznokovi se v jeho bytě na lednici objevuje papírek s doplňovačkou a šibenicí a k tomu se v podniku stane nehoda, kvůli které přijde jeden z pracantů o ruku a a kterou má na svědomá právě Reznik. Nehledě už vůbec na to, že se náš "hrdina" už alespoň rok pořádně nevyspal.

Naštěstí ne na všech frontách se nedaří, mechanik si v letištním bistru nabalí servírku a navíc o něj jeví zájem i jeho oblíbená ... kurtizána a to i přestože je v nepříliš dobrém psychickém stavu a dle slov obou nápadnic "Kdybys ještě zhubnul, už bys nebyl." Karty jsou již rozdány a nám stačí jen rozlousknout, jak hra dopadne a kdo je míchal. Pointa není nikterak výrazná, ale vysvětluje vše a přestože nebudete sedět s otevřenou pusou jako v šestém smyslu, přece jen si budete muset vyhradit chvíli na přemýšlení o rozuzlení.

»Jsou i divnější, vypointovanější a dokonce i lepší filmy, ale žádný z nich není jako Mechanik, což je v dnešní době obrovský kompliment.«

Herecké výkony považuji za skvělé, zvláště pak Christiana Baleho v hlavní roli, který působí velice věrohodně. Hudba občas působí zcela nevýrazně, ale jindy zase vystupuje do popředí a tvoří základní orientační prvek v současném ději filmu.

Nebudu tento film rozebírat ani po kiematofrafické stránce ani po stránce dějové, z tohoto hlediska se jemu podobné filmy nedají hodnotit. Jako celek však Mechanik působí velice uhlazeně a pro určitou velice úzkou skupinu lidí, které na filmu lákají lidské osudy (i nepříliš šťastné) a smýšlení (ať už jakkoliv chorobné), to bude dozajista přínosem. Hodnocení se odvíjí od toho, že film není ještě tak moc divný, aby se nedal shrnout do čísla, ale ani tak "konvenční", aby si jej oblíbilo široké spektrum diváků.

Hodnocení: 5/8