´

Hrdinové z Macourova

 

1)    Sámos a Šapar

V dalekém Macourově na ostrovu Indos v roce 1456.

Psal se rok 1456 a v Macourově na ostrově Indos se narodil manželům Sámosovým hrdina, který se zapíše do dějin ostrova jako Osvoboditel. Ve 6 letech se stal Sámos sirotkem, po té co jeho rodiče zemřeli při obraně ostrova.   V té době se ujal vlády mocný vládce Šapar zvaný Šapar krutý. Krutý protože ostrov před tím nezažil krutějšího vládce než byl on. Když se psal rok 1472 a hrdina Sámos se dožil svých magických 16 let kdy vstoupí většina sirotků do řádu Šaparistů (řád který uctívá neomezeného vládce Šapara). Ale mladý Sámos nechtěl do řádu a tak utekl do lesa nedaleko Macourova. Ten les se jmenoval Ralgof a byl pověstný tím že v něm žijí Magici a Elfové jejich pomocníci. Když šel po břehu řeky tu najednou na něj vyskočil Elf poměrně malý asi jenom 50 palců. Sámos šáhl pro svůj luk který mu dal otec ve svých 6 letech ale druhý Elf ho chytl ze zadu a třetí Elf mu zastavil ruku a čtvrtý Elf chytl druhou ruku. A vedly ho do svého doupěte tam se Sámos setkal s dalšími lidmi Korusem a ženou bojovnicí Daskou. Po pár letech se ze Sámose a Koruse staly Magici a ovládali magii Sémos. Sámos dostal krutý úkol pomocí magie musí zabít kostlivce Bahňáka. Bahňák žije v údolí Bahňáka na sever od Macourova.

2)        Nejvyšší Generace

  Šel lesy a přebrodil řeku.Až došel k údolí kde Bahňák žije vytáhl svou hůl a použil na velkého kostlivce který se už po něm hnal Firebolty. Kostlivce to na chvilku omráčilo ale hned se zase hnal po Sámosovi. Sámos jen tak, tak uskočil a na Bahňáka použil Zkamenění. Kostlivec zkameněl a Sámos vystřelil z hole znovu Firebolty a Bahňák se rozletěl na mnoho kusů které musel Sámos zneutralizovat vodou aby se nespojil. Pak se vrátil do lesa Ralgof, kde už na něj čekaly jeho spolubojovníci Korus a Daskou kteří byli již také vyučeni na Magiky Nejvyšší Generace.

3)     Sámos doma

Když se naučili i poslední kouzlo mohli odejít domů to už Sámosovi bylo 20 let a byl silný a statný. Všichni tři se usadili v Macourově pomáhali zdejším lidem od nemocí a zlých duchů až se staly členy rady starších. Do rady mohly vstupovat osoby starší 60 let a tak byli v radě nejmladší. Jednou za rok chodili všichni do různých měst ,tento rok do Macourova, na setkání Magiků z celého ostrova a okolí. Při třetím dnu setkání napadlo vojsko Magiky. Magici se bránili seč jim síly stačily svými holemi stříleli všude okolo, ale Šaparovců bylo více a více. Sámos bojoval jako lev. Svou holí střílel jednoho Šaporovce za druhým. Když už vypadalo že se Magici neubrání přišli Elfové z blízkého Weringtnu. Chopili své neomylné luky a zahnaly Šaporovce z neopevněného města.  V Sámosovi velkou nenávist proti Šaporovi, nenávist vyvrcholila vypálením města Macourov.

  4)   Přestěhování města do lesa

Vesnice se přestěhovala do lesa na rozcestí dvou cest. Vesnice se také opevnila nevelkými dřevěnými hradbami. Po vypálení vesnice se začali vesničané ozbrojovat luky a Sámose požádala aby je naučil střílet, protože luk drželi poprvé v životě. Sámos by celou vesnici nestihl naučit střílet. A tak pozval své přátele Elfy aby mu pomohly se střelbou. Po půl roce se vesničané naučili střílet.                                            

5)    Masakr v novém Macourově

Nastalo léto přesně červen roku 1481 a tu se Šapar nepřímo znovu ozval.

Do vesnice přišli Šaparovci. První šel vlajkonoš s bílou vlajkou se zlatým kalichem plný peněz  uprostřed. Tato vlajka se používá jen za jednoho účelu vybíraní daní. Daň se vybírá je jednou za 5 let, ale tento rok se vybírala, protože tento rok trvala zima místo 3 měsíců 7 a tak král neměl peníze v královské truhle a královské sýpky byly prázdné. Vesničané došli pro Sámose a mezi tím se ozbrojili. Sámos měl zrovna návštěvu byl to badatel a cestovatel slavný Maur Ibrahim Masaj. Bavili se o tom jak Šapar je krutý vládce když v tom vtrhl do chýše rolník Winston hned jim vypráví o výběrčích daní. Sámos si vzal toulec s šípy a následoval s Ibrahimem,Daskou  a Korusem Winstna k hlavní bráně.

Vyšplhali na věž a vyjednávají s výběrčím daní. Po dlouhém přemlouváním kdy se Sámos vymlouval na různé okolnosti proč daně nemůže jeho vesnice zaplatit.

Už to vypadalo že se výběrčí obrátí a odejde s nepořízenou, když výběrčí viděl na hradbách také známou tvář protišaporovce Maura Ibrahima. Výběrčí daní se zalekl a vydal povel ke zničení vesnice. Sámos a po něm i ostatní vytáhly zbraň. A nabili. Všude v okolí byl slyšet svist dobře mířených šípů. Masakr trval asi 5 minut. Jediný mrtví z Macourovských byl právě rolník Winston, který běžel pro Sámose.

Zpráva o masakru výběrčích daní se nesla velice rychle a za pár dní byla i u ucha samotného krutovládce. Šapar se velice rozhněval a poslal na to zatracené město 500 svých vojáků.

Mezi tím se vesnice zaplnila odpůrci Šapara a jeho vlády.

 6) Sámos se žení

  Sámos si vzal za svou ženu svou opatrovnici a spolubojovnici Daskou. Na svatbu přišlo mnoho lidí z ostrova i okolí kteří Sámose obdivovali a brali jako svůj vzor.   

 7)  Příprava na Šapara a jeho vojsko

Rozkaz Šapara se nesl rychle a tak se vesnice na útok připravovala podle rad vynikajícího bojovníka stratéga Ibrahima.

Jediné co vesnice nevěděla bylo jestli armádu vede Šapor a armáda má něco kolem 1000 členů nebo armádě velí 1 generál a pomocník a poradce Šapara jménem Lehota což se později ukázalo jako pravda.

Armáda už byla jen půl dne od Macourova když osadníci dokončili obrané práce a pasti. Osada byla obehnána vyššími a pevnějšími hradbami a v každém rohu byly vysoké strážní hradby s velkými samostříly.

To celé nedělali dva dny, ale s prácemi začali, už před dvěma měsíci po masakru, protože s odplatou počítaly předem.

Nastala noc a vojáci ulehli to byl čas pro malé pomocníky Sámose a to pro Elfy. Ty přes noc zjistili že vojáků je 500 a jsou to lehkooděnci nevelí jim Šapor nýbrž generál Lehota.                                    

        

8)  Porážka Šaporovců a generála LEHOTY

Když se vesničané chystali k obědu ozval se varovný cinkot zvonu. Zvon se používal k informovování občanů buď o požáru nebo že jsou nepřátelé na dohled. Vesničanům měli hned jistotu že určitě nehoří a Šaporovci zaútočili.

Bylo to zrovna když se Sámos vracel tajnou chodbou zpět z Elfské vesnice na jihu ostrova u hory Smrti. Měl sebou ještě 30 Elfů kteří ho vyprovázeli a 10 Magiků kteří byli ve vesnici také na návštěvě. Všichni  běželi na hradby a strážní věže kde zaujali válečné pozice.

Jen bylo slyšet jak trubadúři řvou do „ÚTOK “ a válečníci se rozběhli s žebříky na hradby. Žebříky padaly z hradeb jeden po druhém a tak Lehota rozkázal se vrátit. V blízkém lese pokáceli mohutný strom a vyřezali z něj beranidlo. Beranidlo neprorazilo bránu a když zemřel i generál Lehota vojsko se rozprahlo po celé zemi. Největší skupiny utekly do Weringtonu kde byl od Šapara poměrně klid a zbytek se vrátil do nově postavených kasáren na severu.

Šapar byl touto porážkou tak zdrcen, že nechal popravit předsedu veškerých vojsk a osobního poradce.

Mezi tím se Macourov stal jedním největších měst na ostrově. Stále více  obyvatel byli odpůrci Šapara a jeho absolutistické vlády.

28.4 1490 se narodil Sámosovi a jeho ženě Daskou syn a lid jásal, že má Sámos nástupce.                         

       

 9)         Šapar je nesmrtelný

Ibrahim vtrhl do chýše a ptal se kde je Sámos. Jeho žena Daskou odpověděla že je v druhé místnosti medituje.

Ibrahim vlétl do místnosti a říká slyšel jsi to : „Šapar je nesmrtelný“.

A jak se to stalo?

 Ten zrádce Magik Gurst ho zaklel to je ten co jste ho minulý rok vyhodili z organizace kvůli tomu že Šapara obdivoval.

A jak se může zabít?

Šípem z hory Smrti, ale tam tě Elfové nepustí, protože je Elfům posvátná.

10)         Sámos I 

O 12 let později.

Psal se rok 1502 a syn Sámose Sámos I dovršil věku 12 let, kdy Sámos chtěl poslat syna do školy magiků. Za těch 12 let se v Macourově nic nestalo. Šapar sice vypravil na Macourov pár „Vítězných výprav“ jak jim říkal. Potvrdilo se že Šapar je nesmrtelný, protože stále nestárnul.

 Sámos vypravil svého syna Sámose do Ralgofu kde stále sídlila škola Magiků. Našel si zde přátele, stejně jako otec, byli to Wars a Paks. Se svými přáteli byly nejlepší studenti této prominentní školy. Dostali i společný úkol. Přinést kouzelný šíp z hory Smrti. Magici měli dovoleno od Elfů vzít jeden šíp za 100 let.

Putovali tajnou cestou do Macourova a odtud tajnou cestou do elfského  města.

Přešli údolí Smrti až došli k hoře Smrti.

Stoupali vysoko po skalnaté cestě. Když si chtěli na chvilku odpočinout zaskočil je orel. Sámos uchopil hůl a vystřelil na ptáka ránu ale netrefil ho. Poté střílel Wars ale ptáku jenom načechral peří. Paks dobře mířenou střelou na srdce orla sestřelil. Orel šel k zemi a dopad těsně před Sámose.Sámos si všiml, že orlovi se něco třpytí na jednom drápu. Když orel spadl těsně před ním uviděl na drápu prsten. Pomyslil si, na tak posvátném zvířeti musí být přeci prsten kouzelný, a proto si ho vzal. Poté stoupaly dále až na vrchol kde střežil šípy had Smrtihlav.

I hned na ně zaútočil. Sámos vytáhl tureckou šavli a jedním nápřahem Smrtihlava zabil. Wars pak vzal kouzelný šíp z lůna a vrátili se do magické školy. Vrchní Magik si je pozval do chýše a zeptal se jich jestli nechtějí na této prominentní škole učit. Sámos odpověděl že musí pomáhat otci a Wars a Paks chtěli zůstat se Sámosem.

Od té doby se tito tři od sebe nehnuly ani na krok.

11)      Korus umírá

Po celém Macourově byl velký smutek Korus ve svých 70 let umírá. S posledním dechem prozradil že jeho matku zabil Maxi, spolusprávce země se Šaparem. Sámos s Ibrahimem museli Korusovi slíbit, že jeho matku pomstí.

Po soustavném pátraní se Sámos dozvěděl, že Maxi žije v Katase na severu ostrova kamž se Sámos nedostane. Poté zjistil že má letní sídlo v Kutu na ostrově Sup, žije zde od května do srpna. Sámos nebyl zvyklý nic odkládat na zítřek a na tož pomstu svého nejlepšího přítele. A hned se vydali se na ostrov Sup. Mysleli si, že půjdou do Xesu kde se najmou na loď a tudy se dostanou na ostrov. Když byli v půlce cesty začal se náhle Sámosovi synovi klepat prsten od orla. Podívaly se okolo a našli tajnou cestu. Zapálili pochodně a vydali se jí bylo vidět že se nepoužívá všude byli pavučiny a po zemi běhali splašené krysy. 

Po 2 hodinách došli přímo před Kot.

12) Pomsta Koruse

Když hrdinové v čele se Sámosem vyšli z tajné chodby spěchali do města. Jelikož se na noc brána města zavírá a slunce už bylo pomalu za horami. Ubytovali se v zdejších městských domech. Celou noc nezahmouřili ani očko a plánovali jak Maxima chytit. Když už se rozednívalo uviděl Sámos I Maxima u kašny právě se vracel z ranního koupání v lázních. Ihned vyběhli z domu Maxima chytli a hodily ho do pytle. Těsně potom vyběhl z domu nájemce a řekl: Co bude z placením? Sámos mu zaplatil a vydali se z města. Maxima vytáhly s pytle až u města Xesu a pěšky ho dovedly až do Macourova. Ale akce nebyla tak úspěšná jak se zdá. Maxima se sice podařilo uvěznit, ale byl tu jeden svědek. Byl to tulák, který zrovna na náměstí seděl a žebral. Když viděl,  že Maxima unesli macourovští hrdinové hned to šel říci místnímu guvernérovi ostrova. Za tuto správu dostal pár pěkných Šaporáků ( platidlo pro celý ostrov). Guvernér hned poslal posla ke samotnému Šaparovi. Šapar hned poslal zprávu do kasáren která zněla  „PŘIJEDU IHNED MAXI V OHROŽENÍ V MACOROVĚ PŘIPRAVTE ARMÁDU O 3000 VOJÁKŮ “. Více už si Šapar nařídit nemohl, protože měl dohromady na celém ostrově 5000 žoldáků.

 13) Šapar útočí na Macourov

 Šapar se na štěstí dřív než v prosinci do kasáren nedostal takže byla jenom jedna cesta. V Macourově mezitím upevnili hradby. Zvýšily počet strážných věží. Šapar se vydal do Macourova roku 1514. 3000 lidí bylo, ale vyčerpáno protože –30° Celsia které byly v horách je vysílilo. K branám Macourova nakonec dorazilo 2000 mužů. Šapar vydal rozkaz, který ho stál vítězství, zněl „IHNED ÚTOK “. Hodně žoldáků zemřelo na hradbách a mezi nimi i Maxim. Využil zmatku ve vesnici a utekl. Chtěl pomoct vojákům dobít vesnici a pomstít se, ale zemřel po té co ho Ibrahim shodil s žebříku na hradbách. A tak byla oplacena matka Koruse. Šapar se po 20 hodinách obléhaní vrátil do kasáren, ale pouze se 100 lidmi z celých 5000. V kasárnách bylo připraveno dalších 1500 vojáků a s nimi chtěl zaútočit na Macourov. Po třech dnech se vrátili a omrzlinami a jenom 500 mužích.

 

14) Šapar se vrací z hlavního města

Krutovládce se vrací bylo slyšet v ulicích Šaporu. Vrací se po dlouhých 7 měsících boje.Dnes se poprvé vracel z boje jako poražený. To ho vyprovokovalo k úvahám o tom, že by se mohl Sámos stát králem a teď měl představu ještě větší po tom co Sámosuv syn má zázračný šíp. Po těchto úvahách došel k závěru že vypíše na Sámose odměnu na dopadení Sámose. Všude po ostrově byly rozeslány plakáty s nápisem:

               

Za živého Sámose  vyplatím 5000 šaporáků. Za mrtvého 1500.

Za jeho družinu včetně jeho syna vyplatím po 1500 šaporáků.


      Šapar (neomezený vládce ostrova Indos a okolních ostrovů) 
     Lidé z ostrova se Šaparovi vysmívaly jelikož za obyčejný kabát zaplatily 1000  a za krávu 5000 šaporáků. Ale Šapar více peněz dát nemohl, jelikož pokladnice byla prázdná z důvodů války se sousedním ostrovem Hafarem, který si chtěl Indos podrobit.

 15) Možné spojení dvou odvěkých nepřátel Sámose a Šapara

Do vesnice Macourova přišla nečekaná zpráva od samostatného Šapara a v ní znělo:

,, Milý obyvatelé Macourova a zvláště ty Sámosi moc vás prosím abyste mi pomohli ve válce proti ostrovu Hafaru. Vaše ochrana bude zajištěna dokud já budu žít nic se vám nestane".

Sámos přečetl dopis lidu  sjednal zasedání rady starších. Rada starších příjala i nového člena Sámose mladšího. Rada jednala o návrhu Šapara. Vesničané namítaly, že jestli hrdinové odejdou Šapar je napadne a oni se neubrání. Po vyslechnutí návrhů vesničanů se ujal řeči Maur Ibrahim:,, Šapar mluví pravdu. Hafaři už opravdu osadili Záhoří i s městem Sutan a vojska postupují dál asi k východu za pár dní už budou u hradeb města Kapa, které má vlastní kasárny a víte jak jsou vojáci podplatní za pár šupů jsou vaši. Po hlasování, které dopadlo 4. hlasy pro a 3. proti se už Sámos, Ibrahim, Doska, Sámos mladší, a s nimi také War a Paks.

 16) Šapar a Sámos obraňují město Kara Su

Sámos a jeho družina dojeli na koních do města Šaporu, kde je uvítal velký dav lidí skandující jejich jména Šapar. Celá družina se ubytovala místních lázní. Po večeři přinesl posel plán útoku. Velký stratég Ibrahim se ujal svého místa a celý plán, jak je jeho zvykem, předělal. A ten poslal Šaparovi zpátky. Šapar po dlouhém vyjednávání s ním souhlasil.Po té se přesunuli do města Kara Su, kde postavili obrané valy.

17) Šapar v Kara Su

Šapar přijel do Kara Su ten den, kdy byli už Hafarští vojáci na dohled. S Šaparem přišli i Elfové s Magici z posvátného lesa Ralgof, když zaslechli zprávu o tom, že Sámos bojuje za Indos rozhodli se že budou bojovat s ním.Nyní bylo obránců asi 2000.

Ibrahim rychle přebudoval taktiku, která spočívala v tom, že se Sámos a jeho družina rozběhnou proti Hafarům a těsně před nimi se obrátí a poběží zpátky.

Hafaři poběží za nimi až se dostanou na dostřel z hradeb a strážných věží.

 

18) Šapar umírá

Šaparovi se taktika tolik líbila, že chtěl do skupiny se Sámosem, Sámos mu nechtěl odporovat a tak mu to dovolil. Vše se vyvíjelo podle taktiky. Hafaři se přibližovali a tak Sámos, Šapar a ostatní vyběhli proti nim. Doběhli na vzdálenost 500 kroků a začali se otáčet. Tu Šapar zakopl a spadl na krví zablácenou zem. A než ho jeho osobní stráž stačila zvednout, už měl od zrádného Elfa,který se dal k Hafarům, šíp v zádech. Jeho stráž ho věrně bránila, ale Šapar po chvilce přestal dýchat a skonal. Mezi tím zbylo s Hafarských mužů jen hrstka, která se rozprchla  do okolních lesů.

 

19) Pohřeb Šapara

Zpráva se šířila rychle a tak Šaparova manželka a dcera Dulcinela byly už za 5. dní v Kara Su. Rakev,  zabalená v rudém suknu, se nesla smutečním pochodem týden do Šaporu, kde byl za velké účasti lidí celé země odnesen do rodinné hrobky.

Když padala rakev do hrobu sjelo Dulcineli oko na Sámose mladšího. Zhluboka se podíval do její očí, do jejich tmavých, hnědých očí, a cítil něco u srdce píchlo to a nepřestávalo to bolet. Ona měla stejné pocity.

 

20) Konečná porážka Hafarů

Zahnaní se sjednotili v New Yardu. A odtud chtěli vést nový útok a tentokrát rovnou na hlavní město Šapor. Ještě před postupem ze Záhoří poslali Hafaři neuvěřitelný dopis, který všechny pobavil:

 

  Vaši nadřízení Hafaři vám nařizují, aby jste se hned a bez prodlení vzdali, jinak vaši zem zničíme.

 Podpis: velitel Hafarů

Sámos poslal obratem zprávu, která zněla:

Když jste tak silní, že se dostanete k hradbám Šaporu, natož že je porazíte, potom se vám celý ostrov zdá.

Podpis: dosavadní vládce ostrova Sámos

Hafaři a hlavně jejich vojáci znejistili, poněvadž pověsti o Sámosovi se šířili nejen na Indosu, ale i v širokém okolí.

Nakonec se nechali zmámit vidinou zlata za hradbami, kterou rozšiřoval velitel Hafarů.

Dne 23.5 1518, když odešla zima, postupovali Hafaři směrem Šapor, který se pod Sámosovu  Prozatímní vládu bujaře rozšiřoval. Když procházeli soutěskou v Helových horách, zaútočili na ně vesničané z okolních vesnic pod vedením Sámose mladšího. Vesničané napjali luky a vystřelili šípy. Hafaři padali jeden po druhém. Po té se rozběhli zpátky ze soutěsky a rozutekli se po okolí.

Za pár dní přišla zpráva z Sutan:

Asi 130. vojáků odjelo koupenou lodí směrem do Hafaru.

21)Sámos mladší se zamiloval

Po svatbě se spolu Dulcinela a Sámos tajně scházeli na opuštěných místech.

Kde se spolu bavili a  jednou při schůzce u velkého košatého stromu se Sámos k Dulcinele naklonil a dotkl se svými ústy její vlhkých rtů. Po půl roce schůzek se zeptal polohlasně a s rozklepaným hlasem: ,,Vezmeš si mě ?" Dulcinela odpověděla: ,,Já si to rozmyslím."

Sámos se pomalu deptal jak se Dulcinela rozmyslí. Na další schůzce Sámos hned ze sebe vychrlil: ,,Tak jak zní odpověď ?" Dulicnela chvíli váhala a pak řekla: ,,Ano." Sámos ji samou radostí vzal do rukou a vysoko ji zvedl a pustil na zem.

 Dulcinela spadla na zem přímo na zadek. Sámos ji hned rychle zvedl a začal se jí omlouvat.

Po měsíci příprav se rozezněli zvony kapličky archanděla Michaela v Macourově a Sámos si vedl svou budoucí ženu k oltáři. Po nevšedním obřadu plném pláče a smíchu si oba řekli své Ano. A nový vládce Indosu zahrnul svou nevěstu tulipány a růžemi.

Hostina trvala 3.dny a 3.noci, jak je na ostrově zvykem.

22) Sámosovy reformy

Sámos hned po svém ujmutí se vlády, přeměnil název z nynějšího ,, Velké Šaparovy ostrovy," na název ,,Spojené království Indské." A hlavní město se stalo Macourov a hlavní přístavní městem jmenoval Werington. Ostrovu Sup jmenoval autonomii s vlastním guvernérem a s vlastní vládou.S tím že guvernéra jmenuje vládce ostrova Indos. Sámos jmenoval Maura Mohameda Izmira Asmabáda, který věrně sloužil Sámosovi staršímu.

Macourov se brzy rozrostl  a až měl 5 000 obyvatel. Sámos nechal vybudovat velký vládcovský palác do písmena I. V severní křídle bylo 67 místností pro hosty vyzdobené zlatem a drahými kameny. V hlavním křídle bylo 80 místností pro úředníky a diplomatické místnosti pro uzavírání smluv s jinými státy a mezi lidmi Indosu a státem. A v jižním křídlem nechal vybudovat pro Dulcinelu, sebe a pro jejich rodinu. Sámos nechal vybudovat tunel z paláce až na planinu do lesa.

Zvýšil počet hlídek v jednotlivých vesnicích a to tak že rozpustil celé kasárny v Šaporu. Peníze z cel posílal na chudobince, které zřizoval jeho otec Sámose s magiky z lesa Ralgof. Sámos ml. také založil školu pro magiky. Vyučovala se zde   hlavně magie, ale i taky 4. jazyky a to egyptský, italský, mozambický a anglický.

Po celé zemi se začali zřizovat školy, kde Maurové a Evropané učili psát a počítat. Evropané začali psát latinkou, která se pak na celé zemi uchytila.

 

23) Sámos v Řecku

Po roce vlády se Sámos vydal do Evropy. Za pár měsíců zakotvili v Řecku, které bylo pod nadvládou Osmanů. Sámos vycházel s Turky dobře, protože s ním jeli Maurové. A hlavně kvůli Mohamedovi, který uměl turecky. Po Řecku byla naplánována ještě cesta do Malé Asie. Ale Sámos měl už na ostrově své vladařské povinnosti.

Proslov

Sámos vládl na Indosu spravedlivě a moudře, ale více v druhém dílu Sámos a olympijské hry.      

Vysvětlivky:

1metr= 1 krok

                 Přílohy knihy Hrdinové z Macourova

 Historie:

Ostrov Indos byl objeven kolem roku 3 700 před Kristem. Ostrov kolonizovali staří Egypťané.

Na Indosu postavili dvě pyramidy u města Weringtnu a Kulin. Ostrov osidlovali až do roku 500 před Kristem kdy ho obsadil na svých výpravách Alexandr Veliký se svým velkým vojskem.

Alexadra Velikého roku 200 před Kristem vystřídali Římané, kteří pyramidy zbourali a postavili z nich největší koloseum mimo území Říma. V roce 18 našeho letopočtu navštívil i ostrov římský delegát Řep, po kterém bylo pojmenováno město. Římané zde vládli až do roku 1300, dávno po padnutí římské říši. Po roce 1300 se ujali vlády africké kmeny. Nejmocnější kmen byl Supuvců, kteří obývají malou část dnešního Mosambiku. V roce 1400 porazili africké kmeny Angličané. V roce 1450 vypukla revoluce, která se snažila vyhnat Angličany ze země. I přesto většina obyvatel má předky Angličany. V zemi je mnoho Maurů, potomků Římanů a Egypťanů a také mnoho obyvatel z Afriky a indiáni z Jižní Ameriky.