Několik slov úvodem

 

Nedávno jsem byl docela nemile překvapen, když jsem zjistil, že můj herní miláček Heroes náleží již do rubriky retro. Já vím, pár let už od jeho vzniku uběhlo, ale to se dá poměrně snadno přehlédnout, když člověk neustále paří… třeba ten Heroes. Jsem ochoten přiznat, že HoMM II je už trošku zastaralá hra, ale…No, nechme toho. Máte pravdu, je to starý, avšak to vůbec nemusí znamenat, že by snad tato hra patřila do šrotu. A právě o tomto faktu vás, milí čtenáři (tj. redakci, jejich přátele a rodinné příslušníky), hodlám v následujících řádcích přesvědčit.

 

Tahy

 

V prvé řadě bych rád Heroes III a možná i celou sadu Heroes of Might and Magic představil těm čtenářům (viz. závorka výše), kteří tuto gamesu ještě neznají. Jsou tu takoví? To je jen řečnická otázka. Za prvé mi nemůžete odpovědět a za druhé by vám to stejně nebylo moc platné, jelikož se hodlám předvádět, jak jsem chytrý (holky čtete to?). Tak tedy Heroes je tahová strategie, což v praxi znamená, že máte určitý omezený počet akcí, jež můžete provést v jednom tahu, pak je na řadě nepřítel. Tento na první pohled (opravdu jen na první pohled) těžkopádný systém má řadu výhod. Například nám odpadne to zuřivé klikání a překotné stavění jednotek, které tak dobře známe (alespoň někteří z nás) z real – time strategií, a je více prostoru pro klidné uvažování a inteligenci. Můžete tak třeba řídit bitvu ve stylu velkých vojevůdců s patřičným nadhledem usrkávaje dobré vínko či si při pařbě dopřát svačinu, což oceníte obzvláště u dlouhých misí. Ne, že by zde nebyla funkce save, jen se vám nebude chtít přestat. Tahový systém má ještě jednu neocenitelnou výhodu. Můžete si s kamarády klidně zahrát multiplayer u jednoho počítače, prostě se budete střídat po tazích. Žádné síťové karty, stěhování počítače a své vlastní zadnice a jiné otravnosti. Stačí zapnout a hrát.

 

 

Hrdinové etc.

 

Tahový systém však není jedinou výhodou Heroese. Hra totiž obsahuje tři grafická schémata (říkejme jim třeba krajina, hrad a boj), která šetří prostor, usnadňují v něm orientaci a tím i zvyšují celkovou hratelnost. Armáda navíc už není jen banda zmateně pobíhajících jednotek, ale spořádaný útvar disciplinovaně seřazený pod kolonkou svého velitele. Po krajině tak jezdí sem a tam jen hrdina (odtud název Heroes) na koni, přičemž se jednotky přesunují jako celek, což šetří čas, nervy, myš i vaši  ruku. Když pak hrdina vjede do boje či do hradu (Heroes je hra hlavně o hradech), schéma se přepne a vy si můžete lépe vychutnávat jednotlivé fáze hry. Každý hrdina má stejně jako každá jednotka určitý počet útoků a bodů pohybu. V boji máte na výběr hned několik různých akcí jako jsou pohyb, útok, obrana, vyčkávání (pokud jste zákeřná svině tak jako já, budete používat hlavně tohle) a kouzlení. Celý systém soubojů je detailně propracovaný, což mu však nijak neubírá na přehlednosti. Napoprvé sice budete asi muset využít služeb tutorialu nebo staršího a zkušenějšího pařána, ale pak by Vám již nic nemělo bránit pořádně si souboje užít. Přece jenom není nad to, když Vaše velkolepé vojsko masakruje nepřátelské šiky a Vy s úsměvem na rtech pozorujete, jak soupeřův hrdina(vojevůdce) brečí do dlaní.

 

 

Města a hrady*

 

*(Jedná se prakticky o to samé, ale ne každé město musí mít nutně svůj vlastní hrad a proto jsem se rozhodl tyto pojmy rozlišit. V textu však již hodlám používat pouze slovo hrad. – pozn. autora)

 

Jak jsem již napsal, páteří hry HoMM(I,II,III nebo IV, to je jedno) jsou hrady. Můžete zde totiž cvičit a rekrutovat své bojové jednotky, samozřejmě za prachy, které vyždímáte ze svých nebohých poddaných, jež žijí shodou nešťastných okolností právě ve městě v okolí Vašeho hradu. Slavný vojevůdce Montetuccoli kdysi řekl: „K vedení války je třeba trojího. Peněz, peněz a zase peněz. Já bych k tomu přidal ještě jeden malý dověteček: „ a vojáků“. Z tohoto důvodu jsou hrady v Heroesu klíčové. Jak už to tak ale u nich bývá, budete jich muset většinu pracně dobýt, zřídkakdy totiž začínáte s více než jedním. Na druhou stranu o tom ta hra je, ne? Zde musím poznamenat, že vše probíhá naprosto civilizovaným způsobem. Pokud jste čekali nějaké vypalování či vraždění, budete asi zklamáni. Žádnou takovou možnost hra neposkytuje, což je jedině dobře, protože…koho byste pak asi ždímali?

V každém hradě (a říkám v každém, jelikož jich je v HoMM III celých osm druhů!!!) můžete rekrutovat celkem sedm typů různých jednotek charakteristických pro každý druh hradu. To Vám ještě s poměrně velkým počtem neutrálních vojsk, jež můžete získat během tažení, dává dostatečný prostor pro volbu individuální strategie.  Každá jednotka však potřebuje k vycvičení speciální budovu(jakési kasárny), které budete si muset, jak už to tak u počítačových her bývá postavit. Zde bych rád ocenil skvělé taktické možnosti Heroese. Jelikož poskytuje jen omezené množství jednotek k rekrutaci, což je logicky velice opodstatněná vlastnost, kterou každá strategie nemá (v dobách kralování HoMM tuplem ne), tak vás donutí poněkud více přemýšlet a o své nebohé vojáčky se taky trochu starat. Dále je ve hře množství dolů na různé suroviny, které jsou pro váš rozvoj (stavba kasáren), klíčové. Prostě hra vyžaduje širší myšlenkový záběr (nebojte se, ono to tak zlé zase není, jinak by se to nemohlo prodávat), jelikož krom vojenského myšlení budete muset uvažovat také trochu ekonomicky.

 

Shrnutí

 

Heroes of Might and Magic patří jednoznačně k tomu nejlepšímu, co jste mohli na trhu strategií dostat. Jedná se o hru, které právem náleží čestné místo v pomyslné síni slávy, i když už na ni pomalu sedá prach a v dnešní době je již v mnoha směrech překonaná. Ve svých časech přinesla mnoho nového, princip tahových strategií přivedla téměř k dokonalosti a přitom neztratila nic ze své úžasné hratelnosti. Je sice pravda, že autorům po tom skvělém nášupu nápadů obsažených hned v prvním díle jaksi došla invence a všechna další pokračování jsou v podstatě o tom samém jen oblečeném v modernějším hávu a sem tam trochu vylepšeném. Tedy krom čtvrtého dílu, kde byla většina změn spíše na škodu

Možná vám tyto řádky budou připadat jako nechutný chvalozpěv, ale já si prostě nemohu pomoci. Hrál jsem všechny díly série, a když mi to dnes nemilosrdný čas dovolí, tak se občas k tomu třetímu s láskou vracím. Proto dávám sedm áček(Doufám, že je to přesně o jedno méně do plného počtu. A Mate, ne že to uveřejníš i s tou závorkou, ty hovado!!) (to máš za to, že nedodržuješ kodex o slušném vyjadřování se v recenzích - Mat)

 

« Autor článku »

Augustus


Tématické články:

Jediná hra podobného ražení na našich stránkách je výtečná strategie Etherlords II.