Přehled bojových tanků na Blízkém východě a v severní Africe

Jedním z nejzajímavějších regionů, co se týče počtů, typů i kvality tankové techniky je Blízký východ a severní část Afriky. Nasycenost tohoto relativně malého prostoru  množstvím a rozmanitostí typů v jednotlivých armádách nemá v jiné části světa obdoby. V této krizové oblasti je podle střízlivého odhadu soustředěno okolo 30 000 bojových tanků asi 20 základních typů.

Z tohoto počtu je zde téměř 15 000 tanků sovětské konstrukce, z nichž je cca 9500 typu T-54/55, asi 3000 T-62 a 1900 tanků T-72. Z ostatních nejpočetněji zastoupených typů je v této oblasti okolo 9000 tanků americké výroby, dále asi 880 kusů M47, ke 4000 tanků M48A2/A5 a přibližně stejný počet M60A1/A3. Vedle těchto typů zde operuje okolo 1600 čínských T-59 a T-69. Nechybějí zde ani tři základní typy britské konstrukce, tj- 70 strojů VICKERS, přes 1500 CENTURION a téměř 1000 tanků CHIEFTAIN. Z ostatních typů lze jmenovat přes 500 francouzských AMX30, asi 800 izraelských tanků řady MERKAVA a malé množství italských OF-40. Celkové počty se samozřejmě postupně mění ve prospěch modernějších verzí. Ze stručného výčtu vyplývá, že v tomto regionu chybí z nabízeného světového sortimentu tankové techniky skutečně jen málo typů. Z jednotlivých armád měla ještě před operací Desert Storm nejvíce tanků (celkem asi 5000 převážně sovětské výroby) irácká armáda před Izraelem s 4300 tanky zejména americké, britské a vlastní výroby. S nejpočetnějšími tankovými vojsky následuje Sýrie s 4000 a Libye s 3000 tanky vesměs sovětské konstrukce. Ke zcela nejstarším tankům zde bezesporu patří ještě válečné T-34/85 vyzbrojené kanónem ráže 85mm, které v některých armádách slouží především pro výcvikové účely. K zastaralým patří i americké M47 s 90mm kanónem. Naopak řada bohatších států, zejména z krizové oblasti Perského zálivu, již objednala do výzbroje svých armád nejnovější typy tanků třetí generace, některé další země tuto možnost zvažují.

Egypt

Egyptská armáda byla v 60.letech vyzbrojena převážně tankovou technikou sovětské konstrukce. Po změně politické situace se velení egyptské armády orientovalo na americkou výzbroj. Vedle tanků M60A3 byly do výzbroje zařazeny i nejmodernější americké tanky M1A1 ABRAMS. Z tanků sovětské konstrukce má Egypt k dispozici ještě typy T-54/55 a T-62, které postupně modernizuje. Cílem modernizačního programu je kromě zvýšení bojové hodnoty těchto zastaralých tanků také dosažení unifikace systémů sovětských a amerických tanků používajících egyptskou armádou. Rozsáhlé úpravy zahrnovaly téměř úplnou záměnu agregátů a systémů komponenty převážně používanými v tancích M60A3. Modernizované tanky dostaly označení RAMSES 2.

Izrael

Tankové jednotky izraelské armády mají ve výzbroji poměrně široké typové zastoupení. Ve výzbroji jsou zavedeny americké tanky M48A2/A5 a M60A1/A3, britské modernizované CENTURION, kořistní T-55 a T-62 a tanky MERKAVA vlastní výroby. Při modernizaci jednotlivých typů Izraelci uplatnili zkušenosti zvláště z válečných konfliktů s egyptskou armádou a z bojů s palestinskými a syrskými jednotkami. U izraelských tanků zahraniční výroby se stalo těžištěm modernizačních úprav zvýšení pancéřové ochrany, především proti účinkům kumulativního střeliva. Tento problém byl v Izraeli vyřešen v té době novým originálním způsobem - tzv. dynamickou ochranou tvořenou pancéřovými schránkami s výbušninou na exponovaných místech tanku. Poprvé použila izraelská armáda tento způsob balistické ochrany v roce 1982 v Libanonu na tancích CENTURION a M60A1. Zajímavým konstrukčním řešením se vyznačuje první izraelský tank MERKAVA vlastní výroby. Tank má řadu konstrukčních zajímavostí. Jde zejména o pohonnou jednotku s převodovým ústrojím zabudovanými netradičně v přední, značně pancéřované části tanku, což podle názorů izraelských specialistů výrazně zvyšuje ochranu vlastního bojového prostoru osádky. Také prostor v zadní části tanku pro šestičlenný výsadek je v konstrukci soudobé tankové techniky ojedinělý. Tato koncepce v sobě částečně spojuje výhody tanku i obrněného transportéru a umožňuje těsnou součinnost tankových jednotek s pěchotou nebo samostatnou bojovou průzkumnou činnost. K zvláštnostem a zároveň charakterickým  vnějším rozpoznávacím znakům patří i poměrně nízká věž s malou čelní plochou a diferencovanou tloušťkou vícevrstvého pancíře. Při bojovém nasazení se však projevily u tohoto typu některé nedostatky. Šlo především o malou pohyblivost v důsledku značné bojové hmotnosti (56tun) a relativně malého výkonu motoru (560 kW), projevila se poměrně velká poruchovost některých agregátů a také nedostatečná přesnost střelby způsobená nedostatky systému řízení palby. Z těchto důvodů byly tanky MERKAVA ještě v průběhů bojů staženy a nahrazeny spolehlivějšími M60A1. K odstranění některých nedostatků přispěla modernizovaná obměna MERKAVA Mk2 zavedená do výzbroje v roce 1983. Tato verze byla vybavena novým americkým vznětovým motorem o výkonu 675 kW a modifikovaným převodovým ústrojím. Lepší přesnost střelby zajistil systém řízení palby se zdokonalenými noktovizory, senzorovým systémem, střeleckým počítačem a dálkoměrem. Ke zvýšení pancéřové ochrany přispěly úpravy na čele a bocích korby. K zvláštnostem a úpravám obměny Mk2 patří vyzbrojení tanku minometem ráže 60mm a jeho umístění uvnitř věže před otvorem pro nabíječe. Provedenými úpravami se zvýšila bojová hmotnost tanku na 60 tun. Poslední modernizací tanku vznikla výrazně zdokonalená verze MERKAVA Mk3, vyzbrojená 120mm kanónem a vybavená integrovaným systémem řízení palby, kompozitním pancířem, novou výkonnější pohonnou jednotkou a hydropneumatickým pérováním.

Jordánsko

¨Tanková technika jordánské armády je výlučně anglo-americká. Postupně bylo pozemní vojsko vyzbrojeno americkými tanky M48A2 a britskými upravenými CENTURION (TARIK). Později byly doplněny modernější M60A1 a M60A3. V roce 1986 zavedla do výzbroje armády tank KHALID, který byl vyvinut firmou Vickers podle požadavků jordánské armády na bázi tanku CHIEFTAIN. Hlavní výzbroj tvoří kanón ráže 120mm, který je doplněn dvěma kulomety ráže 7,62mm.

Americké tanky řady M1 ABRAMS se prosazují v krizové oblasti Perského zálivu. Saúdská Arábie objednala 465 tanků nejmodernější verze M1A2, Kuvajt 236 těchto tanků, Egyptu má být dodáno celkem 454 tanků ve verzi M1A1

AFRIKA

Na africkém kontinentu není, až na malé výjimky na severu a jihu, vybudován zbrojní průmysl schopný vyrábět těžkou obrněnou techniku. Proto mají africké armády zavedeno ve výzbroji pouze několik typů nakoupených v bývalém SSSR, Číně a některých vyspělých průmyslových zemích. V tomto regionu převládají sovětské tanky T-54/55 a T-62, čínské T-59, americké M47 a britské CENTURION. Výjimku představuje Jihoafrická republika, jejíž armáda má ve výzbroji kromě tanků CENTURION také nový typ OLIFANT vlastní produkce.

 

 

Autor článku: