Diskmagy

aneb krátké pojednání o amatérských elektronických magazínech a jejich autorech

Byť se říká, že pod svícnem je největší tma (což jistě v době nerozbitných úsporných žárovek již dávno neplatí), rozhodl jsem se napsat krátký (možná i delší, to ještě uvidíme...) článek o diskmágové scéně v naší milované vlasti. A to formou co nejvíce stravitelnou, budu totiž vyvracet, či potvrzovat různé fámy, jež kolují mezi člověky (rozuměj lidmi), kteří se o toto téma zajímají. Začněme tedy.

1. Magy tvoří pouze šílenci

Ano, je to bezvýhradná pravda. Zkusme se na okamžik zamyslet. Kdo dělá práci, která je velmi náročná, unavující a nevděčná, zadarmo? Šílenec. Je vedlejší, že ho to nějakým způsobem naplňuje, že tím pracuje sám na sobě, nebo že ho to (extrémních případech) i baví. Člověk, jenž dělá nějakou práci s minimálním prospěchem, či šancí na zúročení to jednoduše nemá v hlavě v pořádku.

2. Mag má průměrnou životnost 3 vydání/čísla/akualizace

Další velká pravda. Nerozvážní lidé hledající smysl života, či volající po aktivním strávení volného času, se mnohdy ke své smůle rozhodnou vydávat jakýsi pochybný časopis a uveřejňovat ho na internetu a cover CD/DVD nějakého papírového měsíčníku. Vymyslí název, udělají (okopírují) vzhled napíší pár článků, a protože ve svém okolí nevidí nikoho, kdo by do toho s nimi šel, doufají, že se na jejich výzvu redaktoři jen pohrnou. Brzy se v tom však zklamou, žádná odezva čtenářů, či potenciálních redaktorů, žádné redakce v tak složitě vybudovaném guestbooku a přístupy na jejich internetové stránky za den by spočítal i sousedův pes. Přichází zklamání a rozčarování. Ze setrvačností mnozí udělají ještě další pokračování, ale už sami tuší, že jako jediní to nezvládnou. Žádný problém, přestane se vydávat, nikdo po jednom nevýznamném magu nezpláče, svět se nezmění, jen je o jednoho znechuceného člověka více.

3. Recenze v mazích jsou stejně okopírované z papírových časopisů, či profesionálních internetových serverů

Ne, ne, ne a ještě jednou ne. Alespoň u nás ne. Jak se říká, jiný kraj, jiný mrav. Přiznejme si, že někteří méně talentovaní soudruzi si od svých nadanějších spolubratrů občas vypůjčí nějakou tu myšlenku, souvětí, nebo hned celý článek, ale k tomu nedochází v posledních dobách tak často, pravdou ovšem je, že tato fáma dost poškodila již tak dost poničenou pověst diskamgů.

4. Kvalitou se amatérský magazín nikdy nemůže rovnat profesionálnímu

Ano i ne. Na jednu stranu je pravda, že redaktor, jenž se celé dny zabývá hrami na profesionální úrovni a má za sebou několik let v publicistické branži bude psát zasvěcenější a možná i  čtivější články, než dvanáctiletý kluk, jenž dohrál všechny díly Poldy a jeho největším literárním počinem byla parodie pohádky. Ale na druhou stranu lid (autoři magů) může (a občas se to i stává) projevit nebývalé množství invence, jež je u profesionálů velice výjimečná. Mnohdy se také profesionální periodika neomluvitelně seknou. Proč? Protože člověk, jenž se hrami živí, vidí gamesy z jiného úhlu než řadový pařánek. Poslední věcí, jenž by měla poslat cokoliv profesionálního k zemi K.O. je fakt, že tématické zaměření diskmagu může být mnohem širší, než je tomu například u papírového časopisu a vcelku nikoho to nebude štvát. Autoři jednoduše píší o tom, co mají rádi a čemu rozumějí, tudíž se možnost různých záseků minimalizuje.

5. V mazích se dočteme spousty bludů

Je to pravda, nikdo není úplně čistý. U někoho je to způsobeno faktem, že popisovanému tématu autor nerozumí, a proto svůj názor skládá z toho co si přečetl. Jindy se zase najdou lidé, kteří si uváděná fakta neověří. Ať je to tak, či tak jedná se povětšinou o začátečnické chyby, i když přechodným selháním se nevyhne nikdo. My se však musíme ospravedlnit, přiznáváme, že ne vše na našich stránkách je 100% pravda, ale my za to nemůžeme. Za to může Šotek!!!

6. Texty v mazích nemají dostatečnou stylistickou a pravopisnou úroveň

Co si budeme namlouvat, je to pravda. Nejprve si musíme uvědomit, kdo je to vlastně autor magu? Povětšinou je to týpek, který většinu svého volného času prosedí před počítačem, na věci jako čtení hodnotné literatury, či studium pravopisu naší rodné řeči, nemá ani pomyšlení, A tak se často stává, že velice odborné články se nedají číst a naopak poutavé recenze vám nic neřeknou. Nehledě na to, že betatesting a korekce článků patří k těm nejnudnějším záležitostem, které znám, přestože se u něho mnohdy od srdce zasměji a zasmáli byste se i vy, milí čtenáři, ale já vám to potěšení ve většině případů nedopřeji. Dodatečně bych vás chtěl upozornit, že i za stylistické a pravopisné bludy na našich stránkách může Šotek.

7. Bazooka je nejlepší mag

Jeden z největších bludu, který se nám rozšířil. Neupírám Bazooce nespornou kvalitu jejich článků, kvituji i to že se stává vzorem (modlou) pro mnohé začínající magy. Ale to nic nemění na tom, že svým zaměřením se již od slova diskmag odchýlila natolik, že se jím již nemůže označovat. Snad by se dala označit jako pseudointelektuálská kulturní revue (prosím berte v nejlepším slova smyslu), ale ne jako diskmag.

8. Naše magová scéna nemá mnoho kvalitních zástupců

Ano, ano. Je nás proklatě málo:-)) Popravdě řečeno i u nás nastala (a stále trvá) situace, kdy jsme si řekli, že by bylo dobré, kdyby na AAA Games pracovalo více lidí. Rozhodli jsme se zlanařit několik duší z jiných magů, ale byť jsme četli sebevíc a surfovali na internetu ostošest, nenašli jsme jediného autora, kterého bychom oslovili a zařadily do naší Redakce. Jen těžko jsme hledali mezi mnoha a mnoha "Mám Skvělý Vzhled A Články Dlouhé Dvě Věty" nějakého kvalitního zástupce. Jediným ucházejícím zástupcem byl Smash, jenž však zatím postrádá jakoukoliv byť minimální dávku invence, ale uvidíme, zatím začíná, třeba se ani nedožije pátého vydání (ale doufejme, že ano). A pak jsme ho nalezli, hluboko v útrobách internetové sítě se znenadání zjevil důstojný soupeř.

Epilog aneb nejsme jediní

Ano, našli jsme kvalitou i zamřením podobný mag, který už má něco za sebou stejně jako my. Jmenuje se CLICK (www.click.wz.cz), v některých ohledech za námi zaostává, jinde je zas o něco lepší. Po krátké konfrontaci názorů jsme se rozhodli vyhlášení válečného stavu. Bláznovství? Nelogické? Ale kdepak, trocha toho soupeření nám neuškodí. Všichni přece vědí, že válka je období prosperity. Nezbývá mi než popřát našemu soupeři (pardon, vlastně nepříteli!!!) mnoho štěstí, my ho potřebovat nebudeme.

Na úplný závěr bych uvedl ještě jedno pořekadlo (slibuji, je to už poslední):

Sláva vítězům, čest CLICKu

Autor článku:

Tématické články: