Zase jednou k věci

Vítám Vás, milí čtenáři, u našeho devětadvacátého čísla. Dříve než přikročím samotnému povídaní o tom, jaké vlastně je, řeknu Vám něco k tomu, jak jsem se dostal ke psaní tohoto úvodníku. Možná si vzpomenete na dobu kolem našeho čtyřiadvacátého čísla, kdy jsme se pustili do neobvyklého a mezi časopisy nevídaného projektu experimentálních úvodníků. Který spočíval v tom, že si každou aktualizaci vezme na starosti tento druh článku jeden z redaktorů a zpracuje jej zcela podle svého. Výsledkem byly i perly, které dosáhly až na samé hranice možností smysluplného vyjadřování. Jako např. nadčasový i nadtématný úvodník lorda Abaka, v němž jednoznačně dokázal, jak dokáže být nad věcí (s širšího hlediska mimo), když chce (když si cucne – pozn. šotek). Doposud si z něj pamatuji jednu geniální větu „Směr se mění, i když chodíte v kruhu.“ Nebo Patův ultrapragmatický na téma Nebudu Vás okrádat o čas strávený čtením mého úvodníku, který nejenom co do obsahu ale též do stručnosti nemá na této scéně obdoby. Tedy když pomineme jednověté eseje mnohých diskmagových šéfredaktorů ve stylu Nevím, o čem psát (přeloženo Nemám Vám co říci). Přinejmenším originální to tedy bylo a čtenáři si této skutečnosti všimli. Viz. neobyčejně bystré postřehy některých o tom, že Abakův úvodník na našich stránkách již nic nepřekoná, které šotkovi přivodily takovou nádhernou depresi.

Proč?

Nicméně originalita NENÍ všechno a v nejlepším naopak JE třeba přestat, jelikož od dosažení této mety může vývoj spět pouze přinejlepším ke stagnaci  nebo rovnou k horšímu. V redakční anketě se též drtivá většina čtenářů velmi překvapivě vyjádřila v tom smyslu, že úvodníky čte, někteří dokonce hned jako první věc. Tudíž jde o články svým způsobem reprezentativní. Z těchto důvodů jsme se rozhodli náš experimentální projekt s těžkým srdcem ukončit. Je sice pravdou, že byli na řadě ještě Shaylen a Pike. A rybí ani načinčilovaný úvodník tato scéna ještě nezažila, ale na druhou stranu jsme neměli to srdce jí něco takového provést a oba zmínění externisté mají své vlastní práce nad hlavu. Shaylen musí poslat nakladatelům slíbené rukopisy, aby mohly vyjít knižně (a ty ses tím moh nehorázně chlubit – pozn. šotek) (V podstatě máš pravdu – pozn. Augustus) a Pike pro nás píše psychologický román zhruba o dvanácti stránkách, který, jak doufám, nebudeme muset nikdy uveřejňovat.

Několikaletá praxe sice ukázala, že by se naše stránky (stejně jako jakékoliv jiné) bez úvodníku v klidu obešly, přesto jsme se rozhodli, že nějaký chceme. Přece jenom když je lidi čtou (třeba se to mou zásluhou ještě změní:)). Žádný z redaktorů však nebyl ochoten se k něčemu takovému propůjčit, tak to zbylo na mne. Pokud se tedy nestane nic závažného, budete se nad čtením úvodníků setkávat pravidelně se mnou. V opačném případě nastoupí se svým výtvorem Pike, což je pro mne dostatečnou motivací, abych nějaký úvodník pokaždé včas dodal.

Knihovnička AAA Games

Jak jste si jistě všimli, již nějakou dobu se na našich stránkách slibně rozvijí kulturní projekt zvaný Knihovnička AAA Games. Zrodil se v mé hlavě zhruba před rokem a spuštěn byl teprve nedávno hlavně z toho důvodu, že si klade velké nároky na přípravu. Již z těchto slov si můžete snadno odvodit, že půjde o hodně práce za málo muziky více než u čehokoliv jiného na diskmagové scéně. Již proto by si zasloužil maximum Vaší pozornosti, ale bude lépe, když Vám k němu sdělím něco bližšího.

V redakci AAA Games rádi a pravidelně čteme jiné diskmagy i klasické časopisy. Často nás v nich zarazila zaběhnutá praxe série recenzí na sérii knih jednoho autora. Je to velmi pohodlné. Recenzent se zpravidla řadí k fanouškům dané série, čtení ho baví a do každého čísla napíše o jedné knize. Alespoň minimálně výřečným fanům zpravidla nečiní žádné zvláštní potíže zaplnit požadovaný objem článku chvalozpěvem na svůj idol a šéfredaktor je obvykle spokojen, jelikož recenze na knihy působí intelektuálnějším dojmem než recenze na filmy. Taková praxe má své opodstatnění u momentálně vycházejících a diskutovaných knih/autorů, jakými může být např. nejnovější Sapkowski či poslední díl Harryho Pottera etc. Nikoliv však u děl, jež vykutálení recenzenti nalezli pod vrstvou prachu v knihovně.

Proč? Z jednoduchého důvodu. Knihy jediného autora, ne-li přímo jediné série bývají většinou...lidově řečeno na jedno brdo. Nemusí jim to ještě ubírat na čtivosti, zábavnosti ani kvalitě, každopádně je to tak. Díla mající v názvu slovo Duna, se budou stále točit kolem Arrakis a nemusí je k tomu nutně psát ani Frank Herbert. Knihy Sapkowského pentalogie budou stále o zaklínači a jeho světě, i když v nich máchá mečem i Ciri a bůhvíkdo ještě. Jednotný styl i z větší části obsah zůstává stále zachován. Proč je tedy neshrnout a nerecenzovat v jednom jediném článku a přidat k tomu ještě něco o autorovi? Proč by měli čtenáři neustále louskat nějaké litanie v podstatě o tom samém, když je jim možno dát mnohem více?

Ne, každý je však něčeho takového schopen. Tady se totiž více než kde jinde projevuje kulturní rozhled. Ne každý recenzent má tolik načteno, aby se mohl do něčeho podobného pustit. Přečíst jednu knihu na jednu recenzi je velice jednoduché. Článek do knihovničky AAA Games si může vyžadovat čtení klidně více než desítky knih i toho, co o nich bylo jinde napsáno. Ne každý by byl ochoten se do něčeho takového pro své čtenáře pustit. Ne každý by byl ochoten strávit doslova hodiny brouzdáním po internetu kvůli jedinému článku. Ne každý by byl ochoten a schopen.

Tím nechci naznačovat, jak jsme vlastně obětaví a skvělí, když jsme se do něčeho takového úspěšně pustili. Jen bych chtěl upozornit na to, že si Knihovnička AAA Games zaslouží Vaši pozornost více než co jiného (a že je to něco, co na diskmagový scéně ani jinde eště nikdo nedělal, že jo? – pozn. šotek) (Samozřejmě – pozn. Augustus)

Proč se s ní dřeme?

Účelem Knihovničky AAA Games od počátku bylo rozšířit našim čtenářům jejich kulturní rozhled a podat zajímavé informace, které by se jinde pravděpodobně nedověděli. Proto jsme vybírali především autory dnes příliš neprofláknuté a nepropírané. Netvrdím, že se toho budeme i nadále nějak striktně držet, avšak tento trend by měl rozhodně zůstat zachován. Ač se to může zdát neuvěřitelné, pro spousty lidí je třeba i Isaac Asimov pouhé jméno a tohle jsme se právě snažili změnit. Autory i díla obsažená v Knihovničce AAA Games a přidruženém projektu Librí legendí jsme pečlivě vybírali s ohledem jak na kvalitu, tak jejich postavení ve světové literatuře. Rozhodně jde o díla, která si Vaši pozornost zaslouží a věřím, že každý si v tomto výběru může najít to své.

Vyhlášení (výsledků) naší soutěže o originální hru.

Jelikož již začínám být psaním tohoto úvodníku pořádně unavený a nelibuji si v dlouhých textech (ne, vážně ne), nebudu se zde rozepisovat se žádnými řečičkami o tom, že je to další z našich akcí typu tohleto ještě žádný diskmag před námi nezkusil (úspěšně určitě ne) a omezím se pouze na strohá konstatování, že účast byla hojná, COŽ V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NEZNAMENÁ, ŽE BY PŘÍŠTĚ NEMOHLA BÝT LEPŠÍ a že to zcela určitě není poslední podobný dárek, který pro Vás, naše čtenáře, plánujeme. Tečka. To, že si nelibuji v dlouhých textech ještě neznamená, že si nelibuji v dlouhých větách:).

Dáreček od konkurence

Nedávno nám poslal kulturní redaktor Racer z velmi kvalitního diskmagu Escape svůj článek pojednávající o fenoménu Star Wars. Líbil se nám natolik, že jsme jen rovnou dosadili na post kulturního článku čísla. Nutno zmínit, že my jsme se zase Racerovi líbili natolik, že si pro jeho zveřejnění mezi všemi možnými magy, weby a bůhvíčím ještě vybral právě nás. Hurá! Skutečnost, že jsem v depresi ještě neznamená, že mne to nepotěšilo. Racerovi velmi děkujeme a kdyby si chtěl ještě něco uveřejnit bokem, ví na koho se může obrátit.

Šotkova první filmová recenze

Ačkoliv byl šotek poslední dobou v dodávání článků velmi nespolehlivý (a v návštěvní knize se chová jako hovado), tvoří stále více. Nutno dodat, že nikoliv více než kecá. Kdyby skutečně vypracoval tolik projektů, kolik vykládal, že chystá, naplnilo by to kapacitu AAA Games na půl roku dopředu a já bych se tu nemusel s ničím smolit. Každopádně je šotkův první krůček na poli recenzování filmů přinejmenším velice zábavným počinem, který by měl oslovit i ty, jež jeho obvyklému stylu humoru neholdují. V redakci nebyla proti zveřejnění tohoto článku učiněna žádná námitka, což je u šotka unikát a o mnohém to též vypovídá.

Shaylen otevírá svou sérii próz o šotkovi.

Shaylen je dosti zvláštní, jedinečná a v neposlední řadě též uznávaná tvůrkyně. Proč? Na to jste mohli přijít při pravidelném čtení jejích dílek v rubrice Story. Nepublikuje zdaleka jen u nás, ale podle svých slov má AAA Games velmi ráda a rozhodla se též stvořit něco extra pro toto periodikum. Jedná se o sérii pěti povídek o šotkovi a inspirovaných samozřejmě našim nechtěným redaktorem. Ty jsou zajímavé a jedinečné především tím, že je to poprvé, co si to někdo rozhodl vyřídit se šotkem jeho vlastními zbraněmi, a v neposlední řadě také tím, že jsou od Shaylen. Kdo zná tuto autorku, ví, co jsem tím myslel.

Závěr

Mohl bych se samozřejmě ještě zdlouhavě rozepisovat, než bych Vám sdělil vše, co mám na srdci. Nemyslím si však, že by to bylo ku prospěchu věci. Ve svém úvodníku jsem nezmínil zdaleka všechny, ale pouze ty dle mého názoru nejvýraznější aspekty devětadvacátého (hvězdného) čísla AAA Games při nejlepším vědomí, svědomí a v hrozné depresi. Všem redaktorům, externistům a přispěvatelům AAA Games, kteří se by se cítili tímto článkem opomenuti se předem omlouvám a dodávám, že mne to vůbec nemrzí. Všem čtenářům přeji příjemné počtení.

« Autor článku »

Augustus