Nerad měním své plány, ale pro tentokrát jsem musel, donutilo mne k tomu hned několik okolností. Po dokončení prvního článku, který měl sloužit jako úvod do světa Star Treku, jsem se ihned pustil do psaní o konkrétních sériích, ale to by znamenalo další čtyři seriálové články, které by se zabývaly tématem, které (jak vyplynulo z nedávné ankety) naše čtenáře zas až tolik nezajímá. Přesto jsem neodolal pokušení téměř celou historii seriálového Star Treku shrnout způsobem, jakým se o něm příliš nepíše, jednak fanouškovským, ale rovněž přísně kritickým. Mé prsty se tedy roztančily po klávesách, aby vás zásobily novou várkou pravopisných chyb a překlepů. Kvůli značném rozsahu článku jsem měl v plánu jej rozdělit na dva přibližně stejné díly, ale pak jsem si řekl, že tato obrovitá stať může sloužit i jako zajímavý dárek k naší jubilejní 33. aktualizaci, a tak jsem jej nechal vcelku. Vám však doporučuji číst jej po částech, protože po takovéto koňské dávce blábolů by se složil nejeden otrlý posluchač Miloše Jakeše. 

Nemohl jsem se však rozhodnout, co mám vlastně na každé sérii rozebírat, a pak jsem si uvědomil, že postačí sdělit jen to nejdůležitější - několik slov o situaci, do které je naše posádka vržena a pak hlavně o postavách. Říkejte si, co chcete, třeba že Star Trek sledujete kvůli vysoké sci-fistické úrovni (pak nemáte páru o tom, co je to SF), ale jednoznačná podobnost mezi anglickými výrazy space opera (typickým zástupcem tohoto žánru je právě ST) a soap opera (pořady přirovnatelné k telenovelám) mluví za sebe. Lidé se na 178 dílů Star Treku nedívají kvůli tomu, aby viděli nějaké nové technologie, ale kvůli tomu, aby omrkli svoje oblíbené postavy v akci. A proto jsem se rozhodl vytvořit vcelku unikátní výčet všech důležitých postav ze všech dosud dotočených řad Star Treku, který by vám měl také napomoci v orientaci v tomto světě. Rozhodl jsem se hrdiny dokonce známkovat, toto hodnocení se odvíjí většinou od hledisek relativně objektivních (originalita, scénáristická věrnost postavě...), ale popřít nemohu ani určitou míru subjektivity (sympatie, nátlak ostatních členů redakce...)

Star Trek: The Original Stories (1966-1969) - Předzvěst pro budoucnost

Star Trekovsá obec by se dala rozdělit na dva tábory. První tvrdí, že původní série je ta nejkvalitnější a další jsou jen její komerční a nepovedené kopie, ze kterých se vytratil odkaz, pro který si Star Trek zamilovali. Druzí pečlivě sledují příběhy Picarda a Sedmé z devíti, ale o TOS nemají ani páru, viděli pár dílů a odporné vizuální zpracování s nepříliš moderní výpravou je odradilo. Já nepatřím do žádné z těchto skupin, ale kdybych s měl vybrat tu, ve které bych měl strávit dovolenou, zvolím možnost číslo dva. To, co je vyčítáno TNG, Voyageru či DS9 je povětšinou založeno na premise, že "všechno nové je špatné, nebo přinejmenším horší než předloha" - to je však ryze empiricky vyzkoumané pravidlo, ze kterého existují čestné výjimky. Na druhou stranu směrem k původní sérii by mohla být (a je) směřována řada výtek, které mají svoje opodstatnění, a jedinou obranou proti nim prosté konstatování - "vždyť je to legenda, tak ji to odpusťte". Ano, s tímto souhlasím, ale označení něčeho za legendu z toho lepší podívanou neudělá.

Kapitán Kirk: Tento počítač je vybaven zvukovým senzorem, který může snímat zvuky. Instalací zesilovače můžeme tuto schopnost zvýšit do řádu jedna na čtvrtou.

Pojďme se tedy na to podívat od píky. Gene Roddenberry začal s ideou a to bylo tak všechno, co měl. Neměl propracovaný vesmír, neměl přesnou představu o ději, chtěl jen vytvořit svět, kterým bude proplouvat hrdinná posádka, čelit neznámým nebezpečím a vychovávat svým přístupem diváctvo. Kýč? Rozhodně, dokonalý! Pokud jste snad smýšleli o Star Treku někdy nějak jinak, tak jste dle mého skromného názoru mysleli špatně. Star Trek je totiž kýč umocněný častým klišé, na první sérii to jde obzvláště vidět, protože tam to tvůrci ještě neuměli úspěšně maskovat. Základy jsou vystavěné pochybně (a dalo by se říci i špatně), protože nejsou ještě žádné bariéry stanovené pravidly vesmíru, které se brzy vytvoří a cokoliv mimo ně bude působit nepatřičně. Jsou to desítky a stovky případů, ale já vám předvedu jediný jako jasnou demonstraci. V prvním vysílaném díle (Kam se ještě žádný člověk nevydal/Where No Man Has Gone Before) se totiž Enterprise snaží dostat ven z Galaxie. Pro "novodobého Star Trekistu" je to samozřejmě naprosto směšná představa, protože jen doletět k okraji by tehdejší lodi trvalo desítky, možná i stovky let. A myslíte si, že na vás ve druhém díle vybafnou klingoni a ve čtvrtém romulani? Ale kdeže! Pochybuji, že je měl drahý Roddenberry v době začátku natáčení seriálu vymyšlené. Na začátku seriálu například nepadne o žádné Federaci planet slovo a důstojníci mají na výšivkách plantu Zemi. Na druhou stranu se v tomto ohledu projevuje značná schopnost improvizace a rozvíjející se virtuozita v kamuflování sporných momentů (která však nestačí na projekt takových rozměrů). Znovu uvedu příklad, který se bude týkat neúspěšného pilotního dílu Klec/The Cage. Myslíte si, že tvůrci byli nucení kvůli faktu, že až na Sopcka v něm vystupovala úplně jiná posádka než ve zbytku seriálu, tento díl zahodit? Co vás nemá! Rozstříhali jej, doplnili příběhem ze "současnosti" a udělali z něj dvojdíl, který je mimochodem dosti zdařilý.

Kvalita dílů je rozmanitá jako Kelvinova teplotní stupnice (která má tu výhodu, že ať děláte co děláte, nedostanete se do záporných hodnot). Některé jsou téměř ve všech ohledech skvělé, na jiné je hanba se dívat a zbytek (většina) dnes zaujme asi opravdu jen trekkies. Ale abychom už popojeli, rozebereme si tři postavy z TOS a valíme dál. V tomto jediném případě jsem se rozhodl nepopisovat všechny charaktery, protože kromě tří centrálních jsou všechny takové ... příliš papundeklové. Scotty je charakteristický tím, že je inženýr a Skot. Sulu tím, že je Filipínec/ Japonec a kormidelník a Uhura si asi vytáhla černého Petra, protože je její vlastností to, že je černá. A tak bych mohl pokračovat, ostatní vlastnosti jsou buď nevýrazné, nebo se dynamicky mění dle potřeb scénáristy. Teorie, že nejdůležitější ze všeho je naše známé trio je podpořena i faktem, že v asi 80% záběrů (nikoliv scén, ale záběrů kamery!) uvidíte kapitána Kirka, Spocka či McCoye, většinou však nikoliv jednotlivě, ale ve dvojicích či celistvém uskupení.

>>>Hlavní postavy TOS

Hodnocení postavy: 4/8

James T. Kirk

Kapitán, který nikdy nebude překonán. Kam se hrabe Picard? Nemo je v nedohlednu ... I kdyby jej kdokoliv jakkoliv převýšil James T. Kirk bude první (tedy hned po Christopehru Pikovi, který však nedostal šanci). Za svoji popularitu vděčí svému luznému zjevu, odvaze, citovosti, humánním hodnotám, sebevědomí a houfu povolných ženštin, které v seriálu přitahoval jako magnet a které byly díky tedy módním velice krátce střiženým sukním příjemným spočinutím zraku každého fanouška ... Star Treku. Postupně se z toho stala taková rutina, Enterprise se dostane k planetě, nalezne problém, vyřeší jej, Kirk si dá francouzáka s nějakou dívčinou a všichni letí spokojeně dál zachraňovat další světy a oslintávat další luzné děvy.

5ekl bych, že se příliš nespletu, kdybych Kirka označil za předobraz Williama Thomase Rikera, který se odlišuje snad jen bradkou a hodností. Jinak (v porovnání s ostatními kapitány) si bere Kirk všechno příliš osobně, vše jej zdrtí, je to zkrátka takový citlivka.

Hodnocení postavy: 5/8

Spock

Napůl vulkánec (vulkanian či vulkán, vždy se této zajímavé rase říká trochu nějak jinak), napůl člověk se stal prvním důstojníkem Enterprise a je suverénně nejlepší postavou série. Je pratátou všech unikátních postav. V jeho mysli svádí nekonečný boj city s logikou, Spock si vybral analytické myšlení, a tudíž v naprosté převaze případů chová jako přemýšlející stroj - chladný a necitelný. Avšak když jej jeho lidská půlka přemůže (což se naštěstí nesává často), stane se z něj ufňukanec srovnatelný se sedmiletou holčičkou, která si rozbila koleno. To je samozřejmě zavádějící, protože dle oficiálního stanoviska tvůrců Star Treku jsou vulkáni dokonce mnohem citovější než lidé, pouze svoje touhy a strachy umí skvěle ovládat (či potlačovat? v tom se asi producenti nikdy neshodnou). V tomto případě je jakýkoliv handicap v podobě lidského původu zavádějící. Někteří označují vnitřní boje Spocka za nejzajímavější části TOS ... možná pro někoho, mne pohled na někoho, kdo pravděpodobně dlouho čeká na uvolnění toalety nikterak světový nepřipadá. 

Spock jakožto jediný mimozemšťan na palubě vykazuje mnoho zajímavých vlastností, které byly později přisouzeny jeho rase - je to telepat, neobvykle fyzicky silný, dlouhověký a hrozivě přesný ve své logice.

Hodnocení postavy: 3/8

Leonard McCoy

Doktor. To je dokonale výstižná charakteristika této postavy. Jeho hlavním zájmem je zdraví celé posádky, což z něj dělá člověka neobvykle citlivého k (nejen) lidskému utrpení. A to jsme už u základního sporu charakteristického pro TOS. Na jedné straně barikády stojí doktorovo vroucí srdce bijící pro všechny živé tvory, na té druhé nalézáme Spockův mozek neúprosně logický schopný mluvit o lidských ztrátách (pokud jsou nevyhnutelné) stejným tónem, kterým si objednává večeři. Neustálé špičkování mezi Kostrou a Spockem (ze své podstaty nevulkánské) je symbolem TOS stejně jako Geordi učící Data vtipkovat je scéna typická pro TNG. Přestože si neodpustí jediný sarkasmus, diváci moc dobře vědí, že mezi nimi panuje respekt a snad i přátelství. A když už jsme u toho ... ve sporu city versus logika mozek většinou prohrává.

Výsledné hodnocení 3/8 je důsledkem a důkazem toho, že jsem si nedovolil známkovat TOS tak přísně jako ostatní (modernější) série, přeci jen musíme brát v potaz, že tady se Startrekovské archetypy a klišé rodily ... můžete sice namítnout, že se nápadně podobají archetypům a klišé úplně obyčejným vyskytujícím se všude jinde, ale já vás musím setřít nelogickým argumentem ... nekopejte do dědečka!

Není to zářivý kus kinematografického klenotu a jako každý kýč nám původní ST tak trochu zestárl, ale v každém případě je dobře, že tady je, už jen proto, že bez něj by nebylo rodu Picardů ani rasy cardassianů. Ne všem se sice tento seriál bude líbit, ale mnozí by za těchto 80 příběhů prodali svoje zuby a nám ostatním neuškodí. V žádném případě by však neměly sloužit pro první kontakt,  toto setkání  by mohlo vést k mylné představě o zbytku kultu a budoucím rozhodnutí o nenavázání dalších styků či v horším případě k válce. A to si jako správné Federační gumy přeci nepřejeme.

Star Trek: The Next Generation (1987-1994) - Znovu a lépe

Nová generace přináší přesně to, co bychom si mohli slibovat od jejího názvu. Lidé jsou jiní, koncept stejný, problémy podobné a filmařské umění asi lepší asi o 300%, což dokazuje hned úvod prvního dílu. Nicméně když si pustíme některý z ranných dílů TNG a srovnáme jej s těmi nejnovějšími z roku 1994, tak musíme jen smeknout klobouk nad pořádným pokrokem, který za sedm let filmaři udělali jak na poli filmových efektů, tak po stránce "obyčejné" filmařiny. Někteří TNG považují oproti původní sérii za nechutně komerční. Tenhle pojem my vždycky dělal problémy, ale pokud to znamená, že je hezčí a promyšlenější, tak ať žije komerce!

Díl první a druhý: Setkání u Farpointu

Téměř dvacet let očekávaná první epizoda další řady přilepila k obrazovkám tisíce fanoušků, kteří rozhodně nebyly zklamáni. Už prvními dvaceti vteřinami úvodní epizody dali autoři jasně najevo, že nový Star Trek přináší vedle již dříve prezentovaných kvalit i naprostou novinku ... filmařské umění. TOS (původní série) byla v porovnání s ostatními seriály šedesátých let průměrná, ale když to srovnáme s TNG, tak řádění Kirka se Spockem vypadá jako zdařilejší amatérský počin. Ony první momenty, kdy (hned po povinném pohledu na novou Enterprise, která vypadá velice pěkně) plešoun Picard vystupuje ze tmy a světlo se mu odráží od naleštěné kebule, naznačují, že tentokrát se bude mnohem více hrát "na efetk" a "na city". A jestli ne více, tak zdařileji.

Je rok 2363 a zbrusu nová Enterprise vyráží na svojí první misi, jde vyjednat s obyvateli Deneth 4 využívání stanice Farpoint, kterou postavili za velice krátkou dobu a která leží na samotném okraji doposud prozkoumaného vesmíru. Na cestě tam je však zastaví snad všemocná bytost Q, která lidi obviňuje z toho, že jsou barbarská rasa, a tudíž nemají co dělat tak daleko od své rodné planety. Jako důkaz obžalobě bohatě postačí celá dlouhá lidská historie naplněná bitvami a krví. Picard však svojí bryskní logikou obhájí, že lidé se od té doby hodně vyvinuli a už nejsou tím, čím bývali. K mému překvapení však nepadne argument typu "Jestli my jsme barbaři, tak co jsou klingoni?". Ale to by na důstojníky Hvězdné flotily bylo asi příliš nemorální (zvlášť když mají jednoho klingona na palubě). Q tedy dává posádce Enterprise šanci a jejich jedinou nadějí je rozřešit tajemství stanice Farpoint. Jaktože byla tak rychle postavena? Proč se na ní stále dějí podivné (ale vcelku příjemné) věci.

V těchto dvou epizodách se stane několik událostí důležitých pro další příběh. Na loď nastoupí první důstojník Riker a další důležití členové posádky. Už v této části seriálu se vcelku jasně vybarvují. Seznámíme se také s mnohými novými prvky (přece jen jsme o sto let dál, než v předchozí sérii), takže zajdeme na prohlídku simulátoru a budeme svědky nouzového odloučení bojového modulu (disk s většinou posádky se oddělí od spodní části lodi, kde jsou uloženy prakticky všechny důležité části jako warpjádro, pohon ...). Stejně tak se už v prvním síle ukázalo, že autoři si i v nové řadě nebudou brát fyzikální zákony příliš k srdci a vědeckou mluvou se nechají pouze volně inspirovat. A tak i nadále zůstává mlhovina mlhou ve vesmíru. Co tam dělá není nikomu z předních astronomů příliš jasné.

A pointa tohoto dílu? Snad jsme si nemysleli, že vám ji prozradím.

Datova óda na Flíčka:

Feliscatus, ty rozhodně jsi savec
endotermický čtyřnožec a od přírody dravec.
Tvé vizuální, čichové a sluchové smysly
jsou při lovu užitečném, jak si každý myslí.

Shledávám, že mne baví tvé subvokální oscilace,
čímž oplývá jen kočičí komunikace,
jež obchází tvou hédonistickou zálibu,
za rytmického srstihlazení k projevu lásky.

Ocas je nezbytností pro talent akrobata,
bylo by to k zlosti nemít ho natotata.
A když není ladnému kroku ku pomocí
často slouží k ilustraci stavu tvých emocí.

Ó Flíčku, tvé nálady, jež najevo mi dáváš
tak různé jsou, když usínáš a vstáváš.
I když nemáš rozum, Flíčku, a učení jde ti ztuha,
přes tohle vše tě mám za věrného a dobrého druha.

Koncept vlajkové hvězdné lodi zůstal nezměněn (opět Enterprise), až na to, že tentokrát se nevydává na dlouhou pětiletou cestu do nezmapovaného vesmíru, ale plní standardní (až téměř rutinní) mise Hvězdné flotily. Jelikož nám zcela chybí hlavní dějová linie, o to větší důraz je kladen na ty vedlejší, které jsou často spojeny s postavami, takže je ten správný čas se na to vrhnout.

>>>Hlavní postavy TNG

Hodnocení postavy: 6/8

Jean-Luc Picard

Jean-Luc není zrovna prototypem poctivého služebníčka. Předpisy a příkazy Hvězdné flotily jsou pro něj důležité, ale ne nejdůležitější. Překypuje energií, jeho rozhodnutí jsou pevná a nezvratná. V celém seriálu působí celistvě a jeho postava je jedna z mála, která se téměř vůbec nevyvíjí. To, že do jeho rukou svěřili vlajkovou loď Federace leccos vypovídá, ale to nemění nic na tom, že kvůli své osobní morálce, kterou staví nad příkazy páprdů z Flotily je nejednou osina v zadku. Přesto mu je nabídnuto místo rektora Akademie, které však odmítá. Za svojí výraznost a charisma vděčí z velké části svému představiteli, kterým je člen královské Shakespearovské společnosti Patrick Stewart.

Nejzajímavější díl věnovaný téměř výhradně Picardovi je dost možná "Inner light", který dostal cenu Hugo za nejlepší film roku 1993. Naopak v mých očích kapitán klesl po shlédnutí dílu Kapitánova dovolená.

Hodnocení postavy: 4/8

William Thomas Riker

Mladý, dravý, charismatický, tak by se dal popsat první důstojník Riker, když poprvé vstoupil na palubu Enterprise. Časem se změnil, nechal si narůst vousy a opustil svůj plán, který z něj měl udělat nejmladšího kapitána v historii Hvězdné Flotily (nejmladší byl Kirk). To z veliké části předurčovalo jeho charakteristiky - pan vzorňák. Když mu je nabídnuto velení lodi, odmítá, aby mohl zůstat na Enterprise. Kdysi to táhl s Deannou Troi, ale kvůli kariéře to muselo skončit a teď když slouží na jedné lodi, je jejich vztah tak trošku ... zvláštní. Jedna z méně výrazných vedlejších dějových linií je jeho vztah s otcem. Hned několik epizod také staví na zápletce "Tak si Riker zase jednu nabalil a ono se to nepovedlo (byla to svině/hermafrodit ...)."

Hodně zajímavý je díl, kdy Riker objeví svého dvojníka, který vznikl před lety při transportní nehodě. Tento muž se (jak se dozvíme v DP9) odvátí od Flotily a přikvačí na pomoc Maquistů.

Hodnocení postavy: 8/8

Dat

Unikum TNG. Android vzhledem podobný člověku, který se snaží lidem přiblížit i v jiných ohledech, byť v mnohém je lepší, než humanoidi. Je silnější, inteligentnější a jeho paměť je takřka neomezená. Jedná logicky, čímž supluje roli vulkánce, kterého na lodi nenajdete. Krom toho, že je druhým důstojníkem, je i vědecký důstojník. V mnoha epizodách se na pozadí hlavní záplatky dozvídáme, jak se zase chtěl Dat přiblížit lidem (pořídil si kočku, začal hrát divadlo ...), jen občas vystupuje tato snaha na pozici hlavní události dílu, například když si Dat nabalil ženskou:-). Dat je jediný android ve službách Hvězdné flotily, což vede k zajímavým precedentům (Je majetkem Flotily? Je to živý tvor?).

Kolem Data se točí hned několik dějových linií, které se povětšinou týkají jeho původu, jeho tvůrce profesora Sunga, jeho bratra Lora (který je mu na vlas podobný, ale až příliš se podobá lidem, i v jejich prohnanosti) a jemu podobných.

Hodnocení postavy: 3/8

Worf

Klingon, který po Tashe Jarové převzal funkci velitele bezpečnosti. Tyto dvě charakteristiky vedou k tomu, že on je vždy ten, kdo při probírání alternativ řešení problému vždy navrhuje rozstřílet to, ať už je to cokoliv. Je plně oddaný své práci, které věnuje všechen svůj čas. Tuto jednoduchou životní filosofii mu však rozboří jeho synáček Alexander, plod někdejší krátké lásky, který se dožaduje též jeho pozornosti. Ke konci seriálu to začíná pořádně jiskřit mezi ním a Deannou Troi, jak se jejich vztah vyvíjel dál se už nedovíme (naštěstí). Po natáčení TNG doslova přestoupil na DS9.

U této postavy nebudu uvádět žádný vyloženě podařený díl, jehož hlavní osobou by byla, poněvadž si myslím, že takový neexistuje, zápletky kolem Worfa jsou povětšinou banální, čestnou výjimku tvoří díly pojednávající o Klingonské říši a jejich problémech, do centra dění se dostáváme právě díky "makrohlavě - mikromozku", jak klingona výstižně nazval Q.

Hodnocení postavy: 3/8

Geordi LaForge

Zpočátku seriálu to byla taková výrazně plochá postavička s nálepkou "já jsem slepej a snažím se být vtipnej." Později se z Geordiho vyvine plnohodnotný (i když tuctový) charakter. Jeho místo na lodi je strojovna, o jejíž bezproblémový chod se stará. Jeho charakteristiky jsou rozvíjeny hlavně v konfrontaci s Datem, který je jeho nejlepší přítel. V simulátoru si často hrají na Sharlocka Holmese a Dr. Watsona. Jeho slepotu a vizor scénáristé využili do mrtě. Například v epizodě, kdy mu skrz připojení vizoru k nervové soustavě romulané vymývali mozek.

Na Geordim je už jasně vidět zoufalé volání o pomoc - "Potřebujeme něco nového", klasický flotilácký charakter extra morální, super geniální a naprosto loajální se už tak trochu ohrál, v TNG jich však ještě najdeme neobvyklou koncentraci.

Hodnocení postavy: 4/8

Deanna Troi

Lodní poradkyně, která má sama svých problémů dost. Pro mnohé mladé diváky se hlavní postavou TNG stala právě ona. Vedle znalostí psychologie využívá při své práci i další a ještě mocnější zbraň - telepatii. Je totiž napůl betazoid. Kromě šatů, účesů a šíleně tlusté vrstvy make-upu mění také své partnery. Od Rikera po Worfa je cesta lemována skalpy. Vedle toho si také řeší své vlastní rodinné problémy. Kromě paní psycho má také nálepku slečny křehké, poněvadž ji více než kohokoliv jiného vidíme v agónii, protože otevřela svojí mysl obrovskému zlu/nenávisti/žalu atd.

Klan Troi se velice nenápadně vetřel hned do třech sérii Star Treku. V TNG je Deanna jednou z hlavních postav, ve Voyageru se mihne jako osobní konzultantka Reginalda Barkleyho (introverního a neurotického génia) a nakonec v DS9 se několikrát objeví její matka Lwaxana, s níž měla dcerka dost potíží už na Enterprise.

Hodnocení postavy: 2/8

Beverly Crasherová

Paní doktorka. Nejenže zajímavostí svého charakteru nesahá ani po paty Doktorovi z Voyageru a ani po kolena Kostře z TOS, ale největší potupa je to, že snese srovnání s doktorkou Fraiserovou ze Star Gate. Ničím nevyniká, ničím nepřekvapí. Celou dobu to tak napůl táhne s kapitánem Picardem (oba by se definovali jako velice blízké přátele). V jedné alternativní budoucnosti si jej dokonce vezme (a rozvede se). O svého muže přišla právě pod Picardovým velením. Autoři se tuto postavu snažili oživit "zajímavou" rodinnou historií, ale moc jim to nevyšlo.

Zajímavý díl s Beverly? To si snad děláte srandu! Tedy zajímavých by se našlo více, ale u žádného nestojí za to trávit čas:-).

Hodnocení postavy: 4/8

Tasha Jarová

Další pěkná tvářička, tentokrát vymezená charakteristikami "já jsem tvrdá holka, protože jsem měla tvrdé dětství". Na Enterprise nastoupila jako velitel bezpečnosti, ale už v první třetině seriálu umírá, což zásadně zredukuje její vystupování v dalších dílech. I když její charakter není zas až tak mělký, mnohem zajímavější je využití mrtvé postavy. Mohl bych to definovat i tak, že se stala zajímavou až potom, co zemřela, ale to by znělo příliš urážlivě, byť by to nebylo daleko od pravdy. Kdykoliv si od té doby totiž scénáristé hráli s paralelními vesmíry, časovými paradoxy a podobně, tak tam šupli Tashu, aby potěšili pravidelné diváky. A opravdu se jim to povedlo ... tedy tím chci říci, že to bylo zdařilejší, než kdyby ji tam nedali.

Kdybych měl vyzdvihnout některou Tashinu vlastnost, tak by to byly její "milostné pletky" z Datem.

Hodnocení postavy: 1/8

Wesley Crasher

V naší redakci si vysloužil pejorativní pojmenování "mladej Beverly", které ho do jisté míry vystihuje, alespoň co se plochosti charakteru týká. Je synáčkem paní doktorky, což mu zajišťuje menší protekci u kapitána. Tu však ani příliš nepotřebuje, poněvadž je přirozeně geniální, takže z hlavy a bez příslušného vzdělání zahanbuje svými nápady i profesionály s dlouholetou praxí. Přesto mé nemalé problémy dostat se na Akdemii, poněvadž tam berou jen ty nejlepší z nejlepších (ani Picarda tam napoprvé nevzali). V seriálu s menšími pauzami vystupuje téměř až do samotného konce, kdy opouští Enterprise i Akademii a míří se svým průvodcem cestovat po paralelních vesmírech, nebo něco takového, ani sami autoři pro to nenalezli vhodné pojmenování. Ať si tam chlapec zůstane, nám chybět nebude.

Hodnocení postavy: 6/8

Ro Larenová

V seriálu nevystupuje příliš často, ale to není ani zdaleka na škodu. Na Enterprise byla přidělena na jedinou misi a nikdo se s ní příliš nekamarádíčkoval, poněvadž její pověst ji předcházela. Na své poslední akci neuposlechla přímý rozkaz a v důsledku toho její kolegové zemřeli. Na oné jediné misi však prokáže svoje schopnosti i loajalitu, takže je ji kapitánem nabídnuto místo na Enterprise. Z toho lze jasně vyčíst, že to nebude nějaká vojenská guma, ale člověk s vlastním názorem, který se ho nebojí dát najevo. A pro ty, kteří to nepoznali z obrázku, Ro pochází z Bajoru, což potěší hlavně fanoušky v té době již natáčené DS9.

Závěrem by se hodil nějaký pěkný result, pak jej tedy máte mít. TNG je rozhodně nejlepší "klasickou" sérií Star Treku (rozuměj hlavní záplatka spojena s lodí, která putuje do míst, kam se ještě nikdo nevydal). Oproti Kirkovi nabízí více filmařského umění a Janewayovou zase trumfuje jednoduše po stránce scénáře a záletek jednotlivých dílů, řekněme, že z celkového počtu 178 jich stojí za zkouknutí asi sto, ale pravý trekkies stejně už všechny viděl dvakrát a ostatní jen ohrnují nosy.

Star Trek: Voyager (1994-2001) - Do tramtárie a zpět za pár let (a 178 dílů)

Do Voyageru se pustil jen mírně pozměněný tým, který stál za TNG, takže o zkušenosti nebyla nouze. Spolu s novým konceptem a možností využívat stále lepších a lepších speciálních efektů o až neslušně vysokém rozpočtu ni nemluvě vše naznačovalo veliký úspěch. Nebudu se kličkovat mezi bengálskými ohni, Voyager je obecně považován za s přehledem nejhorší sérii ST (na staříka TOS se hledí jako na zakladatele, který je téměř nedotknutelný, takže i když se na něj nikdo nedívá, málokoho se o něj otírá). Proti tomuto tvrzení bych se velice rád ohradil, poněvadž právě Voyager byl prvním, co jsem z "Cesty ke hvězdám" zahlédl a ze mne k ST, ale ono to tak nějak nejde. Přestože má Voyager své kvality a v některých ohledech vyniká nad všemi ostatními (i když oněch superlativů není popravdě zas tak moc), v celkovém součtu se umisťuje až za svého největšího rivala TNG. Pojďme se ale raději už mrknout na děj.

Díl první a druhý: Ochránce

První část je pro Voyager naprosto zásadní. Vše se točí kolem maqustické lodi, která se ztratila kdesi v Beathlands. Hvězdná flotila by se o ni příliš nezajímala, poněvadž Beathlands je útočištěm těchto lidí, kteří se navzdory přímým rozkazům Federace rozhodli vzít spravedlnost do svých rukou a bojovat proti Cardasii o svoje domovy. Jenomže na této konkrétní lodi byl jako špión nasazen poručík Tuvok, který už propásl několik termínů pravidelného hlášení, což není u vulkánce obvyklé. Voyager, zbrusu nová loď třídy Interpid se zbrusu novým kapitánem na palubě jej ze základny Deep Space Nine vyráží hledat. Na své palubě má kromě standardní posádky ještě Toma Parise, který udělal chybu, zběhl k Maqustům, zradil Maquisty a ještě nedávno tvrdl ve vězení, kapitán (jak se nepřechýleně překládá) mu nabídla místo na lodi, a poněvadž věznice nejsou ani ve 24. století nikterak skvělá místa pro život, Paris přijímá.

Posádku Fererační lodi však postihne ten samý osud, který potkal maquisty - zvláštní technologií byla i s Voyagrem přesunuta na druhý konec Galaxie - do delta kvadrantu. Po typicky seriálových peripetiích se dozvídáme, že za vším stojí bytost zvaná Ochránce, která je neobyčejně mocná a libuje si ve pseudofilozofických disputacích a náznacích. Brzy se obě lodě potají a začnou spolupracovat. Potkají nepříliš přátelské geisony, kteří jsou slabým odvarem z klingonů a bezbranné okampy, které Ochránce ... ochraňuje. V záchvěvu federační morálnosti se rozhodne kapitán Janewayová po Ochráncově smrti zničit jeho stanici, která je jejich jedinou nadějí na návrat a to jen kvůli tomu, aby oddálila vyhlazení okampů o pár let. Je to sice úplná blbost, ale buď, federační guma je federační guma, ale fakt, že se maquisté mohli přetrhnout, aby Voyageru v jeho misi pomohli a dokonce kvůli ní zničili svojí jedinou loď, dělá z prvního dílu nepovedenou pohádku pro děti. Úvod série se skutečně nikterak extra nevyvedl, důvod vidím ve scénáři, který napsali samotní producenti, pravděpodobně aby vtiskly celé sérii styl, který zamýšleli.

Důležité však je, že díky těmto škatulatům se palubě Voyageru nachází pouze tři typické "flotilácké" charaktery (Kathryn, Tuvok a Kim). Scénáristé však tuto hozenou rukavici nedokázali popadnout, takže do této kolonky brzy spadly ještě další tři (Chakotay, Paris a B'Ellana). Ano, už je ten správný čas si o jednotlivých aktérech povědět trochu víc.

>>>Hlavní postavy Voyageru

Hodnocení postavy: 2/8

Kathryn Janeway

Tato osůbka silně zapůsobila na naše emocionální cítění. Někteří z naší redakce to vyřešili tak, že se odvraceli kdykoliv se objevila v záběru, jiní si i zacpávali uši a někteří se právě kvůli ní na Voyagera raději ani nedívali. Zatímco kapitán Picard se rozhoduje dle svých morálních zásad (vytvořených na základě studia a služby u Hvězdné flotily), Janewayka hapruje mezi až dogmatickým dodržováním směrnic Hvězdné Flotily a jednáním na základě svých emocionálních a intuitivních dohadů. Její postava se téměř nevyvíjí, těžko říci, zda je to zápor nebo klad. Asi třetina všeho co říká na rovině morálky a etiky (což je její oblíbené téma) je nesmysl a zbývající dvě třetiny jsou bláboly. Občas si zajde do simulátoru zahrát si roli v nějakém holorománu, čímž ztrácí na váženosti, a všeho všudy nemá žádnou charakteristickou vlastnost ni zálibu. Její postava je asi ve dvou dílech napsaná zajímavě a postavená do zvláštního světla, ale to je tak všechno. Zvlášť paradoxní je její zbabělé utíkání k "morálním hodnotám", kvůli nimž obhajuje svá špatná rozhodnutí a následné popírání těchto hodnot v jiné situaci. Přesto se jako ostatní Star Trekovští kapitáni ve výsledném hodnocení nikdy nemýlí.

Hodnocení postavy: 4/8

Chakotay

Nepříliš výrazný charakter, pro nějž je typicko označení "ten druhý". Jako první důstojník má s kapitánem občasné spory a v nejednom díle to vypadá, jako by po ni vyjížděl. Jeho útoky kapitán odráží díky svým "morálním hodnotám". Do celé série vnáší trošku mysticismu, poněvadž vyučuje kapitána meditativním postupům svého lidu. maquisté jsou tak asi jediným pár let trvajícím militaristickým odbojem s po staletí vyvíjenou spiritualitou v celém vesmíru.

Z počátku je nucen bojovat "za svoje lidi", ale po zařazení maquistů do posádky jeho role končí a charakter zapadá z velké části i proto, že Kathryn si svoje výsadky povětšinou vede sama. Na úplném sklonku série si začne se Sedmou z devíti.

Hodnocení postavy: 5/8

 

Tuvok

První pravý a nefalšovaný vulkánec (či vulkán, jak chcete), který se kdy stal hlavní postavou některé ze sérií Star Treku. S je spojena další řada informaci o této zajímavé kultuře, ve které se nejeden trekkies zhlédl. Kromě toho, že je to vulkán, nemá žádnou jinou charakteristickou vlastnost. Jeho logika je neúprosná (když měl scénárista dobrý den), minulost zajímavá, telepatické schopnosti užitečné a jednání občas poněkud prapodivné.

Tak třeba v jednom díle se postavil proti vůli kapitána a za jejími zády provedl obchod, který ona nechtěla udělat (což výrazně koliduje s jinými díly, kdy staví vulkánci hodnoty Hvězdné flotily nad logiku a jejich jednání se omezuje na "morální" - například údajně nikdy nelžou). To by se dalo ještě akceptovat, ale scéna, kdy mu Janewayová nadává jako malému spratkovi, který rozbil okno, a on div neklopí oči k zemi a slibuje, že se to už nikdy nestane, mi přijde poněkud trapná.

Jeho smysl pro logiku a chladnou věcnost často vyniká v kontrastu s neodůvodněným veselím Neelixe, který je nezřídkakdy vulkánovi osinou v zadku, protože se snaží vetřít do jeho přízně. To je velice pěkně vidět v dílu Tuvix.

Hodnocení postavy: 3/8

Harry Kim

Zelnáč. Toť hodnocení a charakteristika Harryho Kima. Rovněž velice přiléhavě jej nazvala B'Ellanna Torresová, která jej oslovovala v prvním díle Flotilo. Kim je přímo zosobněním standardního flotiláckého typu. Je to jedináček řádně fixovaný na rodiče, na Akademii si vedl výborně, morální hodnoty, které mu byly vtisknuty jsou pro něj velice důležité, dokud jej nezačnou omezovat atakdále atakdále. Je to chlapec nesmělý a podlézavý, má problémy se ženami (jednou se zamiluje do hologramu, podruhé do borga ...). Přestože se ambiciózní Harry přerodí během dlouhé cesty domů v sebevědomého důstojníka, který zná svojí hodnotu, není to na něm vůbec vidět, tedy kromě jediného dílu, kdy to řekne dle pravidla - co nedokážeš zahrát dost zřetelně, to divákovi pověz.

Hodnocení postavy: 5/8

Tom Paris

Zpočátku se jeví jako hodně zajímavá postavička, které pojem charakter a loajalita mnoho neříká. Jak lze předpokládat, z toho jej pobyt na Voyageru vcelku brzy vyléčí, ale i tak se občas objeví problém, ne který nezareaguje tak, jak by důstojník Hvězdné flotily měl, což z něj činí sympaťáka a za což je dořváván (a jednou i degradován) kapitánem. I když se z něho ke konci vyklube vcelku hodný kluk, stále mu ještě zůstane vcelku pestrá paleta unikátních vlastností. V první řadě je to egocentrik jako hrom a v té druhé se zabývá programováním holografických prostředí, takže posádce vytvoří příjemnou potemnělou hospůdku, ve které si může zavzpomínat na Zemi, a sám se oddává hrátkám jako kapitán Proton, což je ztělesnění sci-fistického superhrdiny z komiksů první poloviny 20. století. Je hodně uvolněný až lehkovážný, snad trochu i sukničkář. Jeho nejlepším přítelem je Harry Kim, zato nepříliš lehce se snáší s Doktorem, poněvadž je mu nucen dělat zdravotní sestru.

Hodnocení postavy: 3/8

B'Ellanna Torresová

Šéfinženýr, napůl klingon a původem maquista - toť tři charakteristiky, na které se nanáší celá B'Ellanina osobnost. Jakožto šéfinženýr je naprosto geniální a to i přestože Akademii Hvězdné flotily nedostudovala. Jakožto maquista se zpočátku obtížně začleňuje do posádky a ne vždy souhlasí s kapitánem a jakožto půlklingon jest nevyrovnaná, vznětlivá a často rozpolcená. Hned několik dílů se zabývá její minulostí a jsou to části značně podprůměrné.

Nicméně křivdil bych ji, kdybych tvrdil, že může zaujmout jen pěknou tvářičkou. Oproti Geordimu z TNG má mnohem ucelenější charakter, zato je zde ale cítit pach nevyužitého unika (byť malého). A ještě jedna informace, druhou polovinu seriálu to táhne s Tomem Parisem a vcelku jim to spolu sluší. Tím myslím jen to, že ze všech Star Trekovských dvojic mají asi nejblíže k reálu.

Hodnocení postavy: 8/8

Doktor

Originál, který dle mého názoru snese srovnání i s Datem a tato paralela není vůbec od věci, poněvadž oba dva - jak Dat, tak i Doktor jsou umělé formy života stvořené člověkem a oba dva mají problémy s asimilováním se ve společnosti. Doktor je totiž PZH (pohotovostní zdravotnický holoprogram), který je naprogramován k tomu, aby krátce vypomohl při akutním nedostatku zdravotnických pracovníků. Jak všichni asi tuší, bude tato výpomoc delší než krátká, takže se Doktor během 178 dílů bude vyrovnávat se svojí holografickou podstatou, na kterou je náležitě pyšný, zvláště poté co získá mobilní emitor, díky kterému se může pohybovat prakticky kdekoliv.

Zatímco Dat se neúspěšně snažil simulovat lidské chování, je Doktor člověk se vším všudy, poněvadž vzniknul na základě scanu mozku jeho tvůrce, takže převzal všechny jeho vlastnosti (a vědomosti mu byly přidány), kterým jasně dominuje dobře znatelná arogance a sebestřednost. V závěru je (stejně jako u Data) řešena jeho podstata - Je to myslící bytost,n nebo jen snůška algoritmů? A stejně jako obyčejně scénáristé nic neřeknou na jisto.

Hodnocení postavy: 1/8

Neelix

Rasou talaxian, povoláním kecal. Takový je Neelix. Nepozornému divákovi může být tato osoba vcelku ukradená, zkušenější startrekozpytec však musí naříkat, co se to zase v jeho oblíbeném seriálu objevilo. Nejprve jsem si jej ani příliš nevšímal, ale později mne začal lézt na nervy a já pořád nemohl přijít na to proč. Až mi to jednou došlo ... Co by mě mělo asi přijít sympatické na člověku s obličejem podobným porci míchaných vajíček a charakterem podomního prodavače kožených bund kříženým s pojišťovákem? Asi nic. Na začátku to táhne s Kes (které je necelý rok, ale Federační zákony asi pro takové případy nemají specifická omezení), ale ta se s ním rozejde (není se čemu divit). Jeho funkce na lodi jsou: důstojník přes morálku (není důstojník a nikomu morálku nezvyšuje), kuchař (jeho žblichty nikdo nemá rád) a diplomat (který by měl mít podle tvůrců ST asi stejné schopnosti jako pojišťovák).

Přesto na jeho postavě najdu jeden výrazný klad. Často je konfrontován s Tuvokem, takže vedle něj vypadá vulkánská odměřenost a bezcitnost ještě o fous sympatičtěji. Ale přesto se Neelix suverénně umístil na dně hodnocení, oproti jiným seriálům to není zas až tak špatná postava, ale já hodnotím charaktery ST a chci mít obsazeno bahno i smetanu. A mimochodem, toto hodnocení není zase tak samoúčelné a může se v některých případech použít i na odhad kvality jednotlivých scén na základě průměru score. Například když hovoří Kathryn (2/8) s Neelixem (1/8), můžete si v 99% případů raději strčit hlavu pod kýbl, bude to bezpečnější.

Hodnocení postavy: 3/8

Kes

Zpočátku fanoušky seriálu zaujme svým sympatickým zjevem, který se díl od dílu díky rostoucím vlasům ještě vylepšuje, ale to by bylo trochu málo. Dobrosrdečnost je dobrá vlastnost, ale sama o sobě charakter zajímavým také nedělá. Malé výpravy do kultury okampů mohou zaujmout i pobavit (na jednu stranu jsou zajímavé jejich rozsáhlé telepatické schopnosti, druhou stranu bankovky tvoří zoufalá snaha tvůrců o originalitu - osmiletý život, rození dětí zády ...).

Moje sympatie si však získala paradoxně až poté, co Voyager opustila a později se na něj jako mocný mstitel vrátila. Takhle dopadají dobrosrdeční lidé, cosi v nich dřímá a až se to probudí ...

Hodnocení postavy: 6/8

Sedmá z devíti

Další významné unikum - Sedmá z devíti je původem člověk, už jako dítě však byla připojena ke Společenstvu a stala se Borgem. Při misi, kdy Voyager spolupracoval s touto nekompromisní dobyvačnou rasou (v boji proti druhu 8472), Sedmá z devíti doplněk terciární unimatrice, zůstala na palubě a Janewayová se rozhodla, že ji naučí být člověkem. Samozřejmě se toho museli chopit hlavně jiní a kapitán se omezila hlavně na moralistické bláboly. Hlavním pedagogem byl Doktor (který se do ní samozřejmě platonicky zamiloval), s jehož pomocí se krůček po krůčku zbavovala slov jako iracionální a efektivita a nahrazovala je více poetickými ale mnohem hůře znějícími výrazy, pro něž borgové nenalezli využití, ale v lidské společnosti jsou nadmíru důležité (přátelství, záliba, konverzace ...). Byť "citové" díly nemám příliš v lásce, speciálně ty se Sedmou v hlavní roli se dle mého názoru docela povedly, poněvadž jsou docela netradiční.

S pomocí Sedmé z devíti nahlédneme mnohem hlouběji do Společenstva než kdy předtím, ale nebude to pohled zrovna radostný. Asi jako vždycky, když se autoři ST pustí do vykreslování detailů a vznikají tak mnohé rozpory.

Právě Voyager potvrzuje mojí teorii, že dobrá série se musí v první řadě pyšnit dobrými charaktery. Scénáře a zápletky dílů nejsou o nic horší než třeba u TNG, ale dvě dobré postavy jsou příliš málo a naopak těch podprůměrných je přespříliš. Seriálu jde také vidět, že svět se posunul, ale Star Trek zůstal stejný. Soudobé scifárny (Star Gate) už měli v té době mnohem modernější face a jejich scénáristé moc dobře věděli, že k udržení diváků je klíčové jediné slovo - vývoj. Fanoušek potřebuje mít pocit, že se něco děje, že jejich hrdinům hrozí nové, ještě větší a hrozivější nebezpečí. Voyager letí domů, za rok dělá to samé, za tři roky též. Na můstku jsou stále ti samí lidé, nepřátelé se nám trošku obměnili a jeden díl nemá prakticky žádný dopad na ten příští. Takhle už móda nefunguje, diváci chtějí jeden příběh s mnoha odbočkami, nikoliv mnoho epizod sešitých tenkou nití. Přesto přese všechno bych viděl Voyager jako ideální zasvěcení do světa Star Treku pro neznalého človíčka, protože nabízí vcelku slušnou zábavu v pěkných barvách a navíc když nejprve omrknete TNG a DS9, tak kvality nejnovější dotečené řady výrazně vyblednou.

Star Trek: Deep Space Nine (1992-1999) - Siskovo zoo

Deep Space Nine je hodně výjimečná série Star Treku, neodehrává se totiž ani tak na lodi, která vždycky někam připluje, do něčeho se zaplete, problém vyřeší a zase zmizí v nedohlednu, nýbrž na vesmírné stanici. To znamená, že má nejen dosti netradiční posádku, ale i koncepty dílů jsou výrazně odlišné oproti ostatním sériím. Tentokrát to budu muset trochu proplést, výklad děje prvního dílu a charakteristiky seriálu.

Na začátku se setkáváme s Benjaminem Siskem, mužem, který ztratil svojí milovanou ženu při incidentu s borgy před několikati lety. Může si opakovat kolikrát chce, že za to ten chudák nemůže, ale stejně z toho tak trochu viní kapitána Picarda, se kterým se se na začátku setkává, a který mu v podstatě (jménem Hvězdné Flotily) svěřuje do rukou vesmírnou stanici Terok Nor, federací přejmenovanou na Hluboký vesmír 9. Sisko dosti váhá a tápe, už delší dobu se rozhoduje, zda z Hvězdné flotily nevystoupí, ale úkol přijímá. Jedná se o cardassijsou těžební stanici, na které za nedávné okupace Bajoru zotročovali cardassiané bajorany. Po úspěšné vzpouře proti agresorům bajorané na stanici povolávají Hvězdnou flotilu, která má zajistit rovnováhu v tomto sektoru. Kdyby se totiž cardassiané chtěli planety znovu zmocnit, museli by napadnout Federaci a zničili by tak křehký mír, který je výhodný hlavně pro ně, alespoň prozatím.

 

Mír je dobrý pro obchod – 35. ferengské pravidlo zisku

Válka je dobrá pro obchod – 34.
ferengské pravidlo zisku

Během prvního dílu se stane spousta věcí, nejdůležitější z nich je však objev stabilní červí díry, která ústí do gama kvadrantu a ke které Sisko přesune stanici. Komandér se ještě v prvním díle stihne setkat s Proroky, bohy uctívané bajorany a hodit s nimi řeč plnou otazníků. Není tedy divu, že se DP9 stává nestrategičtějším bodem alfakvadrantu. Z toho vyplývá, že nemusí nikam létat, aby nacházela nové a nové problémy. Jednou významnou dějovou linií je samotný Bajor a jeho vláda, která je přinejmenším nestabilní. Politikaření si užijete až dost, zvláště pak pokud se na scéně objeví Kai, duchovní vůdce (či spíše vůdkyně) Bajoru. Za tu hromadu dílů se velice blízce seznámíte jak se systémem vlády, tak s historií, náboženstvím a dalšími složkami bajorské civilizace a kultury. Druhou a snad ještě důležitější linkou je druhá strana červí díry, ze které občas něco vyletí, ale často se též posádka DS9 vydává na samostatný průzkum. Největší nález, který učiní, je Dominion - říše, která ovládá prakticky celý gama kvadrant.

Dominion je tvořen několika rasami s vnitřní hierarchií. Úplně nahoře nalezneme Zakladatele, kteří jsou velice specifičtí nejprve zahaleni oparem tajemství. Právě oni stojí za fungováním Dominionu a oni jej řídí, avšak není vůbec jednoduché s nimi navázat kontakt. Další rasou jsou Vortové - diplomati a vyjednavači, jsou druzí odshora, takže jsou nade vše loajální Zakladatelům a dle jejich přání velí bojovníkům - Jem Hadarům, kteří jsou stejně jako oni geneticky vyšlechtěni k plnění příkazů a konkrétních úkolů. Celý Dominion je jeden veliký svět sám pro sebe, který budou diváci společně s hlavními hrdiny postupně objevovat. Děj celého seriálu je velice dobře promyšlen a informace skvěle nadávkované. To, že někdo vzal tužku a papír a popsal pár set stran základní koncepcí a pravidly seriálu se vyplatilo, takže uvnitř nenalezneme téměř žádná skřípající místa a naopak máme pocit, že se díváme na opravdu existující a dynamicky se vyvíjející svět. To vede k tomu, že díly na sebe nezřídkakdy přímo navazují a vytvářejí tak jednolitý příběh, ve kterém je rozpuštěna řada "jednorázových" epizod, které se zaměřují hlavně na rozvíjení charakterů.

 

Odo: Osobně si myslím, že vy humanoidé ztrácíte příliš mnoho času svými pářícími rituály.
Sisko: Pomáhá to při rozmnožování našeho druhu.
Odo: Rozmnožování nevyžaduje změnu vaší vůně nebo psaní špatné poezie nebo obětování nejrůznějších rostlin jako důkaz vaší lásky.

Ano, a už jsme zase u postav. Ne nadarmo jsem DS9 nazval Siskovým zoo, najdeme tu totiž více mimozemšťanů než pozemšťanů a jak jde vidět, není to vůbec na škodu, protože to vytváří soustu manévrovacího prostoru pro scénáristy. Ve skutečnosti v rámci DS9 vzniky hned čtyři nové kultury, které budete po shlédnutí všech dílů znát velice dobře a rozumět jejím zákonitostem: ferengové, bajorané, cardassiani a Dominion. A to není všechno, nakouknete do kuchyně i jiných ras. Ale najdeme tu i jiná unika, tak třeba prostředí cardassijské stanice je příjemným oživením po tolika letech strávených na Ferederačních lodích. Popravdě řečeno je všechno úplně stejné, jen to jinak vypadá, i tak je to pokrok. Dohromady jsem vedle změny vzhledu napočítal dva "výrazné" rozdíly v technologiích - transportéry jsou instalovány rovnou na můstku (neboli v OPS) a "turbovýtahům" se říká jednoduše výtahy.  Tohle všechno spojené s tradičními kvalitami Star Treku dělá z DS9 pravděpodobně vůbec nejlépe odvedené dílo z recenzovaných sérií. Zamrzí tedy, že žádná česká televize jej nikdy nezakoupila celý, takže si jej nemohou užít úplně všichni.

 

>>>Hlavní postavy Deep Space 9

Hodnocení postavy: 5/8

Benjamin Sisko

Do seriálu naskočil s nálepkou "já nejsem Picard" a ta mu tak trochu zůstala po celou dobu. Jako jediný z kapitánů (začíná sice jako komandér, ale později je povýšen) dovede být cíleně "nemorální" a vzepřít se konvencím Hvězdné flotily. Kapitánské prýmky zformují člověka do určitého (a dosti nepřirozeného) tvaru, Sisko je z tohoto hlediska zmetek, protože až příliš často prosvítá jeho osobnost. Je to člověk dosti impulzivní a s nikým (ani svými přáteli) se moc nemaže, když udělají něco špatně, jednoduše je dořve. Na kobereček se dostali všechny hlavní postavy a některé i víckrát. Na druhou stranu dovede být také šlechetný a odpouštět. Ale pozor, teď přijde další premiéra ... Ben Sisko totiž dělá chyby! Velice velice zřídka, ale dělá.

Jeho minulost i budoucnost je spojená s Bajorem, přestože se velkou část svého života považoval za pozemšťana. Jeho zálibou je vaření a baseball. Je s ním spojena řada skvělých i strašných dílů. Ty nejlepší odhalují "temné" stránky jeho osobnosti.

Hodnocení postavy: 4/8

Kira Nerys

"Já jsem ta hodná, ale nedůvěřivá holka s temnou minulostí." Tak se jevila Kira na začátku a i ji dokázali scénáristé vdechnout jakýs takýs rozměr. Pochází z Bajoru a byla členkou tamního odboje proti Cardassii (temná minulost). Federaci nevěří na začátku o moc více než cardassianům, ale to se samozřejmě brzy změní. Celý vývoj její postavy spočívá v  tom, že časem kupodivu zjistí, že na každý cardassian je krvežíznivé hovado. Za sedm let vystřídá tři chlapy - velice zajímavou hodně vedlejší postavu vedeka (duchovní) Bereila, ministerského předsedu Sakaara a konstábla Oda. Hlavní charakteristický rys její postavy je ale obličej. Ne že by vypadala nějak dvakrát dobře, ale drážky na vrchu nosu a osobitý herecký výkon napomáhá k tomu, že se Kira 90% času neuvěřitelně šklebí. Není to však stereotypní škleb, ona má specifický výraz obličeje pro každou situaci.

Kira není zrovna důležitou postavou, v podstatě je jejím hlavním úkolem spojovat Federaci a Bajor a citově zabarvovat každou událost, která se na jinak cizácké planetě stane  

Hodnocení postavy: 7/8

 

Odo

Konstábl Odo je měňavec a první osoba, která dělá z DP9 zoo. Kira sice také formálně nepodléhá Federaci (i když ke konci se stane důstojníkem), ale plní kapitánovi rozkazy do puntíku (tedy když se nepříčí jejímu přesvědčení). Zato Odo je individualita se vším všudy, za cardassijské okupace měl na starost bezpečnost na stanici a v této funkci zůstal. Od začátku vedl malou válku se Siskem o svoje pravomoci, která skončila jeho vítězstvím (v otázkách bezpečnosti měl vrch nad důstojníky Hvězdné flotily). Má jednu charakteristickou vlastnost a jednu specifickou schopnost. Kdo jsem? Tuto otázku si klade velice často, protože je jeho původ (alespoň zpočátku) neznámý a i když záhadu svého zrození a osiření rozlouskne, zůstane sám svého druhu. Není to tiž humanoid, ale tvor, který dokáže měnit svůj tvar. To samozřejmě dává hromadu prostoru pro scénáristy, kteří nám tuto podivuhodnou schopnost představují hlavně v prvních sériích, později se už Odo mění málokdy (dokonce se na čas stane člověkem a není to ani tak trapná epizoda, jak by se mohlo zdát) a zůstává mu pouze cejch "odlišného". A je to tak hen dobře, sice se jako unikum nemůže srovnávat s Datem a jeho charakter není natolik výrazný jak u Dokotra ve Voyageru, ale přesto je to důstojná originální postavička.

Už od počátku je zahleděn do majora Kiry, která však jeho city nikterak neopětuje (zpočátku), přesto je dost možná největším důvodem, proč i nadále Odo zůstává mezi humanoidy, přestože by se mohl navrátit domů. Jakožto nehumanoid moc nechápe lidské potřeby a pochody, přesto se je snaží tolerovat. Jeho jediným pánem je spravedlnost, nikoliv Flotila, nikoliv někdo jiný, přesto udělal v minulosti pár chyb, na které není pyšný.

Hodnocení postavy: 4/8

Dax

S Jadzií se vydáme objevovat krásy, kulturu i pokrytectví nové rasy - thrillů. Tyhle týpky poznáte podle hnědých znamének, které se táhnou od vršku hlavy až po paty. Na své domovské planetě žijí v podivné symbióze s dlouhověkými tvory. Vybraný (velice pečlivě, je to obrovská čest) thrill je spojen se symbiontem, který už s jinými hostiteli dost možná prožil pěknou řádku životů. Oním symbiontem je Dax, hostitelkou Jadzia. Jadzia Dax je více méně zajímavá hlavně v tom, že je thrill. Má samozřejmě svojí historii (Curzon Dax, minulý hostitel, byl dobrým přítelem a rádcem Bena Siska, pročež Jadzii kapitán oslovuje "starouši") a charakteristické vlastnosti, ale v tom je řádný hokej.

Zprvu je totiž Jadzia neuvěřitelně chytrá krásná ztepilá a má další řadu superlativů, později nám však trochu curzonovatí, takže začne být malinko vrtošivá a nespolehlivá. To lze vidět hlavně později v kontrastu s disciplinovaným Worfem, se kterým naváže milostný vztah a později si jej i vezme. Ještě jsem zapomněl zmínit, že je skvělá bojovnice a vyklepe v boji na blízko pár desítek klingonů řítící se na ni v pravidelných intervalech.

Podle toho, že jsou vedle této vizitky dvě fotky různých děvčat jste možná svojí bleskovou úvahou zjistili, že Jadzia natáhne znaménka (konkrétně na konci 6. roku) a vystřídá ji jiná/stejná postava -Ezri Dax, ve které přežívají (nejen) Jadziiny vzpomínky. Ezri je úplně jiná - drobné postavy, trochu příliš ukecaná a při přechodu na warp trpí nevolností. Je nedokonalá narozdíl od skvělé Jadzii, což z ní činí o poznání sympatičtější postavičku. Samozřejmě, že se bude muset vyřešit problém s Worfem a další těžkosti, které s Ezri dělají jednu z nejhlavnějších postav konce seriálu.  Vzhledem k tomu, že není okoukaná, tak to lze snést a není to ani na obtíž. Na DS9 zastává funkci lodního poradce, k čemuž se moc nehodí, poněvadž je to strašná citlivka.

Screeny vedle jsou téměř památeční, protože na nich vidíme Jadzii v její poslední scéně (těsně přes smrtí) a Ezri ve její m prvním výstupu (což není hned po narození)

Hodnocení postavy: 7/8

Quark

Moc povedená postavička. Fereng, který vede na DS9 bar, to nemá vůbec lehké. Proč? Protože na něj dohlíží konstábl Odo, takže nemůže provádět nic nekalého, což je pro Ferenga utrpění. Dohromady jsou to moc pěkná dvojka (stejně jako Geordi s Datem až na to, že tedy jsou zajímavé obě osoby, takže to není nahrávka střídaná smečí, ale moc pěkný zápas), jejichž osudy se často protínají, a jelikož jsou si dobrými soupeři dlouhá léta (začalo to už za okupace), vytvoří se mezi nimi zvláštní vztah galantní kočky a vychytralé myši.  

Ovšem i bez Oda je Quark povedený filuta, je to typický fereng, jehož jedinou motivací je zisk. Jen velice zřídkakdy to autorům ujelo a postavili Quarka do pozice "já mám taky srdce". V naprosté většině případů říká a dělá to, co mu přinese větší sumu peněz - obelhává přátele, odírá své zaměstnance včetně vlastní rodiny ...

Občas se sním podíváme i na Ferenginar a seznámíme s dalšími postavami jeho rasy, z nichž mi připadá nejpovedenější inspektor Brunt, který má úplně stejné vlastnosti jako Quark a navíc uniformu pracovníka berňáku (tedy ferengského berňáku, kterému říkají FCA). Má trable i s rodinou, zvláště jeho matkou, která je natolik výstřední, že nosí šaty a dokonce vydělává, což podkopává celý celou ferengskou morálku zakotvenou v tzv. Pravidlech zisku. Dobrá postava, dobře zahraná a pěkně využitá, nebýt občasných defektů, byl by plný počet Áček.

Hodnocení postavy: 3/8

Milles O'Brian

Postava původně z TNG, teprve na DP9 však nelezl opravdové "štěstí". Je to šéfinženýr (i když má trochu jiný titul - náčelník operací, ale pod tím bych si asi jen s těží něco představoval) a tím pádem je v jednom kole. Udržet Federační technologii v symbióze s tou cardassijsou a ještě k tomu funkční není žádná humrová pomazánka. Byť je to vcelku plochá postavička, je s ním spojeno několik zajímavých dílů. asi nejvíc mne zaujal ten, ve kterém je obviněn, odsouzen a potrestán na jedné cizí planetě. Trestem je několik desítek let strávených v žaláři či lépe řečeno vzpomínky na ně. Tento zážitek Millese změní, bohužel jen na jediný díl a pak se vše vrátí do starých kolejí.

Několik dílů se točí okolo jeho rodiny, se kterou jsme se seznámili už na Enterprise. Žena Keiko, která je bioložka není na stanici uprostřed ničeho zrovna šťastná. V souvislosti s tím musím zmínit jeden "incident" z konce seriálu. Keiko totiž čekala druhé dítě, ale stala se nehoda a jediný způsob, jak zachránit juniora bylo přesunout jej do Kiry. Toto se může jevit jako naprosto trpná záležitost, ale z jiného úhlu pohledu je to skvělý scénáristický trik jak získat relativně originální vycpávky do řady dílů.

Hodnocení postavy: 4/8

Jullian Bashir

Doktor, který přišel dělat kariéru do divočiny. V prvním díle se s ním sekáváme jako s vychloubačným a ambiciózním ukecaným nadženým šprtem. Jeho charakter však dozná změn, takže se s ním loučíme jako s vychloubačným a ambiciózním ukecaným uspokojeným šprtem. Jeho životní láskou je Jadzia, jejíž (nejen) srdce si získá až ve zmenšené podobě v formě Ezri. Je to člověk geniální a až nadpřirozeně nadaný, čehož si ovšem příliš nevšimnete, dokud vám to neřeknou. Jullian je totiž mutant ... slušně řečeno geneticky upravený. Má vylepšenou mysl i tělo, což se mu daří delší dobu skrývat a vypluje to na povrch až v okamžiku, kdy začne doktor Zimmernan (tvůrce Doktora z Voyageru) pátrat v jeho minulosti, protože z něj chce udělat předlohu pro další generaci pohotovostních zdravotnických holoprogramů. Okolo geneticky vylepšených trosek se bude točit pár dílů.

Je to postave spíše nesympatická a svoje místo v posádce si musí postupně získávat. Asi netěžší to má u Millese, který jej nemůže vystát, ale postupně se ti dva spřátelí a stane se z nich nerozlučná dvojka. 

Hodnocení postavy: 5/8

Worf

Až v DS9 mohl Worf trochu rozpřáhnout křídla. Jestli si myslíte, že se v TNG vyčerpal, tak se šeredně mýlíte, teprve v nové sérii, do které naskočil jako do rozjetého vlaku, se může rozvinout jeho osobnost. Až teď konečně lépe pochopíme dříve zmatené (a nedotažené) pohnutky jeho osobnosti. Na DS9 nastupuje po zničení Picardovy Eneterprise (k tomuto kapitánovi se však ještě později vrátí, nikoliv však v rámci seriálu) a Sisko jej stejně jako kdysi Oda a Quarka přesvědčuje, že zůstat zde je to nejlepší, co může udělat.

Toto období znamená pro Wofa návrat ke klingonským tradicím, čemuž napomáhá i válka s Dominionem, díky které jsou na stanici stále nějací klingoni, zvláště pak důležitá je přítomnost generále Martoka, který Worfa (a později i jeho ženou) přijme do svého domu. Samotný Worfův charakter zůstává nezměněn, je to úplně stejný bručoun a pracant a jen málokomu přijde sympatický, přesto si tato postava (narozdíl od té z TNG) získala můj respekt.

Hodnocení postavy: 5/8

Nog

V této z počátku nijak extra slibné postavičce se zrcadlí jeden z hlavních odkazů Star Treku, který se nám však v novějších sériích tak trochu vytrácí - v rozmanitosti je síla, každý je v něčem dobrý a žádný myslící tvor není druhořadý. Není to sice naaranžováno nijak okatě, ale já to v tom vidím. Posuďte sami, Nog je fereng, zástupce rasy na jednu stranu až téměř barbarské a na tu druhou bezcharakterní a díky tomu královsky bohaté. Avšak jeho rodinné zázemí jej předčilo k jiné životní dráze, než je tak obvyklá pro ferenga. Jeho otec Rom dře v baru svého bratra Quarka a dostává se mu snad jen ponižování a almužny nazvané plat. Odhodlán neskončit jako otec, přemluví Nog komandéra Siska o to, aby jej doporučil ke studiu na Akademii. Je až s podivem, že se na ni dostal, což výrazně koliduje s neúspěchem mladého Beverlyho, který by mohl dělat od hodiny šéfinženýra, zatímco ... velice základně vzdělaný fereng nemá větší problémy.

I přes výrazné zvýšení disciplíny, tělesné kondice a objemu znalostí, nepřestává být Nog ferengem se všemi jejich kladnými i zápornými vlastnostmi, za což musím vystřihnout scénáristům poklonu. A to je hlavní důvod toho, proč se zpočátku nevýrazná postava stala důstojnou figurou.

Hodnocení postavy: 2/8

 

Jake Sisko

Dámy a pánové, tak toto je Wesley Crasher v o chloupek lepším podání. Stejně jako mladého Beverlyho jej začátek příběhu zastihne jako odrostlejší dítě a jeho konec jako slušně vzrostlého chalána. Jake Sisko se však (naštěstí) nevydává po stopách svého otce, což znamená, že až do konce seriálu zůstává nedisciplinovaným rozmazleným frackem, byť většinu posádky už přerostl. Prožíváme si s ním jeho trapné pubertální příhody i spisovatelské začátky. Ano, mladý Jake si vybral řemeslo Shakespearovo, které v jeho podání volně přechází v obživu Radka Johna. Jeho výstupy nejsou trapné pravidelně, jenom občas, téměř vždy však plní jeho postava funkci vaty bez výrazu a obsahu.

Ale abych jen nehanil, najdou se i obstojné díly, ve kterých vystupuje Jake jako hlavní persóna ...  no dobře, tak je takový jen jeden. Tato část je však zajímavá spíše svojí formou než obsahem, protože starý Jake Sisko na smrtelné posteli vypráví své literární obdivovatelce příběh svého života. Nemá to nijak skvělý nápad či pointu, ale rozhodně slušnou atmosféru.

Hodnocení postavy: 8/8

Garak

První ze dvou důležitých cardassianů, se kterým se budeme setkávat docela často. Zprvu se Garak jeví jako velice tajemná postava, protože i po obsazení stanice Federací zůstává a otevírá si krámek na Promenádě - to to krejčí, prostý krejčí, jak se rád představuje. V této postavě je ztělesněn celý cardassijský národ, pro který pracuje. Jak jsem se ale zmínil v úvodu, v DS9 jde často o politikaření a jedna frakce národa může jít proti druhé. Garak je finální (a dle mého názoru podařenou) snahou o úplné setření rozdílu mezi černou a bílou, které byly na druhé straně barikády hlavně v prvních sériích. Garak není kladná postava, jedná dle svého přesvědčení formovaného pragmatickou náturou jeho rasy. Může vám být jak chce sympatický (a mě rozhodně je), ale přesto moc dobře víte, že kdyby to šlo (kdyby se příběh odvíjel na základě charakterů a nikoliv scénáře), za to, po čem touží, by byl ochoten střelit kteréhokoliv člena posádky DS9 do zad včetně svého dlouholetého "přítele" Julliana Bashira, se kterým každý týden obědvá.

Jasnou představu o jeho charakteru si uděláte z jeho výroku: "Pravda je většinou jen omluva za nedostatek představivosti". Je to virtuóz slov a hlavu vám svým velice diplomatickým přístupem rozhodně zamotá. Přestože Garak není unikát, alespoň na v pravém slova smyslu, absolutní hodnocení si zaslouží, poněvadž si nevzpomínám na jediný mement, kdy by se autoři jeho postavě zpronevěřili.

Hodnocení postavy: 6/8

gul Dukat

Další cardassian a další výborná postava. V seriálu se nevyskytuje sice příliš často, ale jeho vliv je klíčový. Právě on velel během okupace Terok Nor. A on přihlížel všem zvěrstvům, které se v té době na Bajoru děly. To jej předurčuje k poněkud specifickému vztahu s majorem Kirou, která jej (alespoň zpočátku) upřímně nenávidí, on však její city neopětuje:-). Příběhy gul Dukata se nápadně podobají pohybu houpačky, málokdy setrvá na jednom místě, ale vždy prosazuje své zájmy a zájmy celé Cardassie. Pokud mohu označit některou roli za bravurně zahranou, tak to bude právě ta gul Dukatova. Jeho grimasy jsou naprosto specifické a přestože nevystupuje v seriálu často, vryjí se vám do paměti. Rovněž je záhodno všimnout si zvláštní melodie jeho hlasu, která by se nadabováním dozajista ztratila.

Dukat má vše, co by měl mít skvělá trojrozměrná figura, ale je poněkud znehodnocen přístupem scénáristů v poslední třetině seriálu. Ať tak či tak, je to humanoid, který je nositelem překvapení a dějových zvratů, takže se na jeho přítomnost budete vždy náramně těšit.

 

Další postavy

Kromě hlavních charakterů vám DS9 nabídne řadu dalších, které stojí za zmínku, ale jejich role není natolik důležitá, aby bylo nutno na ně smolit relativně obsáhlou charakteristiku.

Geniální nápad je Morn, což je štamgast Quarkova baru, který upoutá svým nepříliš atraktivním zjevem a také tím, že přes vysoký počet dílů, ve kterých vystupuje, nikdy nepromluví, přestože hovořit dozajista umí. O to více mne zaujal díl, který se točí pouze kolem této figury.

Rovněž náramný charakter Michaela Edingotna, který zradí Hvězdou flotilu a přidá se k maqistům a stane se jejich vůdcem. Sisko na něj pořádá hony, ve kterých se ukáže, že si na drsoně jen nehraje.

Weyoun je vorta, služebník Zakladatelů, který se i přes nejednu smrt vytrvale objevuje hlavně v závěru seriálu. Je sběhlý v diplomacii a jeho zjev a charakteristická servilnost vůči svým pánům může zaujmou.

Zato Zyal, nemanželská dcera gul Dukata, která mu způsobí pěkné potíže, vás potěší pouze tím, že kde je ona, bude pravděpodobně i Dukat či Garak.

Kai Winn je duchovní vůdkyní Bajoru a kromě toho je to pěkná svině. Na jejich záměrech není nic čestného, vše chce hlavě pro sebe a ani to o sobě neví. Schraňování moci obhajuje před sebou i ostatními vůlí Proroků.

Vick se objevuje v posledních dvou sériích, je to holografický zpěvák z holografického baru, ale je v mnohém výjimečný. Kromě spousty pecek ve stylu Franka Sinatry (kterému se Vick nápadně podobá), které vám zazpívá, je zajímavý i svojí vynalézavostí až vychytralostí.

A stejně tak jako jdou na DS9 vidět všechny klasické Star Trekovské kvality (a jsou k nim přidány další), tak vystupují na povrch i klasické nedostatky. Snad v každém dílu najdete nějakou chybku logického či vědeckého rázu, zvláště pak to budete vyčítat těm celkově nevyvedeným. Například část, kdy se Sisko se synátorem vydal na vlastnoručně vyrobené (částečně dřevěné!) "kosmické plachetnici" na plavbu vesmírem. Byla to obrovská blbost až do chvíle, kdy překročili pohánění slunečním větrem rychlost světla. V tu chvíli už to přešlo snad v parodii sebe sama a to velice nepovedenou, protože byla myšlena vážně. A přestože byla velká část "vědeckých keců" odrovnána, protože se zápletky často odehrávají na mezilidské rovině, mnohé fatální chyby zůstávají. Vesmír je pro příklad i nadále dvojrozměrný, tedy když se poštěstí, občas má rozměr jediný (průlet blokuje jediná mnohem pomalejší loď). Přes všechny tyto a spoustu dalších chyb je DS9 v mých očích nejlepší sérii Star Treku a není to pouze tím, že je jiná, ona je objektivně vzato téměř po všech stránkách lepší než její starší i mladší bratříčci.

« Autor článku »

Mat


Tématické články:

První článek pojednávající o Star Treku obecně.Zmiňovaný seriál Star Gate a Červený trpaslík, který bývá označován za parodii Star Treku, což není zrovna přesné, ale nebýt tohoto fenoménu, dozajista by nevznikl. A samozřejmě Šotkův STAAAR TREK, který stojí za přečtení.