Jubileum ve znamení Story
(aneb úvodník s trochou nadsázky)

Jelikož považuji Nicčiny krátké komentáře k našim článkům za skvělé, výstižné a naprosto dostačující, připadá mi práce na tomto úvodníku jako docela  zbytečná. Někdo to však dělat musí, proto se pokusím, učinit tento článek pro Vás alespoň zajímavým. Ostatně, přáli jste si jej Vy, milí čtenáři.

Augustus

Je nám 30!

Tedy nikoliv nám jako redaktorům a přispěvatelům, ale časopisu pochopitelně. Průměrný věk v redakci AAA Games se pohybuje okolo 22, přičemž suverénně nejmladší členové jako Mat či Šotek již zdárně překročili 18. rok života (nakonec se přitom ani příliš nechlastalo). Na poměry diskmagové scény jsme tedy banda bab a dědků, ale na náš časopis máme ještě stále co dohánět. Pokud sice budeme i nadále vycházet takto pravidelně, nemáme ani nejmenší šanci ten rozdíl dotáhnout, ale to nás vůbec nemusí trápit.

Když jsme již vycházení, kteréžto téma jsem tak elegantně nakousl, musím Vám, milí čtenáři, něco závažného sdělit. 30. číslo AAA Games vyšlo zase jednou včas – tedy v námi stanovený termín. Ti z Vás, kteří se alespoň trochu orientují na české diskmagové scéně, vědí, jak je něco takového výjimečné. Ti z Vás, kteří znají trochu AAA Games, vědí také svoje.

Vždyť např. 28. číslo vyšlo vlivem prázdninové krize až poté, co prošvihlo dva plánované redakční termíny, tedy přesně den předtím, než mělo normálně vyjít. Z toho vyplývají pouze dvě možnosti. Buď je naše provozní redaktorka geniální a celou krizi předvídala nebo úplně šílená a honí nás do psaní jak psy naprosto zbytečně. O 29tce se raději ani zmiňovat nebudu. Stejně se mi však do hlavy vtírá myšlenka, že je to vše jenom kvůli tomu, aby Nicka mohla na první stranu napsat AAA Games vychází pravidelně každý první pátek v měsíci nebo dřív.

Já se však musím zeptat, stojí tohle za bestiální nervování toho příjemného pána, jež Vám píše úvodníky?

Nyní znáte pravý a jediný důvod toho, proč náš časopis vyšel ve svém třicátém jubileu včas. Já jsem jí prostě úvodník dřív nedal!

Dárek!

Žádný dárky se rozdávat nebudou! Nejsme hobiti ani sodomiti. Jo, a chci svůj podíl z redakční kasy.

Šotek na jedné z redakčních porad

Náš redakční šotek utrpěl vzděláním a evidentně mu to příliš nepomohlo, ale má výjimečně pravdu. AAA Games je oslavenec a oslavenci dárky nedávají, nýbrž dostávají. Vy, naši čtenáři, jste nám k narozeninám nadělili jeden obzvláště pěkný – návštěvnost za měsíc stoupla téměř o 30%. Sice jsem zjistil, že tento nepříliš spolehlivý ukazatel přízně čtenářstva živě zajímá v redakci již jenom mne ale stejně Vám ze srdce DĚKUJEME

Pokud se Vám však naše bonusy jako např. soutěž o herní pecku zalíbily a chtěli byste si přijít k dalším originálním hrám a nejenom tomu zdarma, nezoufejte. Nadělovat samozřejmě budeme, ale o (a po) Vánocích.

 

Naše anketa sledující oblíbenost jednotlivých rubrik nedávno zaznamenala již 500tého hlasujícího a žádné výrazné změny v pořadí. Pomyslný peloton stále vedou dvě naše stěžejní – Games a Story – s poměrně vyrovnaným počtem hlasů. S poněkud větším odstupem za nimi chvátá Kultura a Plus. Po menší pause za nimi následuje vše uzavírající popelka Retro. Co to znamená? Naši čtenáři jsou pravděpodobně konzervativní a věrní navzdory všem novým projektům a akcím, které jsme v těchto rubrikách pro zamíchání pořadí vyhlásili. Ale nebojte/neradujte se. Hodláme rozjíždět nové projekty i nadále, jelikož nás to prostě baví. Mimochodem, touto cestou znovu a naposled zmiňuji, že šotek nemá nárok na jakákoliv dividenda plynoucí z výnosů projektu AAA Games.

 

Básnění a nová tvář

Augustus: „Myslím, že je třeba přepracovat náborový text. Potřebujeme přece hlavně recenzenty.“

Nicka: „Skvěle. Tak až se nám na nábor někdo ozve, začnu na tom dělat.“

Ač na to Nicka nevypadá, dokáže často usadit i mne. 

Nechme však našeho redakčního kecala být a věnujme se daleko zajímavějším věcem. Krom toho, že jsem si pořídil dvě krásná černá koťátka, která již chytají myši a jsou vůbec hrozně šikovná, rozšířila naše řady nová posila. Vybrala si nick Cesta a jedná se o typický případ externisty AAA Games. Působí již nějakou dobu na internetu, kde je poměrně úspěšnou amatérskou autorkou, je to žena, přijala mou nabídku na publikaci v AAA Games, jelikož jsme se jí zalíbili (my budeme asi vážně hezký časopis:)), angažuje se především v sekci Story, začala básněmi, ale hodlá nabídnout mnohem více. Možná již příště. Klasika.

Její básně považuji za krásné a hluboce oslovující, přičemž v tom nejsem v redakci zdaleka sám. Doufám, že se budou líbit i Vám, milí čtenáři. Také do jisté míry řeší naši momentální poetickou krizi, které jste si možná všimli. Náš významný veršotepec Mat se poslední dobou stáhl do pozadí a vymlouvá se na to, že prý již zpoetizoval všechna témata, která chtěl. Ale nikdo z nás mu to zatím nebaští. Myslím, že Mat na tomto poli ještě rozhodně nenapsal svá poslední slova.

Veber z nepochopitelných důvodů trucuje a ačkoliv má krásných básní kvanta, nechce nám nic poslat a zavírá vše do šuplíku. Zasloužila by 125 na holou trubkou od vysavače (kdo někdy viděl Veber, Nudu v Brně popřípadě obojí, ihned pochopí. Kdo nikoli, nechť si co nejdříve rozšíří kulturně erotický rozhled.).

Nakonec má maličkost. Do AAA Games jsem přispíval básněmi již počátku a toto je úplně první číslo, kde ode mne žádné nové nebudou. Neptejte se mne, prosím, na příčiny. Důsledky pro Vás však nebudou nijak zásadní. Jednak se hodlám hned v příštím vydání polepšit, jednak můžete sáhnout po vydařených dílkách Supizma či Shaylen a také jsem Vám přivedl do redakce Cestu (pokud si chcete poslední větu vykládat dvojsmyslně, klidně můžete, ale vězte, že to není vůbec slušné). Poezie v AAA Games tedy neutrpí nikterak kvantitativně ani kvalitativně, ba právě naopak.

Ehm…já to musím sdělit (smutná povinnost úvodníkáře). Jen tak mimochodem básnické střevo nově výrazněji postihlo i šotka. Sice veršoval již předtím, což mu mnozí nikdy neodpustí, ale nyní se rozhodl i on otevřít svou sbírku básní. Ne, nemusíte se bát, není to ani zdaleka taková sprosťárna jako veršíky, jež trousí po návštěvních knihách a irituje tak nebohé diskmagery, proto se daly s trochou sebezapření uveřejnit. Ačkoliv v nich šotek nezapře svůj nezaměnitelný styl a temperament, dají se tyto jeho básničky číst a svůj okruh čtenářů si pravděpodobně najdou.

Nové projekty

Ehm…nevím.

 Odpověď průměrného respondenta na mou otázku Kolik má pes zubů? Měla být součástí mého nikdy neuskutečněného projektu Sokrates, který spočíval v tom, dávat lidem otázky po podstatě bytí.

V každém čísle AAA Games se Vám snažíme poskytnout něco nového. Chceme, aby každé vydání našeho magazínu bylo něčím alespoň trochu jiné a pokud možno lepší. Pokoušíme se v každém čísle podat stejnou měrou (kvantita ku kvalitě) všechno to, co Vám nabídlo vydání předchozí a přidat k tomu ještě něco navíc. Tento trend je sice dlouhodobě neudržitelný, ale to Vás vcelku nemusí trápit. Jde o náš problém a my jej vyřešíme.

Jak jsem již napsal, snažíme se. Jedním ze způsobů, jak tomuto závazku dostát, jsou právě nové projekty. Několik takových Vám hodlám nyní přiblížit 

Slovníček AAA Games je něco, co vznikalo poměrně dlouho a těžce, asi jako všechno v našem diskmagu, tedy krom přijetí šotka do redakce, což je čin, jehož lituji dodnes. Na jeho počátku (slovníčku pochopitelně) byl nápad, že bychom se s Vámi, naši milí čtenáři, mohli podělit o kouzlo našeho vyjadřování. Tvrdé jádro redakce totiž hovoří zvláštním slangem, který má dvě charakteristické vlastnosti – je pro nezasvěcené okolí absolutně nesrozumitelný a přinejmenším velmi zábavný. Rozjetí tohoto projektu celý rok blokovala skutečnost, že nikdo nevěděl, jak jej realizovat, aniž byste nám přestali rozumět nebo propadli dojmu, že jsme úplní mimoni (magoři). Nakonec jsme se rozhodli to risknout. Většina redakce totiž buď magoři skutečně jsou nebo se za ně považují, v horším případě za ně považují ostatní. Navíc případný neúspěch stejně odnesu jako mluvčí našeho časopisu já, jelikož Vaše reakce se filtrují do redakce přeze mne.

Co to však znamená pro Vás? To si lze snadno vydukovat. V každém novém čísle se objeví několik výrazů, které jsou buď zcela nebo alespoň svým užitím dílem redaktorů AAA Games. Pochopitelně k nim obdržíte i výkladový slovníček.

Projekt Sto slov je našim dalším originálním tvůrčím experimentem, který však neaspiruje na nesmrtelnou literární hodnotu. Není tomu tak dávno (pár let), co se náš pilný redaktor Mat poměrně zuřivě zabýval experimentováním na poli literatury a jelikož si na rozdíl ode mne libuje v opravdu krátkých prózách, napadlo jej, jaké by to asi bylo napsat nějakou jen na 100 slov. A jelikož je to vulkánec činorodý, ihned se do toho pustil a začal k tomu přesvědčovat i ostatní. Jeho snaha záhy narazila u mého skepticismu vycházejícího z toho, že na tak omezeném prostoru prostě není dost dobře možné rozvést odpovídající myšlenku – respektive nikoli tak, aby to někdo krom autora pochopil, což se později potvrdilo. Projekt Sto slov šel tedy na čas k ledu, ale opravdu jen na čas. Asi po roce jsem v jedné slabé chvilce omylem stvořil něco, co kupodivu téměř 100 slov mělo a tak mne napadlo, když jsem již něco takového udělal, oživit spolu s tím i onen starý projekt. Hlavní oponent byl kupodivu nyní Mat, kterého mezitím již podobné pitominky přešly, ale po několika měsících přemlouvání nakonec svolil.

Pro Vás to znamená, že se od této chvíle budete na našich stránkách každé číslo setkávat přinejmenším s jednou superkrátkou prózou, která Vás neobere o příliš času a mohla by Vás i zaujmout. První výkop byl svěřen mistru Pikeovi, který toho bohapustě zneužil. Když na mne totiž Mat před lety naléhal, abych něco podobného vytvořil, kladl mi na srdce, abych nenapsal nějakou blbost, která by se skládala z dlouhatánského nadpisu a pouze dvou slov. Od svého rybího miláčka však již něco takového nepožadoval. No, nezabili byste ho? Ne, jelikož Pikeův příspěvek se skládá z dlouhatánského nadpisu a přesně jednoho slova, proto se proti Matově doktríně vlastně neprohřešil.

Aby těch novot nebylo málo, otevřel Mat novou sérii povídek nazvanou Od stolu v Lilii, které patří též k jeho dřívějším experimentům. Nejde však o nic ve stylu projektu Sta slov. Naopak. Mat, který si velice potrpí na originalitu, zde naprosto změnil styl psaní i pojetí příběhu s cílem vytvořit sérii povídek s originální a neotřelou zápletkou spojených hlavním motivem a orámovaných jedním centrálním příběhem, který dal název celé sbírce. Jak tedy můžete vidět, jde o zcela profesionální přístup k tvorbě. Nejenom proto soudím, že povídky z této série rozhodně stojí za Vaši čtenářskou pozornost a že jde o nejhodnotnější nově otevřený tvůrčí projekt naší Story.

Staré ale také hezké

Ačkoliv bych mohl tímto svůj úvodník ukončit a udělal bych možná lépe, chtěl bych Vám ještě něco málo sdělit o zaběhnutých projektech a standardních článcích, jelikož AAA Games zdaleka nejsou jen samé novoty.

Knihovnička AAA Games  dnes dozná dvojí aktualizace. Krom Matova již standardně velmi kvalitního medailonku Heinleina, miláčka Ameriky, a další librí legendí totiž „přibude“ i medailonek celosvětově uznávaného spisovatele Roberta Holdstocka, který nám při minulé aktualizaci z nepochopitelných příčin z archívu jaksi vypadl. Připravte se tedy na takřka dvojitou dávku zajímavých informací o světové literární kultuře.

Zrození je Matův malý fantasy epos, který na našich stránkách vychází jaksi ve stínu ostatních próz vlivem téměř patologické (tohle slovo vážně nemá nic společného s Patem) skromnosti svého autora. Ten totiž patří mezi ty, kteří se až zuřivě brání tomu, aby se jeho dílka objevovala na čestném postu prózy měsíce. Zrození si však takové odstrkování rozhodně nezaslouží, jelikož jde o přinejmenším poutavý a skvěle napsaný fantasy příběh, který by měl mezi ostatními internetovými prózami naopak hrdě čnět do výše. Proto se jej pokouším propagovat alespoň touto cestou a nabídnout ho Vaší ctěné pozornosti. Pokud je Vám alespoň trochu blízká fantasy, čtěte jej a nebudete zklamáni. Nezapomeňte nám také psát své názory na toto dílko ať Mata společnými silami vyléčíme z takových hloupých manýrů.

Zcela jiný případ je šotkův STAAAR TREK. Tedy nikoliv v tom, že by nešlo o v rámci možností dobré dílko, ale spíše v autorovi, který má sebevědomí na rozdávání ale slušnosti ani co by se za nehet vešlo. O tomto našem nechtěném redaktorovi ani jeho výtvorech jsem neměl nikdy valné mínění, což neznamená, že se mu občas nemůže podařit napsat něco dobrého. Spíše mi nevyhovuje jeho styl, který má však mezi našimi čtenáři mnoho fanoušku a který šotek za dobu svého působení v AAA Games zcela mimořádně vybrousil. Proto pokud jste šotkovými oddanými fandy, neměli byste STAAAR TREK rozhodně minout, jelikož jde nepochybně mezi jeho prozaickou tvorbou o to nejlepší. A pokud nejste zarytými odpůrci jeho stylu, můžete to zkusit také, jelikož on ve skutečnosti není ani zdaleka takový pubertální testosteronový idiot, za jakého se vydává v návštěvních knihách. Pravdou dokonce je, že jsem se u tohoto výtvoru i já občas skvěle pobavil a to mne v něm šotek prezentuje jako totálního trotla. STAAAR TREK by se dal totiž označit za něco na způsob knižní verze Červeného trpaslíka pouze osazené některými členy redakce AAA Games.

Závěr

30. jubilejní číslo AAA Games bylo ve znamení změn a nových projektů ve Story, což sice nemusí každému vyhovovat, ale nezůstali jste ochuzeni ani o mnoho kvalitních článků ve všech ostatních sekcích. Do dalších vydání AAA Games pochopitelně chystáme i nové projekty, které by se měly významně dotknout též ostatních sekcí. Proto ani jejich fanoušci nezůstanou ošizeni. Omlouvám se též všem autorům, kteří by se cítili poškozeni tím, že jsem nevyzdvihl zrovna jejich příspěvky. Vzhledem k nepřebernému množství článků v AAA Games zde prostě nemohu upozornit na všechno (i tak je tento úvodník neúnosně dlouhý) a snažil jsem se poukázat hlavně na opravdu důležité změny a ty příspěvky, které jsou dle mého názoru na našich stránkách nezaslouženě opomíjeny. Hity čísla dle mého názoru propagovat nemá cenu.

Všem čtenářům AAA Games pak přeji mnoho příjemných chvil strávených nad našim časopisem, jelikož právě to bude pro nás tím nejlepším dárkem k narozeninám. Pokud se bude naše čtenářská komunita i nadále utěšeně rozrůstat a čtenáři se k nám budou spokojeně vracet, bude spokojená celá redakce a pak budu šťasten i já…i já…i já…

 

 

Autor tohoto úvodníku tímto nechce říci, že by byl osel nebo někoho za oslíka považoval či měl nějaký obzvláštní vztah k tomuto živočišnému druhu. Prostě se mi ten obrázek jen velice líbí.

« Autor článku »

Augustus