Rybáři, rybáři, rybičky jedou!!!

Tvorba to je kumšt.
Psát nemůže každej blb.
Pochop to Pikeu.

(Když Xallivarius objevil na našich stránkách Shayleniny povídky, byl jimi tak nadšen, že chtěl mít v úvodu své kritiky také nějaké to haiku. A jelikož je to tvor neobyčejně lstivý a pohodlný, vymyslel takřka geniální plán. Geniální svou jednoduchostí. Aniž by měl nějakou představu o této literární formě, sesmolil během pěti minut na tři řádky něco, co se tomu vzdáleně podobalo. Výsledek pak hrdě představil Augustovi jako pravé a nefalšované haiku. Ten si jeho výtvor změřil kritickým pohledem, celý ho přepsal a pak řekl: „Ne, tohle je haiku,“
„Tak to tam můžeš vložit, ne?“ dodal spokojený Xallivarius – pozn. Nicky)

Legenda:Nadpis, úvodní haiku,  poznámka k úvodnímu haiku, Xallivariuv text, výňatky z Pikeova díla, důležité výňatky z Pikeova díla (pro zdůraznění nesmyslnosti)

Tak mistr (tohle oslovení berte v hodně velkejch uvozovkách) Pike přišel s dalším svým „veledílem“ a já jsem prostě nemohl odolat a nepřečíst si to. Ne, že bych ho chtěl nějak srážet, ale byl jsem prostě zvědavej, jestli to bude lepší než ten jeho minulej Podivnej pokus (tak teď mám dilema, zda udělat odkaz na Pikeovu povídku, která se však jmenuje Podivná věštba, nebo na Xallivariovu kritiku se zmíněným názvem Podivnej pokus - pozn. Nicka)a jestli si vzal aspoň něco z toho, co jsem mu minule vyčítal, k srdci.

Blížila se půlnoc. Věc zcela jistě nemnoho zajímavá. Kdyby se ovšem, počínaje dnešní půlnocí, nezačaly utvářet nové dějiny světa, planety Země a možná i Vesmíru.

Tak tenhle megalomanskej úvod mně vyloženě nevzal. Ani tak ne kvůli tomu, že povídky o tom, jak nám zas jednou vyhynulo lidstvo mě jaksi neberou obecně. Možná proto, že je jich všude víc než je zdrávo (např. jenom na AAAgames jsem našel tři!!!) a člověk z nich má pak pocit, že jestli svět nenatáhne do pěti minut brka, tak je něco špatně. Ale hlavně kvůli tomu, že za celou tou apokalypsou protentokrát stojí(?!) ryby. A i když existujou i takový, kterým se říká létající, tak to určitě není kvůli letům do vesmíru. Doporučuju zůstat ploutvema na zemi, Pikeu (Jak se to vlastně skloňuje? Podle vzoru Pikachu?). Tohle ale není ani zdaleka jediná nelogičnost, kterou nám Pike naservíroval. Vezmu to pěkně od začátku a budu je vyvracet jednu po druhý. Radši na základě citací originálu, kdyby se chtěl náhodou učit od toho ubožáka Speedyho a blekotat něco nesouvislýho o objektivitě (ubožák Speedy je termín používaný v redakci AAA Games pouze zřídka a nevyjadřuje názor redakce, pouze její určité přesně definovatelné části, přesto jsem nechtěla do článku zasahovat cenzurou -pozn. Nicka).

To byla chvíle od které se začal počítat rok 2010.

Tohle si zapamatujte. Bude to později důležitý.

Na oběžné dráze Země právě jedna z telekomunikačních družic, přenášejících televizní signál z jednoho konce světa na druhý, zachytila nevelké těleso, které se kolem ní prohnalo velkou rychlostí.(pro zdůraznění nesmyslnosti) Je čistě možné, že neveliký asteroid, kterých každý den proletí a následně shoří v atmosféře stovky, by družice ani nezpozorovala. Kámen o průměru zhruba 4,5 metrů, družici však minul jen o necelého půl kilometru. Nadpozemská rychlost, kterou se hnal k zemskému povrchu, měla i na takovou vzdálenost svůj účinek. Poškodil družici, obíhající kolem Země, a na několik málo minut vyhodil signál, který přenášela.

Já nevím, ale myslím si, že si chtěl napsat průměr 4,5 km, protože jinak by mě uniklo, proč by měl družici vzrušovat shitek o velikosti 4,5 metru letící od ní půl kilometru??? A pro další nelogičnosti si zapamatujme 4,5 metru a nadpozemskou rychlost.

Divák u televizní obrazovky musel chvilkové šumění své televize nějak vydržet (tohle mi přijde taky jako pěkná pitomost, ale budiž, vypadá to pěkně). Kdyby jen věděl, co bylo jeho příčinou…
Jo, kdybys ty věděl něco o fyzice, Pikeu.

Asteroid prolétl atmosférou, ale celý neshořel. Jeho jádro, které bylo tak zmrzlé, že mělo i k teplotě tání polonia daleko, celé neshořelo. Část asteroidu se dostala přes atmosféru dál a čekala jí několik minut dlouhá cesta k zemskému povrchu, než dopadne…

Říká mu něco fyzika? I kdybych nevěděl, jak dál píše, že bylo jádro z vody a byla to kometa – to by byla ještě větší pitomost, ale i k tomu dojde, tak se se mnou zamysleme. Beru, že ve vesmíru je poměrně kláda, ale všeho z Mirkou, vemme tělísko, které letí nadpozemskou rychlostí, řekněme tak pětkrát rychleji než zvuk, a má nějakou tu kinetickou Energii ½ mv na druhou, z čehož plyne, že při rychlosti zvuku tak 1000km/h to je jen na v*v 25 000 000 J krát nějaká ta hmotnost dělená dvěma. Pak se tomu po chvilce přidá potenciální Energie nějaký to mgh, uznávám, že v tý výšce je malý g a chtělo by to poderivovat, ale to více méně nemá smysl, protože to tělísko bude tou dobou, jak by řekl trol Navážka moc moc moc moc moc moc … moc jednakrát vypařený a to i kdyby to bylo při teplotě, který ani polonium nevidělo!! Pro sicher kdyby začal žvatlat něco o hodně velkým zmražením, tak za prvé by mu to nepomohlo, protože, by se stejně vypařilo, průměr 4,5 metru, a za druhý nemůže mít teplotu nižší než ňákejch 0 K což je pokud se nepletu absolutní nula , a já se nepletu!

Z meteoru zbyla pouze malá část, jen kámen o pár centimetrech krychlových (nezbyla viz výše). Střet s zemskou atmosférou ho trochu zpomalil, ale stále se pohyboval dost velkou rychlostí.

Jak pak by se mu to asi podařilo, když tam za prvý není a za druhý ten vzduch by si moc nezahrál, při původní rychlosti pětinásobek rychlosti zvuku, by pár centimetrů krychlových, stále ještě nevíme, že vody, moc dlouho nevydržel. Řekněme, že vzduch byl hodně velkej frajer a zpomalil těleso na polovic, spodní odhad (zdůrazňuji spodním, hrubým spodním odhadem). Opět 1/2 mv*v, jen rychlost (a to opět hrubým odhadem, protože nepočítám gravitační zrychlení, který by si zahrálo a to pořádně s rychlostí) ti energii vytáhne na ubohých 6250 000 J + teď i mgh a zase se to vypaří asi tak za piko (nebo Pikeo?) sekundu!!

Rozpoznat padající těleso ještě před jeho dopadem bylo takřka nemožné.

Né, i kdyby to těleso na krásně proletělo až k hladině, tak by ho nikdo neviděl. Přeměny ňákejch 100 000 000 J v teplo si nikdo nevšimne. Viděl někdo třeba, jak nechali cíleně shořet Mir v atmosféře? Prakticky s nulovou počáteční rychlostí, pod co nejmenším úhlem letu a při co největším možným bržděním a viděli jsme všící krásnej ohňostroj .

Zkrátka se zčista jasna hladina v okruhu několika metrů náhle divoce rozstříkla a pod hladinu vnikl obrovskou rychlostí kámen z vesmíru, původce budoucího zhoubného zániku lidstva. Meteor klesal však stále dál. Teď ale zpomaloval stále výrazněji, jelikož odpor vody nebyl již tak zanedbatelný jako odpor vzduchu.

Zčista jasna, se rozstříkla hladina, jo jo jo to tak hladiny dělaj, kór když do nich padají meteory, který neexistujou.

Hloubka v této části moře byla zhruba 350 metrů. Kámen propadající se stále hlouběji do…

Myslíte si, že to byl kámen? Říká mu něco Tungošský meteor? Taková ta hračka v Rusku co polámala pár těch stromů? Jo tak ta ani nezvládla dopadnout a vypařila se nad povrchem, naštěstí pro lidstvo! Ale tohle byl kámen a ve vnitř byl led. Ten led vlastně ještě nevím, a rozvířil hladinu moře a pak se v klidu propadal a propadal…

…temnající se hloubky…

Úžasný slovo to „temnající se“, asi jeho vynález. Po fyzice chce asi obohatit i češtinu. Napadá mě jen jedno možný použití: Temnající se temno v Pikeově hlavě.

…zanedlouho dopadl na dno. Spíš se do dna zabořil. Neměl však již takovou kinetickou energii (ne tak kinetickou Energii už opravdu neměl), a tak se dostal jen kousíček pod vrchní vrstvu usazeného sedimentu (si snad dělá prdel, ne?). Okolo místa se vznesl malý bahnitý oblak, který hned nato slehl a usadil se zpět. Následně se pod vodou rozhostil opět klid. Tak posvátný, jaký tu do té doby panoval…(amen).Kdesi v hloubce 350 metrů se mezitím ze zbytku meteoru začaly odlamovat jeho části, které byly průletem atmosférou vážněji poškozeny. Obal komety…

Neměl to bejt náhodou meteor? Nevím, nevím, jestli to Pike ví, ale kometa a meteor není to samý. Někdo by mu to měl vysvětlit. Třeba na hře „Najdi deset rozdílů“.

…byl tvořen horninou neurčitého původu a složení

Já beru scifi, ale horniny to takhle běžně dělaj, že lítají atmosférou a schovávaj led. Hlavně ty horniny neurčitého původu…

Jádro bylo složeno z ledu. Ano, vody, H2O, což je ve vesmíru sloučenina více než vzácná. Jádro a vlastně celá kometa byla zmražena na teplotu, která byla úměrná několika tisíciletým ochlazováním v mezihvězdném prostoru. Trvalo poměrně dlouho, než se ledová část komety rozpustila a nabyla teploty okolní mořské vody. Rozpadl se skalnatý obal, jádro, které drželo tvar tělesa a několik desítek centimetrů pod písečným dnem se do okolí postupně začaly uvolňovat nebezpečné částice z ledového jádra.

Ano, jádro komety bylo z ledu, „tisíciletí ochlazován v mezihvězdném prostoru“, dal si třeba někdy do mrazáku maso? No a je celkem šumák jak dlouho necháš něco mrazit, poté co se srovnaj teploty (to moc dlouho netrvá) už nemůžeš víc mrazit. Zkusil on někdy přemejšlet? Asi už nemá cenu znovu podotýkat, že tam žádné těleso nebylo!!! Ale vidíte to, co vidím já? Myslím tím ledové jádro? Zná on teplotu tání ledu? A pak teplotu kondenzace, chcete-li vypaření? Asi ne, co? Voda je povětšinou to první, co ztratí meteor při průletu atmosférou. Ale to nic.

Byla sobota 17.6.2001 (?!!) asi půl roku po pádu meteoru (Tak co to teda nakonec bylo?!) se zhoubným virem.

To „asi“ si měl sokol odpustit, když někdo napíše přesně datum tak to není nejšťastnější.

Poki už dlouho přemýšlel nad tím, kdyby si do kajuty koupili malý magneťáček na kazety.

V roce 2010 v Itálii, přece jenom západní Evropa, magneťáček. Když píšu sci-fi, tak se vším všudy, minimálně DVD-áček.

Podobných ryb, jako mrtvá palamida, plavalo na tomto území stovky. Byly infikovány neznámým parazitem ze zbytků meteoru. Mikroskopičtí živočichové byli dokonale zmraženi po dlouhou dobu, kdy meteor putoval vesmírem. Trvalo asi půl roku než se jádro zcela rozpustilo.Vzhledem ke svým rozměrům si mezi molekulami vody mohou vybírat jen ty bez přídavné složky soli.

Měl ten člověk chemii? Ať si vezme sklenici vody, hodí do ní lžičku soli zamíchá a pak mu pučte elektronovej mikroskop a najde mi vodu bez přídavné složky soli!!!!

V policích měl poházené vlasce, rezavé háčky, sáčky, pytlíky, zmuchlance papírů, které počal hromadit na hromadu.

Opakování slov jako stylistická chyba tomuhle jedinci asi nic neříká, že?

Ryby, které se staly hostiteli mikroskopického parazita z vesmíru, postupem času navykly pocitu, že mohou žít i mimo vodu a počaly své nově nabyté výhody pudově využívat. Nyní ony ryby, které přenášely parazita od samého počátku, již skutečně vylézaly z vody. Jednak za potravou a skutečnost, že se oschlá kůže se šupinami, návratem do vody opět pokryje slizem, jim dávala nové možnosti životu na souši.

Ať žije Darwin, už vidím rybičky, jak si uvědomují, že mají nové výhody a pudově je využívají a to celý za měsíc. A jasně je napadne, že se jim oschlá kůže opět pokryje slizem. Su takhle rybou, plavu si v mooři a říkám si:
„To je dneska zase hezky, tak co budu dělat? Skočím na kafčo k Brázdům, a možná vlezu na břeh, protože si myslím, že se zase oslizím!“
Chlapec se asi díval na návrat Nema, co? Tak mu někdo vzkažte, že je to pohádka…

Je opravdu pozoruhodné, za jak krátkou dobu, se ryby adaptovaly suchozemským podmínkám. Proč se tak stalo, nevíme.

Tak jim pro sicher nebudeme dělat rozbor krve, to se v roce 2010 nenosí. My jen tak budem koukat jak loví kraby a ani by nás nenapadlo třebas nějakou tu rybku pitvat.

Toho pozdního léta roku 2001…

Nevím, jak vy, ale já jsem si tam žádnýho stroje času nevšim. Dokážu pochopit, že může bejt hezký, když si vymění místa jednička a nula, ale dokáže on pochopit, že se tím změní význam? Četl on to po sobě aspoň…jednou?

30.7.2001…(a to není naposled v textu, akorát naposled, co to uvádím) Viz výše. Sem jsem chtěl vložit krátkou úvahu na téma „Proč bychom si měli po sobě číst svá dílka (aspoň my, když už nikdo jinej) a kolik práce dá na počítači opravit dvě čísla. Ale pak jsem se na to vykašlal, protože i tak je tahle kritika dost dlouhá. Můžu já ale za to, že tam má tolik kravin?

Ochránci přírody sice zezačátku bojovali za životy decimovaných ryb, hned jak ale pochopili pravou podstatu věci, od protestů upustili.

Viděl někdo někdy ochránce přírody, kterej pochopil pravou podstatu věci?

Jen pár písmenek na závěr, protože už nemám čas ani chuť nad tímto dílkem přemýšlet! Přece jen mám lepší věci na práci…
Tedy Pike se předvedl v tom lepším světle. Jsem rád, že moje kritika způsobila, že píše dál a vyvaroval se některých chyb. Bohužel, tam má stále ještě strašnejch nelogičností, ale aspoň je to občas ke čtení. Rubriku Story sice nikterak neobohatí, ale ani nesníží! Po jeho Podivným pokusu a Rákosníčkovejch úletech (Myšlen Krteček – pozn. korektora) jí už asi nesníží nic! Pike našel své dno, tedy Podivnou věštbu, a teď už muže, doufám, jen stoupat a jednoho letního večera něco pěkného napsat!
Jen jedna rada: Nepokoušej se vymyslet nic, co by se blížilo znalostem fyziky a matiky a taky, prosím pěkně, žádný morální odkaz! Kuju pěkně, tehdy tvé dílo bude mít to, co potřebuje!
Zkus třeba fantazy.

Nicčin závěr aneb oficiální stanovisko redakce:

V naší redakci má každý na vše dosti výrazně odlišný názor, přesto se v důležitých věcech snažíme razit společnou politiku. S názory uvedenými v článku se ztotožňujeme z části (faktické chyby tam opravdu jsou), ale v tom případě je nasnadě otázka: "Proč jsme toto dílo uveřejnili?" Odpověď je jednoduchá. Protože velká část redakce si myslí, že je v určitých ohledech opravdu dobré (například se velice lehce čte a některé momenty stojí za zapamatování) a co se týká faktických chyb ... ty jsou v takzvané soft sci-fi nutným zlem i autoři světového kalibru (několik cen Nebula, či Hugo) se ve svých dílech dopouštěli a dopouštějí desítek chyb, které by jim vědci dozajista neodpustili. Ale například chyby s letopočty nám proklouzly přes naší korekturu.

Přesto, že jsi Pikea slušně zkritizoval, je ti vděčen za tak obsáhlé vypíchnutí chyb v jeho díle a bude se snažit pro příště zlepšit (snad tě potěší, že se sci-fi již nadobro skončil). A nakonec jsou ti vděční i čtenáři, poněvadž se u čtení tvého článku dozajista pobavili. Což znamená, že jediný, koho jsi naštval jsem já - to barvičkování písma mi zabralo opravdu dost času.

 

« Autor článku »

Xallivarius

 

X

 


Tématické články:


Xallivarius se za svojí dráhu kritika našeho časopisu opřel hned do několika děl. Nejprve zkritizoval Podivnou věštbu dílkem Podivnej pokus a poté se snažil napsat pochvalnou kritiku na Černou růži (i když příliš pochvalně nevyzněla). Tento článek je kritikou na Vodní invazi.