Silvestrovský ujetý úvodník

Pozn. Nicky: Tento úvodník je vcelku věrným záznamem silvestrovské schůze/oslavy, které jsem se neúčastnila. Necháte tu bandu chvíli o samotě a tohle vám vyvedou! Někteří nejmenovaní redaktoři by rádi uvedli do záznamu, že celá redakce byla sjetá a naprosto zkoulovaná. Bohužel, vzhledem k faktu, že se oslava konala u Mata doma, tak jsem si jistá, že všichni byli absolutně střízliví (kromě Abaka)! A nemyslete si, oni to nehrajou, oni se takhle skutečně baví!

Milí čtenáři, měsíc se s měsícem sešel a my se znovu setkáváme u úvodníku…bla, bla, bla etc. etc. Úvod přeskočíme a přejdeme rovnou k věci. Ne, že by mne nebavilo se vykecávat a ne, že bych to neuměl (viz první klasická úvodníková věta, která je v podstatě blbost), ale myslím, že Váš i můj čas je na takovéto hrátky příliš cenný. Takže hodíme očkem po aktuálním čísle (tohle je v podstatě také blbost, ale nikomu to příliš nevadí a říká se tomu metafora).

Ale ještě ne. Nyní se trochu ohlédneme zpátky. Zřejmě Vás nepřekvapí, že sledujeme (My?? To jako kdo? – pozn. šotek) (My jako imperátor – pozn. Augustus) Vaše reakce a že si dokonce děláme žebříčky nejchválenějších/nejkritizovanějších článků. Budete se zřejmě divit (respektive vy asi ne, ale já ano), ale nejchválenějším článkem minulého čísla byl úvodník. Ze srdce Vám děkuji, hrozně jste mne potěšili, ale nemáte vkus:-). Já si opravdu o tomto typu článků nedělám iluze a myslím, že v AAA Games by se našlo mnoho daleko lepších, přesto ještě jednou děkuji. Nevím, zda se Vám bude líbit úvodník stávající, ale nezbývá mi než to risknout. Je totiž sobota 31. prosince, přesně půl deváté, uzávěrka je již dávno v tahu a na nic normálního už prostě nemám čas. Proto bude tento úvodník řešen formou rozhovoru nad aktuálním číslem. Jediný, kdo byl ochoten se něčeho takového účastnit byl můj kolega Mat pro svou přirozenou lásku k originalitě. Když již nic, tak budeme alespoň originální. Jelikož pokud se nemýlím, tak něco takového ještě nikdo na diskmagové scéně ani jinde nezkoušel. A já se nemýlím. Nuže do toho.

Augustus: Tak co tam máme?

Mat: Ještě než začneme, tak bych rád upozornil, že já to nedělám dobrovolně! Ale Nicka nám vyhrožovala, že pokud nebudeme mít úvodník do prvních minut roku 2006, tak bude nové AAA Games bez úvodníku a to bychom opravdu neradi... a vzhledem k tomu, že Augustus svoje sólo úvodníky zažíná psát většinou v půli měsíce a uzávěrku stejně prošvihne ... tak jsem jednoduše neměl jinou možnost.

Augustus: Výborně, díky za podporu. Jednak to není pravda, jednak nevím, co pořád máte s podkopáváním mojí autority, každopádně bude lepší, když se budeme soustředit na aktuální číslo. Co kdybychom to jednou vzali popořadě. A začali třeba hrou čísla ...

Pat: Všechno se dozvíte v recenzi.

Augustus: A ta recenze?

Mat: Ano, kde je ta recenze, Pate?

Pat: Je ve stádiu pre alfa verze.

Mat: A to znamená co?

 Pat: Už mám napsanej nadpis.

Augustus: Výborně, takže hru čísla nemáme. Co dál?

Mat: Ale máme, je v pre alfa verzi.

Pat: "Až bude, tak bude," jak to říká John Carmack.

Augustus: Vaše diskuze se dobře poslouchá, ale máte alespoň něco do Gamesview?

Pat: Já mám článek.

Augustus: Doufám, že je to alespoň beta.

Pat: To už je finální verze připravená pro tisk.

Mat: No, tentokrát byly s GamesView trochu problémy...

Augustus: Neříkej ...

Mat: V předvánočním období je vypouštěno minimum informací o nových projektech, protože se herní časopisy soustředí hlavně na recenze. Narozdíl od papírových časopisů nemáme potřebu nahánět stránky nicneříkajícími články, fenomenální bylo pro tentokrát čtyřstránkové preview na TES: Oblivion v Levelu, ve kterém se neobjevila JEDINÁ nová informace, která by nebyla v tomto periodiku již dříve otisknuta ... Ale nakonec jsme se z toho problému vyvlekli vcelku úspěšně a bez škrábanců. 

Augustus: A to znamená co?

Mat: Třeba to, že jsem napsal preview na hru, kterou nebudu hrát a vím to, což není nic neprofesionálního, ale moje diskmagerská čest trochu utrpěla.

Augustus: Kdyby Nicka přišla o čest, začalo by mne to zajímat, ale u tebe ... promiň ... ale ne. Co máme v Kultuře?

Mat: V Kultuře nemáme nic.

Augustus: To si snad děláte srandu? Vždycky je něco v Kultuře. Dej to sem, sakra!

Pat: Tak já napíšu nějakej článek do Kultury.

Augustus: V tom ti nemůžeme bránit, ale co takhle se podívat na něco, co tam už je?

Mat: Jo, jdi dělat na tý svojí pre alfa verzi. Ale když už se má něco hypovat, tak to bude můj článek. Konkrétně recenze na Skeleton Key, která není nikterak výjimečná a zajímavá, ale pojednává o vskutku skvělém filmu, takže vám spíše doporučuji jít do kina než číst AAA. Ale pokud chcete zaručeně fungující recept na lektvar, kterým odrovnáte své nepřátele (učitelky češtiny a tak), naleznete jej právě v této recenzi. Ozkoušené!

Augustus: Že jsem radši nemlčel. V Kultuře je toho přece tolik: medailonek Raye Bradburyho, pojednání o Divadle Járy Cimrmana, recenze na momentálně neúspěšnější film v Čechách v roce 2005 etc. Ach jo, co třeba Plus?

Mat: Zato Plus se nám vcelku vyvedl. Mě se nejvíc rozhodně líbil článek o C.G. Jungovi. Ten název zní sice strašně, ale je to moc zajímavý a poučný čtení. Ale víc už to chválit nebudu, protože to není moje dílo.

Augustus: Mě osobně se to nelíbí jako skoro nic z mých článků, ale je pravda, že jsem si s tím dal hodně práce. Jednou jsem tak totiž šel ven se psem.

Mat: S Márnušou?

Augustus: Nikoliv s Jam'Hadaary. Oni to jsou sice dva rotvajleři, ale jsou to sourozenci, jsou skoro jedno tělo, a tak je počítám za jednoho. A když jsem tak s nimi šel a přemýšlel o podstatě bytí, objektivitě ideje estetična a transcendentální podstatě vesmíru, napadlo mne, proč bychom měli dělat medailonky pouze spisovatelů? A jelikož je mé nevědomí se všemi ektopsychickými funkcemi logicky introvertní, aniž bych někomu v redakci řekl slovo, do jednoho takového medailonku jsem se při nejbližší příležitosti pustil.

Mat: A abychom tvůj projev pochopili, tak si asi budeme ten článek muset přečíst. Velice důmyslná forma propagace ...ale myslím si, že je čas zkouknout sekci Story, protože už máme půl dvanácté ... tak v rychlosti, prosím ...

Augustus: Story jako obvykle přináší řadu novinek a to především díky externistům. Nakolik jsou to novinky kvalitní a zajímavé, to již nechám na čtenářích. Každopádně musíme našim přispěvatelům poděkovat za pravidelné zásobování této sekce. Na prvním místě musím zmínit Shaylen, která nás velmi mile překvapila, když splnila naši žádost na 600%. Příspěvky v sérii 100 slov se proto v aktuálním čísle zcela mimořádně dostaly kvantitou na úroveň kratšího článku. Jak již to u Shaylen bývá, navzdory udivujícímu množství dokázala pozvednout i kvalitu projektu 100 slov. Její příspěvky totiž nejsou pouhou formální hrou se slovy, což bylo vyčítáno některým předchozím v této sérii, ale mají i svůj význam a obsah, který není vůbec zanedbatelný. Čtenářům, kteří nejsou zvyklí na Shaylenin osobitý styl sice mohou připadat jako blbost a vůbec bych se jim nedivil. Také vecpat nějaký význam do pouhých 100 slov tak, aby to ve výsledku nebyla blbost, je téměř nemožné (zkuste si to), ale myslím, že Shaylen se to povedlo.

Další novinkou ve Story je přivítání nové tváře mezi našimi externisty. Není jí nikdo jiný než uznávaný fejetonista působící na internetu (především na Písmáku) pod pseudonymem Vaud. Nebudu Vám nyní věšet bulíky na nos o nějakém jeho vztahu k AAA Games či radosti z toho, že bude u nás publikovat. Naopak! Jeho cesta do řad našich externistů byla velmi prostá. Na internetu jsem objevil jeden jeho velmi zdařilý fejeton a požádal jej, zdali by jej nechtěl uveřejnit i u nás. Po zběžném shlédnutí těchto stránek souhlasil. Touto cestou se k nám tedy dostal fejeton Hlášení případu diskriminace, který Vás kvůli své krátkosti o mnoho času neobere a naopak pravděpodobně hodně pobaví. Proto si svou pozici prózy měsíce rozhodně zaslouží. Někteří mírně přidrzlí kolegové v redakci se totiž domnívali, že tento post již příliš dlouho okupuji já. Proto, prosím, tomu zrzavému koštěti Nicce a další revolucionářům laskavě vyřiďte, že pokud mne bude z tohoto místa někdo sesazovat, tak to budu já sám. Tolik projev Vašeho císaře. Jdu si pustit Star Wars Imperial marsch!

...odbila dvanáctá hodina, Nicka se Šotkem nedorazili, ale to je vcelku jejich věc a jejich smůla. Lord Abak zato dorazil svůj půlčák nějakého dryáku, který se skládá z lihu, vody cukru, řady přírodních barviv a přírodního aroma. Ťukli jsme si a vyslechli hymnu z úst zpěvačky, která nás svým hlasem a zjevem zaujala tak, že jsme ji museli vytípnout a Šotek z ní později udělal zadní stranu. Poté se redaktoři rozešli do mrazivého Nového roku a hřejivě nadějného nového roku. A s nimi vstoupilo do nového járu, měsíce a dne i AAA Games. Ať se jim daří. Ať se mu daří. A vám koneckonců také, zasloužíte si to, když už jste dočetli až sem. (epilog by Mat)

A co se nestihlo v roce minulém, musí se dodělat 1.1., proto bych ráda upozornila na startující podrubriku Knihovničky AAA Games s názvem Výjimečné povídky. V tomto článku si ve 32. a 33. aktualizaci budete moci potřást rukou s krátkými prózami, které považují naši dva "literární redaktoři" za vhodné k povšimnutí a přečtení. Nic jiného než letmé seznámení nečekejte, avšak pokud vás některé z děl zaujme, budete si s ním moci dojednat důkladnou schůzku na stránkách knih, jejichž jména ke každému příspěvku také uvádíme.  A to už by snad mělo být všechno. Inu, ne nadarmo se u nás v AAA říká - "práce kvapná, Nicka naštvaná". Ano, chlapci, vidím, že po dobrém to s vámi nejde - nastane tedy diktatura. (epilog Nicka)

 

« Autor článku »

Augustus

Další účinkující